Když mi lidi napíšou, že se těší, až jim kytka zvadne a půjdou si pro novou, tak zuřím, říká Balkonistka

Lenka Železná, která na sociálních sítích vystupuje pod pseudonymem Balkonistka, se věnuje tomu, co její obchodní značka napovídá. Zvelebuje lidem balkony a terasy a snaží se je inspirovat, aby je využívali celoročně.

Příběh Balkonistky se začal psát stěhováním do Prahy, což byla pro rodačku z Českého Švýcarka velká změna. Těhotenství a rodičovská dovolená za časů pandemie navíc vedly k tomu, že začala balkon využívat čím dál více jako útočiště.

„Byl lockdown, nikoho jsem v Praze neznala, připadala jsem si trochu ztracená. Začalo to pokojovkami, pak jsem expandovala na pavlač a metodou pokus – omyl se postupně učila, co funguje a co ne,“ vzpomíná Lenka Železná.

Další životní zkouška přišla s přestěhováním na sídliště, do panelového domu. Prostorná pavlač se smrskla na dvě úzké lodžie. Železná je začala sdílet na sociálních sítích, a když viděla zájem lidí, motivovalo ji to, aby proměnu vlastního balkonu dál veřejně komentovala.

„Nebyl to žádný podnikatelský záměr. I poradenství se rozjelo až na základě dotazů lidí, kteří se začali ptát, jestli bych jim nemohla poradit s jejich vlastním balkonem,“ říká vystudovaná geografka. Zatímco ceny konzultací jsou pevně dané, realizace balkonu stojí od jednotek tisíc a nemá podle Železné strop. „Realizace mě baví úplně nejvíc, ale je strašně fyzicky náročné tahat pytle s hlínou a přepravky plné rostlin třeba do čtvrtého patra bez výtahu,“ líčí Balkonistka.

Květiny z laboratoře

Dnešní postoj k rostlinám se jí v hlavě formoval několik let. Má tak naprosté pochopení pro ty, kteří jsou teprve „na začátku“. Sama jen postupně pronikala do toho, jak velkou ekologickou zátěž představuje pěstování rostlin, které se do Česka vozí z velké dálky a po odkvětu se často vyhodí do koše.

„Je to čistý byznys. Proto je tak populární sezonní výsadba – jarní primulky, vánoční hvězdy, podzimní vřesy, zkrátka rostliny, které ve většině domácností nemají potenciál vydržet. To je sen obchodníka. Rostlina, která vydrží pár týdnů, a když zvadne, tak si dojdeme pro další,“ říká. Připouští, že nabídka je všudypřítomná, od retailových prodejců přes večerky až po hobby markety, a tak je téměř nemožné jí odolat.

„Opravdu mě štve, když se ke kytkám přistupuje jako ke spotřebnímu zboží. Když mi lidi napíšou, že se těší, až jim to zvadne, že jsi půjdou pro novou, tak to zuřím,“ dodává.

Typickým případem jsou vřesy nebo podzimní chryzantémy, které se prodávají ve formě košatých „bobanů“. Ty jsou podle Balkonistky v podstatě výsledkem laboratorního procesu, kdy jsou rostliny nadopované hormony, hnojivy a postřiky.

„Celý proces je načasovaný tak, aby rostlina byla krásná přesně ve chvíli, kdy dorazí do obchodu, a způsobila ‚wow efekt‘. Kdybyste tam přišli za 14 dní, už bude mít hlavičky květů svěšené,“ vysvětluje. Radí tedy vyhnout se podobným sezonním výstřelkům, nebo se alespoň snažit rostlinu po odkvětu zachovat. „Třeba chryzantémy už ale nikdy nebudou tak krásné jako napoprvé, navíc deset měsíců v roce budou vypadat velmi obyčejně,“ dodává.

„A to se nebavíme o kategorii ‚zvěrstvo‘, různé modře napíchané orchideje nebo barvou či třpytkami nastříkané vřesy,“ připomíná.

Trvalky šetří energii

Železná dospěla k tomu, že jediný udržitelný způsob balkonového pěstování vede přes širokou skupinu trvalek. Ty jsou už nějakou dobu trendy v českých zahradách, ale na balkonech jsou spíše novinkou. Přitom v květináčích je možné pěstovat i zakrslé varianty jehličnanů, různé keříky, traviny či popínavé rostliny.

Z vlastní zkušenosti nedá dopustit třeba na zakrslý šeřík, jahody, netřesky, vrbinu, kavyl či muehlenbeckii. Jelikož má zkušenější oko, loví někdy i ve velkých posezonních slevách a zachraňuje zvadle působící rostliny.

S nadcházejícím jarem radí Balkonistka vytvořit si květináč z cibulovin v aktuálně oblíbeném „lasagnovém“ stylu, který nakvétá postupně. Tradičně se sází cibuloviny už na podzim, ale kdo to nestihl, má ještě šanci i v únoru. Cibulky se po odkvětu vyjmou ze země a schovají na další sezonu.

Tématem udržitelného pěstování je dnes i rašelina, které je na světě omezené množství, vzniká stovky až tisíce let a její těžba není ekologická. Při koupi rostliny v klasickém hobby marketu či řetězci se jí přitom prakticky nelze vyhnout, pouze nákupem u lokálních pěstitelů.

Železná také radí nevyhazovat hlínu po uhynulých rostlinách, ale obohatit ji kompostem a znovu použít. „Stojí za to se zamyslet i nad vším tím plastovým odpadem, co nám po nákupu rostlin zbyde. Proto fandím třeba tomu, že si rostliny ze semínek předpěstujete doma. Moje babička k tomu používala třeba kelímky od jogurtu,“ radí.

Vodní prvky v kurzu

Při zběžném pohledu na instagramový účet Balkonistky je jasné, že jedno téma rezonuje opravdu hodně – jde o minijezírka s fontánkou na solární pohon. „Není se čemu divit, vodní prvek je uklidňující, zajímavý a nenáročný na údržbu. Vytváří zvukový efekt a vhodné mikroklima, třeba pro hmyz,“ líčí.

Hmyz a ptactvo jsou vůbec témata, která balkonové nadšence často rozdělují. Zatímco jedny zajímá, jak hmyz na balkon přilákat, třeba včely, druzí se spíše zajímají o to, jak se zbavit komárů a pavouků.

Lidi ve městě zlobí i znečištění od holubů. Železná ale ví, jak tomu předcházet – pro ptáky má krmítko a nebojí se je na balkon pozvat. A proti nevítaným návštěvníkům, které má sama celkem ráda, radí jednoduchý recept. „Buďte na balkoně každou volnou chvíli a žádní holubi se vám tam shromažďovat nebudou,“ říká.

O blahodárných účincích teras a balkonů teď chystá knihu Terapie balkonem. Název není náhodný, sama si vyzkoušela její účinek během pandemie. „Být na balkoně a dotýkat se hlíny, soustředit se jen na rostlinu a její konkrétní problém, to mi zachránilo duševní zdraví. Proto radím lidem využívat balkon celoročně. Navlíkněte si papuče a čepici a běžte si dát kafe na balkon,“ radí.