Šestačtyřicet evropských nevládních organizací se obrací na členské státy Evropské unie a Evropskou komisi s požadavkem, aby do roku 2025 zakázaly všechny perfluorované látky (PFAS) ve spotřebním zboží. Od roku 2030 by měl zákaz „věčných chemikálií“ platit pro veškeré průmyslové využití.

Manifest inicioval český spolek zaměřený na ochranu životního prostředí Arnika. Jeho součástí je deset požadavků adresovaných evropským institucím a členským státům, v jejichž moci je zákaz prosadit. Arnika několikrát prokázala přítomnost látek v různých druzích zboží včetně potravinových obalů či textilu, aktuálně testuje outdoorové bundy. Mezi perfluorované látky patří třeba teflon či Gore-Tex, ale vyskytují se i v elektronice, využívají se v letectví nebo v hasicích pěnách.

Věčné chemikálie se pojí s mnoha zdravotními riziky, jako je výskyt rakoviny, vysoká hladina cholesterolu anebo snížená plodnost. Jejich koncentrace v přírodě každým rokem roste. Alarmující hodnoty byly zjištěny ve vodě i čistírenských kalech, které se aplikují na zemědělskou půdu. Podle Arniky má v Evropě 14 procent dospívajících v těle perfluorované látky v množství překračujícím maximální bezpečné hodnoty stanovené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).

Běžné obaly na mastné potraviny

„Vyzýváme EU, aby co nejrychleji zakázala perfluorované látky ve výrobcích, jako jsou obaly potravin, kosmetika a oblečení, a zastavila tak každodenní vystavování milionů lidí v Evropě těmto látkám. Komise a členské státy EU by měly dodržet svůj slib a urychleně přijmout opatření zakazující PFAS jako celou skupinu ideálně do roku 2025,“ sdělila Karolína Brabcová, která v Arnice vede kampaně za zákaz toxických látek ve spotřebním zboží.

Testy Arniky loni například prokázaly „věčné chemikálie“ ve zkoumaných obalech z řetězců Bageterie Boulevard, KFC a McDonald’s. Tyto látky se při výrobě obalů přicházejících do styku s mastnými potravinami používají vcelku běžně. Například McDonald’s se loni v lednu zavázal, že přestane toxické obaly používat do roku 2025 ve všech svých restauracích po celém světě. Podle ředitelky komunikace McDonald’s Jitky Pajurkové „společnost na globální úrovni prosazuje a tvrdě pracuje na překonání svých vlastních ambicí, které si stanovila pro rok 2025“.

Před dvěma lety zveřejnila Evropská komise jako součást Zelené dohody Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek, která obsahuje závazek postupně přestat využívat PFAS všude, kde je to možné. Podle Brabcové je jedním z cílů manifestu Evropské komisi tento závazek připomenout a pokusit se zabránit tomu, aby se v kontextu války a dalších problémů celá věc rozmělnila. „Už teď pozorujeme, kolik výjimek se vynořilo kolem plánovaného zákazu PFAS v hasicích pěnách,“ uvádí Brabcová s tím, že především lobby chemického průmyslu je významná.

„Mluvíme o skupině syntetických látek, které před sto lety ještě neexistovaly, nicméně dnes je najdeme úplně všude, i v nejodlehlejších částech naší planety. Nikdo z nás nedal souhlas k tomu, aby byl vystaven těmto škodlivým látkám, a nyní musíme s tímto toxickým dědictvím žít po celá desetiletí, možná staletí. To nejmenší, co můžeme udělat, je přestat tuto toxickou zátěž zvyšovat,“ říká Julie Schneiderová, vedoucí kampaně proti PFAS v organizaci CHEM Trust.

Tuny lógru z kaváren jako základ pro byznys. Lidé si v něm doma mohou pěstovat houby

První zákaz přišel už před třemi lety

Perfluorované látky se používají hlavně kvůli své schopnosti odpuzovat mastnotu i vodu a také kvůli vysoké stabilitě a odolnosti vůči vysokým teplotám – díky vazbě uhlíku a fluoru. Tato nejsilnější vazba v organické chemii je však také zodpovědná za jejich extrémní stálost v životním prostředí, upozorňuje Arnika.

„Chemický průmysl chrlí neustále nové a nové látky. Jedna se zakáže, ale vznikne nová. Nikdo přesně neví, kolik jich je, může jich být pět tisíc, ale také dvanáct,“ říká Brabcová s tím, že spotřebitelé by měli dát přednost přírodě a odkazu dalším generacím před vlastním pohodlím.

„Dánsko legislativně zakázalo používání PFAS už v roce 2019 a ukázalo se, že je možné tyto chemikálie bez problémů nahradit bezpečnými alternativami,“ připomíná Brabcová. Všem přitom doporučuje zhlédnout film Dark Waters (například na Netflixu), který ukazuje, jak dlouho už se o prohřešcích chemického průmyslu ví.

Zkoušíme tekutý bezobal. Lidé o něm rádi mluví, ale moc ho pak nekupují, říká kreativní ředitelka značky Manufaktura

Politici už naslouchají o něco málo víc

S věčnými chemikáliemi se však lidé nesetkávají jen u spotřebního zboží. Jsou přítomné i v pitné vodě a čistírenských kalech, které se aplikují na zemědělskou půdu jako hnojivo, takže následně mohou kontaminovat potraviny.

Problematikou se zabýval například tým Tomáše Cajthamla, ředitele Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK a vedoucího Laboratoře environmentální biotechnologie Mikrobiologického ústavu AV ČR. Podle výsledků analýzy vzorků čtyř desítek čistíren odpadních vod v Česku je situace z pohledu koncentrace PFAS alarmující.

„Byl jsem pětkrát v Senátu a neustále všem opakuji, že to máme i v pitné vodě, že zátěž pro životní prostředí je obrovská, stejně jako nebezpečí kontaminace potravin. Až donedávna byla situace tristní, dlouho měli politici klapky na očích. Dnes pozoruji posun k lepšímu, hlavně ze strany resortu životního prostředí,“ říká Cajthaml. Pouze systém monitoringu PFAS, což zatím málokterá firma umí, a zároveň vůle státu zavést kontroly a opatření mohou podle něj stav zvrátit k lepšímu.