Evropské standardy pro reportování o udržitelnosti firem, které budou muset některé firmy od roku 2023 povinně zveřejňovat, dostávají reálné obrysy. Postoj firem týkající se zejména ochrany klimatu už dnes zohledňují banky a investoři.

Povinnost reportovat data o udržitelnosti bude mít v Česku od roku 2023 více než tisíc firem. Ve výsledku však bude takzvané nefinanční reportování nutností zřejmě i pro firmy, které tuto povinnost mít nebudou. Udržitelnost se totiž stává v byznysu tématem číslo jedna a vedle bank či investorů roste i tlak na poskytování nefinančních dat v rámci dodavatelských vztahů.

Pracovní skupina EFRAG Evropské unie v září zveřejnila první vzor standardu pro reporting o otázkách klimatu, který by měl pro firmy sloužit jako vodítko. Byť jeho podoba ještě není konečná, poskytuje důležité informace o tom, jak budou finální standardy vypadat a podle neziskové organizace Frank Bold, jejíž experti na jejich vzniku spolupracují, umožní firmám reportovat relevantnější a lépe srovnatelná data a zároveň sníží jejich administrativní zátěž a náklady.

V oblasti dosahování klimatických cílů stávající podoba standardu vyjasňuje, jaká data jsou podstatná a v jaké formě je mají firmy reportovat. To má usnadnit investorům a bankám práci s podnikovými reporty a zároveň usnadnit porovnávání firem mezi sebou. Finální přijetí standardů, respektive jejich první část, se čeká na podzim 2022.

Řada navrhovaných požadavků ohledně firemních strategií, řízení a hodnocení rizik a příležitostí je podle Frank Bold flexibilní a záleží na konkrétní firmě, jak k nim přistoupí. Rodicí se vzor standardů ale obsahuje i soubor povinných údajů, které by měly zodpovědět otázky jako:

  • Jaké množství energie firma spotřebovává a jaký je její energetický mix?
  • Kolik přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podnik vyprodukuje?
  • Jaké cíle společnost přijala – pokud nějaké – a jakého pokroku dosahuje?

Podle Frank Bold má návrh pomoci zejména odstranit současné zmatky, kdy firmy nedokážou identifikovat podstatné a relevantní informace o klimatu, jak ukázal letošní výzkum výzkumu Alliance for Corporate Transparency a povede k lépe porovnatelným a komplexnějším reportům. Zároveň má celý proces reportingu usnadnit a snížit náklady firem.

Nefinanční data zajímají banky i investory

Tlak na nefinanční reporting souvisí s potřebou čelit klimatické změně a cílem EU, která si stanovila být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Zatímco dnes je reporting v EU povinný jen pro malé procento firem, od roku 2023 bude nutností pro všechny společnosti nad 250 zaměstnanců s obratem přes čtyřicet milionů eur (přes miliardu korun). Ty budou muset ve výroční zprávě za rok 2023 kromě klasické účetní závěrky vykazovat i to, jak jejich byznys ovlivňuje životní prostředí nebo jaký má jejich činnost společenský dopad.

Data o udržitelnosti budou klíčové pro banky, které už nyní zveřejňují řadu nefinančních dat k udržitelnosti a dopadům své činnosti na životní prostředí (takzvané emise Scope 1 a Scope 2). Od příštího roku budou muset na základě nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností (SFDR) začlenit environmentální ukazatele do rozhodování při poskytování financování a zveřejňovat informace o tom, zda a jak tato data zohledňují.

Některé banky a investoři začaly ESG data sbírat od klientů už letos. Podle loňského globálního průzkumu EY se zájem investorů o nefinanční informace, zejména o plnění cílů ESG, výrazně zvýšil. Pro 91 procent z nich dokonce hrají ESG parametry klíčovou roli při rozhodování o tom, zda budou do daného projektu či společnosti investovat. Celkem 75 procent investorů také uvedlo, že právě udržitelnost je pro ně známkou bezpečné investice s potenciálem dlouhodobého růstu.