Zákaz smetánek v kavárnách nebo minikečupů ve fast foodech vítám, ale přinese zdražení potravin, tvrdí šéfka obalářů

Nařízení Evropské unie za pět let zakáže jednoporcová balení potravin, ale také mikrotenové sáčky na pečivo či na ovoce. „Co teď hodně rezonuje, jsou plastová balení čerstvého nezpracovaného ovoce a zeleniny do váhy 1,5 kilogramu,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu Syba.

Od roku 2030 Evropská unie zakáže prodej plastových jednoporcových balení potravin. Ať už jde o smetánky v kavárnách, minikečupy a omáčky v McDonald’s či KFC, másla, šampony nebo lehké sáčky na rohlíky. Do plastu se nebude smět balit ani čerstvé ovoce a zelenina, včetně bylinek.

Ředitelka Obalového institutu Syba Iva Werbynská nové evropské nařízení o obalech Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR) detailně zná a nyní firmám i evropským úředníkům radí, jak ho co nejlépe přenést do praxe. „Společně s výrobci řešíme obavy z finančních dopadů a zdražování, ale také z technologické náročnosti přechodu na nové systémy a materiály,“ vysvětluje Werbynská v rozhovoru pro Ekonews.

Ve které fázi je nyní zákaz jednorázových drobných obalů?

Nařízení je schválené, v únoru vyšlo i ve věstníku. Teď nás čekají pouze takzvané delegované akty, které určí detaily o jednotlivých článcích a podmínky naplňování tohoto nařízení. Delegovaným aktem se například dozvíme, kdo a jak bude dodržování kontrolovat.

Co všechno se tedy od roku 2030 zakáže?

Říkáme tomu jednoporcová plastová balení potravin. Spadají tam smetánky do kávy, malá balení máslíček, nutely, džemy a podobně. Dále tam patří jednorázová balení kosmetiky, tedy šamponky a malé sprchové gely. Také mají zmizet plastová skupinová balení potravin, což jsou třeba přebaly na plechovky. A co teď hodně rezonuje, jsou plastová balení čerstvého nezpracovaného ovoce a zeleniny do váhy 1,5 kilogramu.

Zákaz se dále bude týkat jednorázových obalů v zařízeních Horeca, tedy v hotelech, restauracích a kavárnách, včetně food courtů v obchodních centrech. A pak budou zakázané velmi lehké plastové odnosné sáčky kromě těch, které jsou určené na volně prodejné mokré potraviny, jako je syrové maso, ryby a vybrané mléčné výrobky.

A mikrotenové sáčky na pečivo?

Ty rovněž nezůstanou, a to ani zpoplatněné. Nebudou vůbec smět být na prodejní ploše. Spotřebitelé se s volně loženými sáčky už nepotkají.

Tohle všechno má zmizet od ledna 2030. Jak si s tím spotřebitelé poradí?

Upřímně, myslím si, že spotřebitelé si zvyknou, stejně jako jsme si zvykli na zpoplatněné igelitky. Nikomu dnes igelitky nechybějí. Nyní je už zajetý trend opakovaného použití, můžeme vidět, že i řetězce zařazují do své nabídky opakovaně použitelné sáčky na ovoce a zeleninu. Anebo si zákazníci nosí na nákupy pytlíky vlastní.

A co malá mlíčka, kečupy a majonézy u stánků? Jak to stánkaři vyřeší?

Zřejmě budou mít na pultu konvičku s mlékem na dolití do kávy, u kečupu, hořčice a majonézy budou k dispozici velká balení a zákazník si sám odebere požadované množství do jídla.

Principem malých balení je, že se dá spotřebovat málo a potravina se nezkazí. Jak se zajistí, aby se na konci dne nevyhodila načatá krabice s mlékem, kanystr majonézy a podobně?

Prioritou tohoto nařízení je omezení plýtvání obalových materiálů a už se neřeší omezení plýtvání produktů. Ano, je jisté, že používání větších balení bude klást vyšší nároky na jednotlivé provozy segmentu Horeca. Zrovna balení smetánek do kávy vznikla speciálně kvůli tomu, aby se předešlo zkažení velkého balení. Tohle je přesně ten problém, kdy evropské předpisy jdou proti sobě a není jasné, který má přednost. Pak tu totiž máme směrnici Waste Framework Directive Legislation, která stanovuje cíle snížení potravinového odpadu. A pak se předpisy navzájem kříží. Je to náš reálný problém, budeme muset najít cestu, jak vyhovět v maximální míře oběma.

Myslíte, že se budou hotely, restaurace, kavárny a stánky snažit najít nějakou kličku, jako jsou papírové smetánky a kečupy, nebo skutečně přejdou na velká balení a dávkovače?

Tipuji, že se stane to druhé. Ale upřímně, jak se s tím výrobci a obchodníci vypořádají, ukáže až praxe. Už nyní se používají dávkovače s pumpičkou, kdy si zákazníci mohou sami nadávkovat třeba kečup na tácek. U kečupů a podobně existují výjimky, kde se stále budou moci jednorázová plastová balení používat, a to v zařízeních se stálou lékařskou péčí. Jde o nemocnice, LDN a podobně, nikoli třeba wellness hotely. A pak existuje výjimka, pokud přísada bude součástí hotového pokrmu. Takže pokud si v řetězci koupíte hotový salát, mohou v něm být odděleně balené komponenty, omáčky, dresinky a tak dále.

Když v roce 2022 začal platit zákaz jednorázových kelímků, brček a příborů, výrobci rychle přišli s jinými jednorázovými alternativami, například papírovými kelímky s plastovou vrstvou, papírovými brčky a příbory z kompozitu dřeva a plastu. Co si o tom myslíte?

Osobně vůbec nefandím tomu, že něco, co je plastové a dá se to dobře vytřídit a recyklovat, nahradíme kompozitem. Lidé hážou kelímky od kávy do kontejneru na papír, přestože tyhle kelímky se recyklovat nedají. Mají z toho dobrý pocit, že kelímek vytřídí, ale je to celé greenwashing.

Co považujete za největší problém třídění obalů?

Naprostá většina lidí neví, co znamenají recyklační symboly na obalech, typicky třeba značka želvičky na kelímku (značí přítomnost plastů ve výrobku, pozn. red.). Veřejnost většinou netuší, co přesně znamenají různé další recyklační značky na výrobcích. Jsem součástí pracovní skupiny při Evropské komisi a právě nyní harmonizujeme obalové značení. Chceme ho vymyslet tak, aby spotřebitel na obalu našel stejnou ikonku, jaká bude i na kontejneru na tříděný odpad, do kterého daný materiál patří. A to ve všech státech Evropské unie.

Například Maďaři mají nyní jiné barvy kontejnerů než my, nemají na nich ikonky a obrázky, ale text, a to jenom v maďarštině. Takže cizinec v centru města neví, co kam hodit. Ale se sjednoceným značením, které bude stejné na výrobcích i na kontejnerech, budete vždy vědět, kam daný odpad patří. Dám příklad: na obalu budete mít třeba trojúhelníček, na kontejneru bude trojúhelníček, a i když jsem ve státě, jehož jazyku nerozumím, budu vědět, kam ten obal patří.

Toto nařízení nyní v naší pracovní skupině připravujeme, jeho cílem je zvýšit tříditelnost. Množství obalového materiálu stoupá a Evropská komise to nemůže řešit jenom sankcemi, ale tím, že spotřebitelům bude vycházet vstříc informovaností. Je třeba zakázat ten obrovský greenwashing, který kolem obalů a jejich třídění nyní panuje. Myslím si však, že bude stoupat trend, kdy spotřebitelé budou čím dál uvědomělejší, informovanější a sami budou chtít třídit správně.

Očekáváte, že se kvůli zákazu jednorázových plastových obalů zdraží potraviny?

Ano, zdražení to rozhodně přinese. U mnoha potravin to změní způsob prodeje, například u ovoce a zeleniny. Producenti také budou muset přenastavit své procesy, protože ovoce už se nebude balit do sítěk, ale do papíru. Přinese to zdražení, protože stroje jsou nějak nastavené. Bude třeba změnit způsob balení a balicí linku přenastavit na jiný typ obalů. To bude vyžadovat investice, které jistě producenti promítnou do cen. Populární jsou také mladé výhonky, takzvané microgreens. Dnes se prodávají v plastových mističkách a fóliích, ale to také bude muset skončit.

Dokážete odhadnout, jak velké zdražení to může být?

Cena papíru neustále stoupá a předpokládám, že bude stoupat nadále. Ne vždy tedy budeme mluvit o kosmetickém zdražení.

Co si osobně o tomto nařízení myslíte? Vítáte ho, či nikoliv?

To nařízení jako takové hodnotím velmi pozitivně. Má v sobě spoustu dobrých myšlenek, ať už je to snižování množství obalů a celkově omezení plýtvání. Na druhou stranu vnímám jistou nedotaženost u praktických dopadů na průmysl a spotřebitele. Společně s výrobci řešíme obavy z finančních dopadů a zdražování, ale také z technologické náročnosti přechodu na nové systémy a materiály. Stejně tak řešíme otázku dostupnosti náhražek plastu. Nicméně věřím, že konstruktivním dialogem mezi regulačními orgány, výrobci a spotřebiteli se dostaneme do stavu, který bude dlouhodobě udržitelný a hlavně realizovatelný. Prostě že to bude fungovat pro všechny.

Dělají obaláři něco pro to, aby byl svět bez jednoporcových obalů funkční?

Vznikla síť European Packaging Register Network, kde se snaží najít způsob, jak tohle opatření zavádět jednotně ve všech členských státech EU včetně Česka. Tam komunikují přímo s Komisí a konzultují s ní připomínky. Komise je přece jen od praxe poněkud vzdálená. Prostřednictvím této platformy přináší obaláři tvůrcům evropské legislativy konstruktivní podněty a tipy, jak nařízení tvořit, aby pak reálně fungovala. Hlavně ta opatření musí být stabilní, ne že se za dva roky bude zase něco měnit.