Představte si, že byste plastové obaly, které vám zbudou po rozbalení nákupu nedávali do žlutých popelnic, ale odnášeli zpět do supermarketu, který by z něj vyrobil nové obaly.

S touto myšlenkou přišel švýcarský obchodní řetězec Migros, který patří spolu s Coopem mezi dva největší maloobchodní řetězce ve Švýcarsku. Tuzemské řetězce zatím tuto službu nenabízejí.

Projekt odstartoval 29. června na pobočce Migros v Luzernu. Řetězec bude přijímat i plastové obaly od konkurence. Plasty se dávají do speciálních sběrných pytlů, které stojí mezi 0,90 a 2,50 švýcarských franků v závislosti na velikosti. Pokud se služba ujme, k projektu se postupně přidají obchody v dalších částech země a příští rok na jaře by měly místy zpětného odběru plastu disponovat všechny regionální pobočky Migrosu.

Tímto projektem Migros ve Švýcarsku prošlapává novou cestu, uvedl deník Neue Zürcher Zeitung. Řetězec na projektu spolupracuje se společnostmi, které se zabývají recyklací plastů, InnoRecycling a InnoPlastics.

Ze starého plastu budou obaly pro privátní značky

První jmenovaná se zabývá tříděním plastů, druhá výrobou plastového regranulátu. Z něho se poté budou vyrábět nové plastové obaly pro privátní značky Migrosu.

Recyklovaný plast na výrobu obalů už Migros používá, ale pouze na nepotravinářské zboží. V budoucnu chce do obalů z recyklovaného plastu balit i potraviny.

Migros chce v začátku využít k výrobě nových obalů polovinu sesbíraného plastu, v budoucnu to má být okolo sedmdesáti procent. Tím by podle deníku dosáhl technického limitu procesu recyklace. Zda se to povede, záleží hlavně na chování spotřebitelů. Následujících několik měsíců má ukázat, kolik plastu se bude vracet do místa zpětného odběru.

Výstavba vlastní třídírny

Migros plánuje vybudovat vlastní třídící linku, aby se plasty nemusely k vytřídění vyvážet za hranice Švýcarska, jako je tomu nyní. Tím by se měl třídící proces více zefektivnit. Podle šéfa společnosti InnoPlastics Martina Modela vyjde vybudování třídírny asi na třicet milionů švýcarských franků.

„Jsme otevřeni spolupráci s dalšími partnery a maloobchodníky,“ řekla Christine Wiederkehr-Luther. Projekt by měl pokrývat náklady, ale neměl by vytvářet žádný zisk.

Tuzemské řetězce zatím volí jiný přístup

Obchodní řetězce v Česku zatím žádnou podobnou službu nenabízejí, byť více méně všechny se snaží spotřebu plastu zmenšit. Některé nahrazují plast jiným materiálem, případně vyřazují plastové výrobky a nahrazují je jejich ekologickými verzemi.

Mluvčí Lidlu Iveta Barabášová uvedla, že firma debatu v této oblasti již delší dobu sleduje. „Pokud by to ještě zefektivnilo nakládání s plasty, samozřejmě bychom to uvítali, jelikož jde o jeden z našich dlouhodobých závazků. Důležité je pro nás v této oblasti systémové řešení týkající se všech zainteresovaných subjektů,“ řekla.

Mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík uvedl, že řetězec o sběru plastu od zákazníků v tuto chvíli neuvažuje, protože systém třídění odpadu funguje v České republice velmi dobře a podle dostupných dat patříme mezi evropskou špičku.

Švýcarsko třídí méně než my, ale zbavilo se skládek

Pravda je, že Česko je na tom v recyklaci plastu o něco lépe než Švýcaři. Podle zprávy průmyslového sdružení PlasticsEurope se u nás recykluje přibližně 38 procent plastu, zatímco ve Švýcarsku jen 25 procent.

Na druhou stranu Švýcarsko už v roce 2000 zastavilo skládkování odpadu a plasty, které nezrecykluje, putují do spaloven za účelem výroby energie. Plasty neskládkuje ani Rakousko a Holandsko, naproti tomu v Česku končí přibližně 40 procent plastu stále na skládkách.

Veronika Němcová
Veronika Němcová

Veronika se novinářskému řemeslu naučila v plzeňské redakci MF Dnes. V roce 2007 ji profesní cesta zavedla do celostátní ekonomické redakce iDNES.cz, kterou několik let vedla. V roce 2020 založila s Martinou Ekonews.