Domácí kompostování zažívá nebývalý boom a do pořízení žížal, vermikompostérů anebo Bokashi nádob se vrhá stále více domácností, ale i firem. Kdo chce teprve začít, může si jednoduše přes www.mapko.cz vyhledat nejbližší komunitní zahradu anebo vermikompostér, kde poskytují i žížaly.

Kompostování, ať už domácí či průmyslové, je jedna z nejdůležitějších cest, jak snížit množství odpadu v černé popelnice. Tam stále bioodpad z domácností tvoří třetinu až polovinu jejího obsahu. A skončí-li ve směsném odpadu, míří buď na skládku nebo do spalovny.

Těžké přitom není ani zpracování bioodpadu v domácích podmínkách. „Věnujeme se konceptu ´uzavřený cyklus jídla´, který spojuje témata pěstování, kompostování a jídlo. V praxi to vypadá tak, že zakládáme komunitní zahrady ve spolupráci s firmami, obcemi či městskými částmi. Motivujeme veřejnost, aby pěstovala a kompostovala i ve městě,“ uvádí Soňa Houžvová z organizace Kokoza, která se kompostování ve městech věnuje.

Potřeby pro domácí kompostování. Foto: Kokoza, Teru Menclová

Samostatně zpracovávat bioodpad v domácích podmínkách je možné buď ve vermikompostéru nebo s pomocí Bokashi metody. „Pro vermikompostování je potřeba samotný vermikompostér, který si člověk může vyrobit i svépomocí, nebo s námi na workshopu ze starých kbelíků,“ uvádí Houžvová. Domácí vermikompostér se však dá koupit i hotový. „To hlavní jsou žížaly, které můžete najít z pohodlí svého domova v online mapě komunitních zahrad a kompostérů www.mapko.cz,“ dodává Soňa Houžvová.

Kokoza zaznamenává jak rychlý nárůst zájmu o workshopy na výrobu kompostéru, tak i počtu míst a uživatelů na mapě komunitních zahrad a kompostérů. „V průběhu dvouletého projektu, od září roku 2018 až do letošního srpna, se zvýšil počet uživatelů mapy komunitních zahrad a kompostérů čtyřikrát, na více jak 2400. Počet míst v mapě stoupl skoro na dvojnásobek na 928,“ dodává.

S muškami nebo bez

Kdo se obává mušek v bytě, které s sebou někdy kompostování se žížalami nese, může zkusit „čistější“ nádoby Bokashi. „Pro zpracování touto metodou je potřeba mít nádobu Bokashi a směs efektivních mikroorganismů, kterou se bioodpad zasypává,“ popisuje Houžvová. Díky efektivním mikroorganismům začne bioodpad ve speciální nádobě bez přístupu vzduchu fermentovat. Po dvou týdnech z něj vznikne kvalitní hnojivo.

„Klíčové je tento materiál zakopat do půdy, nebo si doma vyrobit ´továrnu na půdu´, kdy jej vložíte do nějaké nádoby nebo kbelíku a zasypete starou zeminou či substrátem. Po týdnu až dvou nebude po bioodpadu památky. V prostředí se zeminou se nafermentovaná hmota rozloží a obohatí starou zeminu o živiny, zejména dusík,“ vysvětluje Soňa Houžvová.

Výhodou Bokashi sytému je jeho nenáročnost a díky plně uzavřené nádobě i čistý provoz. Péče o vermikompostér s žížalami je trochu náročnější a je zde větší riziko mušek. „Obě metody jsou díky své praktické velikosti vhodné do interiérů, popřípadě na chodbu či terasu. V obou případech předcházíte vzniku odpadu a ze slupek vytváříte cenné hnojivo – kompost, který dnes významně v půdě chybí,“ dodává Houžvová.

Bioodpad ke kompostování. Foto: Kokoza, Teru Menclová

Zájem o přímé kompostování přitom roste nejen v domácnostech, ale i ve firmách. Školení i pro ně pořádá kromě workshopů pro veřejnost také organizace Kokoza.

„V září 2020 jsme odstartovali projekt Uzavřený cyklus jídla v kavárně i restauraci, který podpořil Státní fond životního prostředí. Díky tomu bychom rádi pomohli zavést do provozů aktivity jako jsou vlastní pěstování a kompostování,“ uvádí Soňa Houžvová.

Tento projekt je zatím v začátku a reaguje na podněty o zpracování bioodpadu a kávové sedliny z gastronomických podniků. Podle Soni Houžvové ve svém provozu řeší tyto biologické zbytky například Chutnej Fast, Food, Bitcoin Coffee, Klub Avu nebo Bistro&Bar Jatka 78.

Desítky tun bioodpadu na osobu

O důležitosti osvěty a usnadnění sběru a zpracování bioodpadu svědčí čísla Ministerstva životního prostředí. Podle nich odděleně sebraný zelený odpad, kuchyňský odpad, odpadní oleje, tuky a dřevo činí za rok zhruba 65 kilogramů na hlavu. „V posledním datově dostupném roce 2018 vzrostla produkce biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) v obcích meziročně o tři procenta, až na 690 000 tun,“ uvádí Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí.

Obce mají povinnost nabídnout občanům bioodpad třídit od roku 2015. „Menší obce a města volí pro sběr a třídění BRKO zejména sběrné nádoby přímo u domů. Větší obce a města možné způsoby kombinují, a to včetně zapojení sběrných dvorů, případně přímo kompostáren,“ vysvětluje Pospíšilová.

Základní rozdělení bioodpadu je na rostlinný odpad a odpad živočišného původu. „Obec musí zajistit oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původů,“ dodává Dominika Pospíšilová.

Jednotný systém pro sběr bioodpadu po celé České republice však neexistuje. „Zákon o odpadech jednotlivým obcím přímo neurčuje, jak by měl sběr biologicky rozložitelných odpadů probíhat,“ uvádí Pospíšilová a dodává, že obce si samy určují, jestli budou bioodpad sbírat prostřednictvím hnědých kontejnerů, velkoobjemových kontejnerů nebo sběrných dvorů.

I přestože svoz bioodpadu není řízen celorepublikově, postupně dochází ke snižování jeho podílu v černé popelnici. „V posledních několika letech došlo ke zhruba desetiprocentnímu poklesu podílu bioodpadu ve směsném komunálním odpadu,“ uvádí Dominika Pospíšilová s tím, že je velmi důležité, aby se bioodpad nedostával na skládky.

Bioodpad v metropoli

Konkrétně v Praze sběr a svoz bioodpadu zajišťuje Magistrát a Pražské služby teprve od ledna letošního roku. Do té doby byl jeho sběr komerční službou zajišťovanou svozovými společnostmi. V Praze je nyní rozmístěno pro obyvatele více než třináct tisíc nádob na bioodpad. Od ledna do srpna letošního roku do nich lidé vytřídili 3,2 tisíce tun, které se následně zpracovaly v kompostárnách na území metropole. Využití bioodpadu tímto způsobem má na životní prostředí menší dopad, než kdyby šel do spalovny.

O speciální popelnici na bioodpadu může zažádat majitel nemovitosti, bytové družstvo či SVJ.  „Speciální biopopelnice je uzpůsobena tak, aby byla důkladně provzdušněna, odváděla vlhkost a zachovala vlastnosti pro další kompostování. Ve spodní části nádoby je umístěna mřížka oddělující pevnou část bioodpadu od kapalné složky, která se postupně odpařuje,“ vysvětluje Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb.

Správně vytřízený bioodpad by měl být pouze rostlinného původu. Do bioodpadových popelnic nepatří plastové, papírové, biodegradabilní sáčky, bioplasty ani žádné zbytky živočišného původů včetně skořápek od vajec.

Odpad z jídelen a restaurací

Samostatnou kategorii tvoří gastroodpad, který produkují restaurace, vývařovny nebo například školní jídelny. Tam podle Pospíšilové patří jak jak odpad rostlinného, tak živočišného původu.

Gastroodpad se zpracovává především v bioplynových stanicích. „Při tak zvané anaerobní digesci vzniká kromě organického hnojiva i bioplyn, který je vhodný k výrobě elektrické energie, tepla a motorového paliva,“ vysvětluje mluvčí ministerstva. Gastroodpad je však možné zpracovat i na kompostárně tak zvanou hygienizací, kdy dochází i tepelné stabilizaci gastroodpadu a následně k jeho zpracování v kompostu.

Kuchyňský odpad ale vzniká i doma. I ten se už začíná sbírat, pilotní projekt běž nyní v Praze ve spolupráci se společností JRK.