Ústřice čistí okolí od fluoru a dusíku. Navíc ukládají do svých lastur tolik uhlíku, že z velké části kompenzují i oxid uhličitý vyprodukovaný při jejich chovu a sklizni, uvádí nová studie irských vědců.
Chov ústřic a dalších mlžů na farmách patří k nejudržitelnějším způsobům produkce potravin. Nedávná studie týmu vědců z University of Galway zjistila, že irské ústřicové farmy odstraňují z prostředí o 228 procent uhlíku, fosforu a dusíku více, než vyprodukují. Díky tomu ročně ušetří náklady na čištění oceánu za zhruba dva miliony eur, tedy asi 50 milionů korun.
Studie irských vědců je jednou z mála, která se zabývá ekosystémovými službami, jež chov mlžů na farmách poskytuje. Navíc je dává do souvislosti s dopady tohoto odvětví na životní prostředí v Evropě, které zatím nejsou příliš zdokumentované. Na studii upozornil webový Anhropocene Magazine.
Životní cyklus ústřice
Výzkumníci ze dvou farem v severozápadním Irsku odebrali vzorky ústřic velkých, které vysušili a rozemleli najemno, aby analyzovali uhlík a dusík zachycený v jejich tkáních a lasturách. Zároveň shromáždili provozní údaje ze tří farem v regionu, které jim pomohly provést analýzu životního cyklu ústřic od chovu až po výkup. Ta zahrnovala vše od paliv používaných v zařízeních na sběr ústřic až po polyethylenový materiál, do něhož se mlži balí.
Analýzou životního cyklu vědci zjistili, že tuna ústřic vyprodukuje přibližně 370 kilogramů ekvivalentu oxidu uhličitého a 0,39 kilogramu ekvivalentu fosforu. K emisím CO2 přispěla především spotřeba elektrické energie a nafty, které pohánějí zařízení na sklizeň a třídění ústřic.
Ekosystémové služby, které ústřicové farmy poskytují, však tyto dopady kompenzují buď zcela, nebo zčásti. Ústřice z farem v experimentu ve svých lasturách uložily téměř 275 kilogramů ekvivalentu CO2, což vyvážilo dopady chovu a sklizně ústřic ze 73 procent. Mlži navíc pohltili ekvivalent 2,36 kilogramu fosforu na tunu, což je o 228 procent více, než kolik tohoto živinového znečištění vyprodukovali, tvrdí vědci.
Ušetří dva miliony eur ročně
Přepočtem na celoirský kontext vědci odhadují, že ústřicové farmy ročně odstraňují z prostřed 40 tun dusíku a čtyři tuny fosforu. Tolik dusíku v odpadních vodách ročně vyprodukuje víc než deset tisíc lidí a náklady na odstranění takového živinového znečištění odpovídají asi 1,9 milionu eur.
Farmy na chov ústřic v celostátním měřítku navíc „ukládají“ téměř 835 tun uhlíku ročně. Záleží nicméně na tom, jak se s lasturami ústřic po sklizni naloží. Potenciál ústřic pohlcovat uhlík je podle studie vyšší i ve srovnání s jinými mlži, jako jsou slávky nebo škeble.
Ústřice jsou efektivní, i pokud jde o množství vyprodukovaných bílkovin. Jeden kilogram bílkovin z irských ústřic představuje vznik 5,71 kilogramu ekvivalentu CO2. Hovězí maso je z hlediska emisí asi desetkrát méně efektivní.
Největším světovým vývozcem ústřic je dlouhodobě Francie. Průměrná roční produkce se pohybuje kolem 150 tisíc tun, přičemž nejrozšířenějším druhem je i tam zmíněná ústřice velká, která se tam chová od šedesátých let minulého století. V roce 2023 vyvezla Francie ústřice v hodnotě 144 milionů dolarů, irský vývoz dosáhl téměř 44 milionů dolarů.
K nejznámějším francouzským ústřicím patří ty z Étang de Thau ve Středozemním moři. Na rámech na dvanáctimetrových dřevěných kůlech jsou zavěšené provazy o délce 2,5 metru až deset metrů. Ústřice k nim chovatelé přilepují s pomocí cementu (vizte video pod článkem).
Na původu lososa z pohledu emisí nezáleží
Udržitelnosti mořských plodů a ryb coby potravy se již dříve věnovala studie mezinárodního týmu vědců publikovaná v časopise Nature. Výzkumníci shromáždili data ze zhruba sedmi tisíc farem a tisícovky rybářství týkající se 23 druhů ryb, mlžů, korýšů a mořských řas. Vybrali přitom druhy, které se na celosvětové produkci „plodů moře“ podílejí dohromady ze 70 procent.
Jako nejudržitelnější se v této studii ukázaly chov mlžů a pěstování mořských řas. Výsledky ale přinesly i pár překvapení. Krevety chované na farmách jsou například udržitelnější než ty divoké, zatímco v případě lososa je úplně jedno, zda vyroste na farmě, nebo v přírodě. Jeho uhlíková stopa je podobná, stejně jako u pstruha.
Hlavní podíl na emisích vyprodukovaných chovem ryb na farmách má výroba krmiv. Podle studie jde zhruba o 70 procent. Při rybolovu tvoří největší podíl palivo pro rybářské lodě, upozorňuje web Anthropocene Magazine.
Tomáš Pohanka
Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.
