Veřejná doprava opět zdraží. Kromě jízdních tarifů v Praze a Středočeském kraji, které se mají skokově navýšit, zvažují zvýšení cen také České dráhy. Děje se tak poté, co loni v prosinci ceny jízdenek osobní vlakové dopravy podražily v průměru o pět procent.
Podle Michala Krapince, generálního ředitele Českých drah, byl sice loňský zisk akciové společnosti 1,3 miliardy korun, nutnost dále zvyšovat jízdné ale vysvětluje zhoršením oproti roku 2023. Předloni zisk činil 3,8 miliardy.
Dostupná a efektivní hromadná doprava je veřejným zájmem. Představuje udržitelnější variantu s mírnějším dopadem na klima a zdraví populace v porovnání s její nejčastější alternativou – individuální automobilovou dopravou. Dostupná cena veřejné dopravy umožňuje všem skupinám populace přístup k mobilitě, a tím také k práci, zdravotní péči, vzdělávání. A to bez ohledu na finanční zázemí.
České dráhy nejsou státní organizace, jejich trasy ale vznikají na objednávku státu, nebo krajských a místních samospráv. Osobní dopravu tak poskytují jako veřejnou službu. Právě proto je úlohou státu zajistit, aby za vyšší náklady provozovatele nebyli povinni platit občané v podobě vyšších cen za jízdné.
Součástí diskuse o cenách zároveň nemá být pouze ziskovost podniku, ale i další faktory. Jedním z klíčových kritérií je například zajištění dopravní obslužnosti odříznutých oblastí.
Vlakem dráž než autem
Pohybovat se po republice potřebuje většina z nás a na prostředku, který k tomu zvolíme, záleží. České dráhy přepravily minulý rok téměř 169 milionů cestujících a je žádoucí, aby toto číslo dále rostlo. Železniční doprava spotřebuje zlomek energie oproti jiným prostředkům a způsobuje daleko méně emisí skleníkových plynů – v Evropské unii se na nich v oblasti dopravy podílí pouze z 0,4 procenta. Jde o mimořádně šetrný způsob dopravy, který je zároveň rychlý a prostorově efektivní.
Individuální automobilová doprava má pro uživatele pochopitelně své výhody, především komfort a rychlost dojezdu. S klesajícími cenami pohonných hmot navíc dále roste finanční rozdíl mezi využitím auta a vlaku. Ceny nafty a benzinu se s výjimkou prudkého nárůstu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a následného poklesu pohybují v konzistentní cenové relaci. Je to dané například téměř dvě desetiletí neměnnou spotřební daní z pohonných hmot. I proto platí Češi a Češky za naftu a benzin jedny z nejnižších cen v Evropě. Oproti tomu vlakové jízdné roste v reakci na inflaci a další tržní pobídky.
Skutečná cena nákladní dopravy
Ve svých cílech pro dopravní politiku pro období 2021 až 2027 popisuje ministerstvo dopravy využití železnice jako alternativy nákladní silniční dopravy coby zásadní opatření k energetickým úsporám. Z vyjádření generálního ředitele Českých drah ale vyplývá, že k tomuto přesunu nedochází.
Naopak. Nižší zisk v minulém roce vysvětluje Krapinec ztrátovostí nákladní přepravy ČD Cargo, která za rok 2024 dopravila méně materiálu, především v důsledku bankrotu hutnické firmy Liberty Ostrava a menšího počtu převozů hnědého uhlí a dřeva.
Železniční nákladní doprava navíc stále vychází draho v porovnání s kamionovou. Jedním z důvodů jsou zmiňované nízké ceny za benzin a naftu.
Další systémovou překážkou je skutečnost, že ČD Cargo musí za využití železniční infrastruktury platit poplatky Správě železnic, což je dražší než dálniční známka nebo mýto. Nákladní přeprava po železnici je kvůli vytíženosti infrastruktury také pomalejší. Všechny tyto důvody hrají roli v nižších ziscích ČD Cargo. Zdražování jízdného ale nemůže být odpovědí na systémové problémy a finanční ztráty.
Argument, že se zdražení ztratí v průměrných výdajích domácností, zde neobstojí. Veřejná doprava je klíčovým a často jediným způsobem mobility pro zranitelné skupiny: studenty, seniory a nízkopříjmové pracující. Pro tyto skupiny není zdražení jen nepříjemností, ale vážným zásahem do už tak omezeného rozpočtu.
Deklarovaným cílem ministerstva dopravy je „více využívat energeticky efektivnější způsoby dopravy podporované k tomuto účelu vybudovanou kvalitní dopravní infrastrukturou, a to včetně energetické a informační nadstavby, neboť právě ty dosahují nejnižší energetickou náročnost (kWh/oskm, kWh/tkm) a rovněž i nejnižší produkci oxidu uhličitého (kg/oskm, kg/tkm)“. Aby tato vize nezůstala pouze na papíře, je nezbytné pro ni aktivně vytvářet podmínky. Namísto zdražování je třeba se soustředit na systémovou reformu a modernizaci železniční dopravy a garantovat cestujícím to nejdůležitější: že volba veřejné dopravy je nejen ekologická a chytrá, ale především široce dostupná.
Klára Školníková
Klára Školníková působí v nevládní neziskové organizaci Centrum pro dopravu a energetiku, kde se věnuje dopravě. Organizace o sobě tvrdí, že usiluje o klimaticky neutrální svět.
