Aranžovací nebo floristická hmota je pro květináře každodenní pomůckou, díky níž dekorace drží tvar a déle zůstanou čerstvé. Stále častěji se ale řeší její dopady na životní prostředí. Problémem jsou především mikroplasty a chemické látky, které může uvolňovat.
Florista vezme do ruky zelenou „cihlu“ a na chvilku ji ponoří do vody. Jakmile blok vodu nasaje, začne do něj zapichovat stonky květin či větví, dokud není květinová dekorace hotová. Floristická hmota zajišťuje, že květiny mají přísun vláhy a drží požadovaný tvar.
Květináři a floristé v roce 2024 celosvětově spotřebovali kolem 2,7 miliardy kusů aranžovací hmoty. Analýza společnosti Market Growth Reports odhaduje velikost globálního trhu s touto pěnou v letošním roce na 1,32 milionu dolarů (přibližně 30 milionů korun). Do roku 2035 by se měla vyšplhat na 2,46 milionu (zhruba 57 milionů korun).
Floristická hmota se vyrábí na bázi polymerních pryskyřic. Díky lehké a porézní struktuře dobře drží vodu a umožňuje snadné tvarování květinové dekorace. „Tyto vlastnosti z ní činí standardní pomůcku moderní floristiky, zejména při výrobě svatebních, výstavních a smutečních aranžmá,“ uvádí Marcela Nachlingerová ze Svazu květinářů a floristů České republiky.
Technická povaha floristické pěny ale vyvolává otázky ohledně dopadů na životní prostředí. Na problém upozornila studie zveřejněná v odborném časopise Science of the Total Environment. Výsledky výzkumu ukázaly, že mikroplasty z fenol-formaldehydové floristické pěny – a to včetně variant označovaných bio – se dostávají do potravních řetězců a do vody uvolňují toxické látky. Částice ve vodě konzumují bezobratlí živočichové a toxické látky se dostávají k embryím ryb.
Plastová zátěž
Mikroplasty fenol-formaldehydu jsou podle výzkumníků pro vodní živočichy toxičtější než výluhy z jiných druhů plastů. Podle autorů studie může floristická hmota představovat významný zdroj mikroplastového znečištění, který se do prostředí dostává například z odpadních vod, kompostu nebo skládek. Výzkum navíc ukázal, že „bio“ hmota vyrobená z rostlinných surovin může uvolňovat větší množství mikroplastů než hmota ze syntetických materiálů.
Kvůli environmentálním dopadům Evropa postupně přechází na ekologičtější varianty. Britská Královská zahradnická společnost od roku 2021 zakázala použití klasické floristické hmoty na svých soutěžích, aby snížila plastovou zátěž. Podobný krok učinili pořadatelé mistrovství světa ve floristice v nizozemském Haagu.
To, že se Evropa stává centrem udržitelnější floristické pěny, potvrzují data společnosti Market Growth Reports. Nejaktivnější jsou květináři z Německa, Velké Británie a Nizozemska. V roce 2024 bylo více než 22 procent floristické pěny prodané v Evropě biologicky rozložitelné, a to v důsledku zpřísňujících se environmentálních regulací a zákazů nekompostovatelných materiálů.
Podle Svazu květinářů a floristů ČR zájem o alternativy postupně roste i v Česku. Přechod je však pomalý. „Aranžovací hmota má stále řadu praktických výhod, které zatím žádná alternativa plně nenahrazuje,“ uvádí Nachlingerová. Mezi hlavní přednosti patří snadná úprava nožem do požadovaného tvaru, jednoduchá manipulace, nízká hmotnost a schopnost dobře zadržovat vodu a zároveň držet stonky řezaných květin. Nevýhodou je, že materiál není kompostovatelný ani recyklovatelný a musí se v aranžmá skrývat, protože není estetický. Květinové dekorace s použitím floristické hmoty proto často působí hutněji.
Jde to i bez aranžovací hmoty
Květinový ateliér Verbaskum se rozhodl jít jinou cestou a aranžovací hmotu nepoužívá vůbec. „Floristická hmota je plast obsahující škodlivé chemické látky. Nejvíc nás znepokojuje, jak snadno se drolí, a protože se namáčí do vody, mikroplasty se spolu s vodou okamžitě šíří dál,“ uvádí majitelka ateliéru Anna Plischke.
Místo pěny používá králičí pletivo, kenzany, nádoby s vodou, sáčky z biofolie, jutové provázky, mísy nebo přírodní materiál ze zahradní údržby, jako je mech, větve a proutí. Ateliér testuje také nové přírodní alternativy, které se rozpadají na složky neohrožující životní prostředí.
Podle Plischke je práce bez floristické hmoty kreativnější a variabilnější. „Lze dosáhnout větší lehkosti a přirozenosti. Naše cesta bez floristické hmoty navíc nutně nemusí být dražší — nepoužíváme nákladné pomůcky a mnohé z nich lze používat opakovaně,“ dodává.
Brněnské květinářství Rosebud používá jak klasickou hmotu, tak její šetrnější alternativy. „Nabízíme zákazníkům alternativu, ale používáme i klasickou floristickou hmotu. Záleží na celkovém rozpočtu zakázky. Aranžovací hmota z kokosu třeba květinové dekorace prodraží,“ říká majitelka Markéta Róza Střechová.
Pokud to jde, snaží se v květinářství klasickou hmotu používat opakovaně. „Květiny lze znovu vytáhnout a hmotu znovu nařezat a použít z druhé strany. Záleží na tom, jak s ní pracujete,“ popisuje Střechová.
Do bioodpadu nepatří
Mezi tuzemskými floristy však použití klasické aranžovací hmoty převládá. Důvodem je hlavně nižší cena materiálu. Maloobchodní cena za jednu „cihlu“ klasické floristické hmoty se pohybuje okolo 25 korun. Alternativní floristická média, například z kokosového vlákna, kompostovatelných pojiv nebo rostlinných škrobů, vycházejí na 130 až 200 korun za kus.
Další možností je kenzan, což je kovový nebo plastový aranžovací ježek. Lze jej používat opakovaně, jeho pořizovací cena je však výrazně vyšší. Například český kenzan od značky Hortikula o průměru 37 milimetrů vyjde na zhruba 230 korun. Floristé proto tuto pomůcku volí hlavně u zakázek, kde mají jistotu, že se jim investice vrátí.
Majitelka ateliéru Verbaskum upozorňuje také na nedostatek informací o složení hmoty a její správné likvidaci. „Na obalu nenajdete složení ani přesný způsob likvidace. To, že všechny typy hmoty, včetně těch údajně udržitelnějších, patří pouze na skládku, si musíte dohledat na webových stránkách výrobce. Aranžovací hmota se tak s květinami často ocitá v bioodpadu, což je velmi nešťastné,“ dodává Plischke.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
