Evropský parlament schválil nová opatření na snižování množství potravinového a textilního odpadu. Podstatou směrnice je, aby se výrobci textilu a obuvi finančně podíleli na sběru, třídění a likvidaci svých výrobků. Čím horší výrobek pro životní prostředí, tím více.
Revidovaná rámcová směrnice o odpadech (Waste Framework Directive) je součástí balíčku opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu. Směrnice zavádí závazné cíle pro členské státy v oblasti snižování potravinového odpadu a povinný systém rozšířené odpovědnosti výrobců pro textilní výrobky a obuv.
V rámci směrnice je schváleno zavedení rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) pro textilní a obuvnický sektor. Všichni výrobci, kteří dodávají textilní a obuvnické zboží na trh Evropské unie, tak budou povinně finančně přispívat na sběr, třídění a recyklaci textilu. Výše nově zavedených poplatků se bude odvíjet od udržitelnosti výrobků.
Členské státy budou moci upravit výši poplatků pro výrobce podle délky používání textilních výrobků a jejich životnosti a při stanovení řešit také praktiky ultra-fast fashion a fast fashion. Povinnost se totiž bude vztahovat na všechny výrobce, včetně těch, kteří využívají nástroje elektronického obchodu, a to bez ohledu na to, zda mají sídlo v EU nebo mimo Unii.
Nová pravidla se budou týkat nejenom oděvů a obuvi, ale i módních doplňků, přikrývek, ložního a kuchyňského prádla a záclon. Členské státy mohou zavést systém rozšíření odpovědnosti také pro výrobce matrací.
Méně než procento se recykluje
Evropská unie každý rok vyprodukuje 12,6 milionu tun textilního odpadu. Oděvy a obuv z toho představují 5,2 milionu tun, což odpovídá 12 kilogramům odpadu na osobu ročně. Odhaduje se, že méně než jedno procento všech textilií na světě se recykluje do nových výrobků. Množství textilního odpadu a spotřeba textilního zboží a obuvi navíc v posledních letech v EU roste. V roce 2017 činila roční spotřeba textilního zboží na osobu 17 kilogramů, o tři roky později již 19 kilogramů.
Zavedení systému EPR je podle odborníků nutné pro snížení textilního odpadu. „EPR nastavuje princip ,znečišťovatel platí‘, vytváří stabilní financování sběru a třídění a díky ekomodulovaným poplatkům znevýhodňuje výrobky s nízkou odolností uváděné ve velmi vysokých objemech. Spolu s požadavky ekodesignu (ESPR) a pravidly pro on-line prodej vytváří EPR férovější podmínky na trhu a snižuje prostor pro model ,rychle vyrobit – rychle vyhodit‘,“ uvádí Karolína Kočendová, marketingová manažerka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN).
Nové povinnosti začnou pro výrobce platit do 30 měsíců od vstupu směrnice v platnost. Pro mikropodniky, tedy ty s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem do dvou milionů eur, začne rozšířená odpovědnost výrobce platit s ročním odkladem. Celkem tedy za tři a půl roku od uvedení nových pravidel v praxi.
Snížení potravinového odpadu
Do roku 2030 budou muset členské státy snížit potravinový odpad o deset procent ve výrobě a zpracování potravin a o 30 procent na obyvatele v maloobchodu, restauracích, stravovacích službách a domácnostech oproti průměru z let 2021 až 2023.
Ročně se v EU vyhodí necelých 60 milionů tun potravin, tedy 132 kilogramu na osobu. Z celkového množství na osobu se nejvíce potravin vyhodí přímo v domácnosti, a to 72 kilogramů.
Dalších 25 kilogramů se vyhodí během zpracování. Na 15 kilogramech ročně na osobu se podílejí restaurace a stravovací zařízení. Maloobchod vyprodukuje 11 kilogramů potravinového odpadu na osobu ročně a potravinová produkce deset kilogramů.
Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) se v některé fázi potravinového řetězce vyhodí až třetina veškerých globálně vyprodukovaných potravin.
Na základě požadavku Parlamentu budou muset členské státy přijmout opatření zajišťujícíí, aby hospodářské subjekty, které hrají významnou roli v prevenci a vzniku potravinového odpadu, usnadňovaly darování neprodaných potravin bezpečných pro lidskou spotřebu. O které hospodářské subjekty přesně půjde, se v každé členské zemi určí samostatně.
Do konce roku 2027 proběhne přezkum, který vyhodnotí, zda jsou cíle pro snížení potravinového odpadu do roku 2030 dosažitelné. Zároveň se posoudí možnost stanovit nové cíle pro rok 2035 a zohlednit vliv změn ve výrobě potravin a roli primární produkce.
Na implementaci nových pravidel do své legislativy budou mít členské státy EU dvacet měsíců.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
