Evropská unie chystá na příští rok revizi zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem, který má vstoupit v platnost od roku 2035. Předem plánovaná akce má vyhodnotit, jak postupuje přechod k bezemisní osobní dopravě. Do hry mohou vstoupit syntetická paliva vyráběná s využitím obnovitelných zdrojů.
Evropská komise, Evropský parlament a členské státy se před třemi lety dohodly, že se od roku 2035 přestanou v Unii prodávat auta se spalovacími motory. Součástí dohody byla klauzule, že Komise v roce 2026 přezkoumá, jestli je dohoda v současné podobě dosažitelná s ohledem na situaci na trhu, ekonomické dopady a vývoj technologií. Co od tohoto přezkumu očekávat?
Europoslanec Jan Farský (STAN) doufá, že revize přinese zejména data, na jejichž základě bude možné situaci vyhodnotit podle reálných možností a dopadů přechodu na čistou mobilitu. „Data by nám měla ukázat, za jakých podmínek jsme tranzice schopni, jak se vyvíjejí technologie, jak se vyvíjí klima, jak moc už je to naléhavé. To vše do toho vstoupí,“ řekl v rozhovoru pro Ekonews.
Nepředpokládá přitom, že by se debatovalo o úplném zrušení zákazu prodeje aut se spalovacími motory. Diskutovat se ale podle něj může například o odkladu, pokud by s takovým požadavkem přišly automobilky.
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) odhaduje, že do hry vstoupí syntetická e-paliva. Ta se vyrábějí uměle s využitím obnovitelné energie, přičemž je mohou využívat současné automobily pouze s drobnými úpravami. Jejich uznání coby pohonu po roce 2035 by podle Niedermayera přispělo k technologické neutralitě. Tedy k tomu, aby regulace neurčovala konkrétní technologii, kterou mají automobilky použít k dosažení stanovených emisních cílů. To by do budoucna mohlo otevřít prostor i pro další inovace v automobilovém průmyslu.
E-paliva neřekla poslední slovo
Syntetická paliva neboli e-paliva produkují emise CO2 při spalování, podobně jako benzin a nafta, nicméně vyrábějí se z obnovitelných zdrojů. Teoreticky tak mohou být klimaticky neutrální. Vyrábějí se pomocí zeleného vodíku vznikajícího syntézou vody za využití obnovitelných zdrojů energie a oxidu uhličitého získávaného ze vzduchu, případně ze spalin. Aby bylo možné považovat tato paliva za skutečně klimaticky neutrální, musel by být podle Niedermayera schválen mechanismus, který by od emisí vzniklých při spalování odečítal množství CO2 zachyceného při jejich výrobě.
Po technologické neutralitě volají i některé automobilky, protože by jim dala větší volnost ve vývoji technologií. „Bude naprosto zásadní, aby Evropská komise přezkoumala nastavení dlouhodobých emisních cílů s důrazem na technologickou neutralitu a s ohledem na vývoj technologií, budování potřebné infrastruktury, a především na reálné možnosti a potřeby zákazníků,“ říká mluvčí nošovického závodu automobilky Hyundai Jan Rodek.
Přechod na alternativní pohony podle něj probíhá pozvolna a jeho tempo ne zcela odpovídá původním očekáváním Evropské unie. „V uplynulých letech růst elektromobility do značné míry podporovaly veřejné pobídky na klíčových evropských trzích. Po jejich výrazném omezení však sledujeme zpomalení tempa, které více odráží skutečný zájem zákazníků,“ upozorňuje Rodek. Automobilka je podle něj na přechod k alternativním pohonům dobře připravena, ale nadále považuje za klíčové reagovat flexibilně na vývoj trhu a potřeby zákazníků.
Zákazníci vždycky rozhodují
Škoda Auto společně se svým mateřským koncernem Volkswagen jsou podle mluvčí Michaely Sklenářové „pevně odhodlány“ prosazovat jako nejefektivnější nástroj pro dekarbonizaci individuální dopravy elektromobilitu. „I nadále se plně soustředíme na navýšení podílu plně elektrických vozů letos i v následujících letech, neboť cíle emisních norem CO2 pro vozové parky zůstávají ambiciózní,“ uvedla mluvčí.
Výroba čistě elektrických aut zůstává prioritou i pro Volvo. Podle mluvčí Petry Doležalové ji automobilka považuje jako správnou cestu jak pro samotnou značku, která chce být do roku 2040 klimaticky neutrální, tak pro celé odvětví.
„Plně elektrická vozidla tvoří jádro naší strategie a do konce této dekády budeme mít kompletní portfolio čistě elektrických modelů. Zároveň jsme si vědomi, že přechod na plnou elektromobilitu nebude probíhat lineárně – různé trhy a zákazníci přijímají tuto změnu různým tempem. Proto postupujeme flexibilně a pragmaticky s ohledem na přání zákazníků, kteří v konečném důsledku vždycky rozhodují,“ říká Doležalová.
Širší přijetí elektromobilů podle ní dnes brzdí zejména nedostatečná infastruktura, nerovnoměrá vládní podpora z hlediska trhů a nové obchodní bariéry. „Proto je třeba předvídatelné podpory ze strany vlád a evropských institucí, které jsou klíčové pro obnovení tempa přechodu. Naše pozice není o odkládání cílů, ale o jejich dosažení cestou smysluplného partnerství a realistické implementace,“ vysvětluje. Volvo hodlá dále apelovat na evropské i národní instituce, aby vytvořily stabilní a předvídatelné podmínky směrem k posílení dobíjcí infrasktruktury, stabilní systém pobídek v podobě daňových úlev či dotací, na podporu transparentnosti dodavatelského řetězce a podporu cirkulární ekonomiky.
„Hodně divoké hřiště“
Čistě bateriová auta jsou dnes v osobní dopravě nejrozšířenější alternativou vozů, které při jízdě neprodukují emise a automobilky na jejich vývoj s ohledem na dosažení cíle klimatické neutrality sázejí. S případným schválením e-paliv, jejichž výroba je ale zatím energeticky náročná, by se nicméně otevřel prostor pro rozvoj hybridních technologií s prodlouženým elektrickým dojezdem. Druhou generaci těchto plug-in hybridních pohonů s udávaným čistě elektrickým dojezdem nedávno představila u svých hlavních modelů i Škoda Auto.
„Z hlediska byznysu by to pravděpodobně znamenalo dobrý prostor pro tuto plug-in hybridní technologii, s níž by člověk v drtivé většině provozu zvládl jezdit na elektřinu. A pokud by nemohl či nechtěl dobíjet, spálil by pár litrů drahého benzinu. Mně by to dávalo smysl,“ říká europoslanec Niedermayer.
Otázka je, kam se debata ohledně syntetických paliv vydá. Politicky je to podle Niedermayera „hodně divoké hřiště“. „Zaznívají hlasy, že správná technologická neutralita je i to, když budeme pálit ropu a někde někdo údajně chytí emise,“ vysvětluje. Podle něj to jednak není jednoduché a jednak by náklady na zachytávání emisí mohly cenu paliva prodražit tak, že by politici nakonec systém stejně zrušili.
Auta se spalovcím motorem produkují zhruba pětinu všech emisí v Unii. Ta proto tlačí na jejich omezování. V červnu 2022 Parlament podpořil návrh Evropské komise na nulové emise z nových osobních automobilů a dodávek do roku 2035. Průběžné cíle snížení emisí pro rok 2030 by podle návrhu byly 55 procent pro osobní automobily a 50 procent pro dodávky.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
