Velké evropské firmy budou muset brzy prověřovat své dodavatele a klienty, zda respektují udržitelnost a neporušují lidská práva. Evropská komise představila návrh směrnice, která by se nyní dotkla ruských firem, pokud by už byla v platnosti.

Směrnicí se budou muset řídit evropské firmy s více než 500 zaměstnanci a příjmy nad 150 milionů eur (3,7 miliardy korun) a také podniky zaměstnávající nad 250 lidí v rizikových sektorech. Mezi ty patří třeba zemědělství, oděvní nebo těžební průmysl.

Zhruba jedno procento největších evropských podniků tak bude muset kontrolovat jednání svých klientů a dodavatelů, středních a malých firem se týkat nebude. A pokud zjistí nedostatky v oblasti životního prostředí nebo lidských práv, budou si muset hledat odpovědnějšího dodavatele.

Hlavním nástrojem pravidel je CSDD (Corporate Sustainability Due Diligence), který má firmám pomoci problémy odhalovat a řešit. Řídí se mezinárodními zásadami pro byznys a lidská práva, jež schválila OSN v roce 2011, a navazujícími standardy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Evropská komise představila návrh směrnice 23. února. Den nato ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Jak upozornil ve svém komentáři pro DeníkN právník Tomáš Bruner, pokud by směrnice platila už dnes, důležitým dodavatelům z Ruska by se tím v EU zavřely dveře. Právě kvůli tomu, že na nich stojí ruská ekonomika a režim, který porušuje lidská práva Ukrajinců i Rusů.

Nástroj, jak ekonomicky trestat firmy podporující válku

„Zatímco dnes se Německo s dalšími státy zdráhá sankcemi zakázat dovoz plynu z Ruska, pro klíčové evropské podniky oklikou vznikne zákaz tento plyn odebírat. Stejná logika zafunguje i pro ochranu životního prostředí. Kdo přispívá k poškozování životního prostředí, ať už dodávkami výbušnin pro výrobu bomb nebo soustavným kácením tajgy, nesmí do EU služby a zboží dodávat ani je z ní odebírat,“ uvedl Bruner. Ze směrnice se tak stane nástroj, jak ekonomicky trestat ty, kteří svým podnikáním přímo či nepřímo škodí.

Směrnici musí schválit ještě evropský parlament a Rada EU, v platnost by mohla vstoupit v roce 2024. Klíčové je také přijetí vznikajících standardů EU o reportingu udržitelnosti. Ty určí způsob, jakým budou společnosti o těchto nefinančních datech informovat. Upravit to má směrnice CSRD a firmy nad 250 zaměstnanců by se jí měly poprvé řídit v účetní uzávěrce za rok 2023.

Udržitelnost se bude hodnotit podle kritérií ukrytých pod zkratkou ESG. Jde o vliv podniku na životní prostředí (E), společnost (S) a to, nakolik kvalitně funguje řízení společnosti (G). Podle senior konzultanta EY Martina Zikmunda je návrh směrnice o náležité péči první výraznější iniciativou Evropské komise v oblasti řízení firem. „Byť jej komise předkládá se značným zpožděním a zřejmě i výrazně užším záběrem, pokud jde o okruh povinných subjektů včetně jim uložených povinností, než bylo původně plánováno,“ dodal Zikmund.

Co ovlivňuje cenu elektřiny? Nejlevnější je ta ze slunce či větru, nejdražší z plynu

Bič na evropské výrobce v Asii

Jedním z cílů směrnice je narovnat podmínky pro domácí výrobce a firmy, které vyrábějí mimo Unii. „Firmy vyrábějící v EU mají vyšší náklady oproti jejich konkurentům využívajícím výrobu mimo Evropu, kde se nedodržují stejné pracovněprávní a environmentální standardy. Zavedení povinnosti due diligence tuto nevýhodu zmírní,“ vysvětlil Filip Gregor, vedoucí sekce Odpovědných firem v právnickém sdružení Frank Bold.

Due diligence má být bičem zejména na firmy vyrábějící v jihovýchodní Asii. Pokud podnik obchoduje s rizikovými komoditami, jako je palmový olej nebo bavlna, je podle Frank Bold potřeba, aby dodavatele prověřovala. „Když bude firma získávat palmový olej od dodavatele, u kterého neprověří riziko, zda olej nepochází z nelegálních plantáží, a není tak spojený s odlesňováním, nesplní podmínky náležité péče,“ popsal Gregor.

Podle něj dosavadní zkušenosti ukazují, že dodatečné náklady na zavedení due diligence jsou zvládnutelné. Například pokud by se mzda pěstitelů kakaa v Ghaně a Pobřeží slonoviny navýšila na úroveň pokrývající životní náklady, a tudíž by na plantážích nemusely pracovat děti, znamenalo by to, že čokoláda, která průměrně stojí 29 korun, zdraží o 1,7 koruny.

Ještě zelenější Green Deal. Brusel navrhuje, jak se odříznout od ruského plynu, ropy a uhlí

Náležitá péče bude důležitá pro získání financování

Směrnice má navíc hrát klíčovou roli pro přechod na zelenou ekonomiku, na niž má v Unii jít každoročně 500 miliard eur od investorů a bank. Podniky, které chtějí na tyto zelené finance dosáhnout, potřebují mimo jiné splnit pravidla due diligence.

„Není to jen o EU. Kapitálové trhy v USA i ve většině vyspělých zemí stále intenzivněji pracují s nefinančními indikátory firem a podle toho zvažují svoje investice. Z naší byznys praxe víme, že investoři z USA či Velké Británie vyžadují při investicích a nákupech služeb od firem data nefinančního charakteru a záruky náležité péče. A dělají to bez legislativy Green Deal,“ uvedl ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Gregor nicméně upozorňuje, že návrh obsahuje i některé problematické body vytvářející byrokracii, zbytečné náklady a neúměrně přenášejí povinnosti na dodavatele. „Firmy by podle návrhu mohly splnit povinnost due diligence tím, že do smluv s dodavateli doplní určité doložky a pověří ověřováním náležité péče třetí strany. To by v praxi znamenalo, že velké firmy by přenesly povinnost na menší a z due diligence by se stala administrativní záležitost, podobně jako u nařízení o ochraně osobních údajů. Je klíčové, aby se Česká republika v rámci svého předsednictví EU aktivně zasadila o zlepšení návrhu směrnice, aby se z něj nestala nová GDPR,“ dodal Gregor.

Partnerem seriálu o ESG a udržitelnosti firem je společnost Moneta. Obsah vytváří redakce Ekonews.