Zakladatel společnosti Soyka Michal Jeřábek se pustil do soudní pře se Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí o názvosloví svých rostlinných výrobků – a vyhrál. Vadilo mu, že inspekce rozdává pokuty za názvy rostlinných „mlék“, „sýrů“ a údajné matení spotřebitelů.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl, že Soyka může mít na obalu svého rostlinného nápoje napsáno „Nesmím se jmenovat a nejsem mléko, ale vy mi tak říkat můžete“. Tato drobným písmem napsaná věta je na výrobku doplněna ještě informativním textem, který uvádí, že produkt představuje „sójovou alternativu mléka“.

Potravinářská inspekce v Jeřábkově případě dospěla k názoru, že označení mléko v popisu rostlinného výrobku je klamání spotřebitelů, protože jak známo, mléko rostlinného původu není. „Tři roky řešíme soudní tahanice, přitom jsme i průzkumem od agentury Ipsos doložili, že spotřebitelé našimi názvy zmatení nejsou. Většina výrobců ale raději přistoupí na nejnižší možnou pokutu. Nechtějí se soudit s někým, kdo jim může udělat z podnikání a ze života peklo,“ uvádí Jeřábek.

Soud ukázal cestu

Podle partnera advokátní kanceláře Konečná & Zacha Luboše Fojtíka, která Soyku zastupuje, soud uvedl, že považuje výklad potravinářské inspekce za nepřípustně zjednodušující a nezohledňující nejen celý stav věci, ale zejména účel právní úpravy. „O označování rostlinných alternativ živočišných výrobků se vedou diskuse dlouho, regulace je přísná a občas se dá polemizovat i o tom, nakolik je výklad přijímaný ze strany správních orgánů (včetně ministerstva) racionální,“ říká Fojtík.

Ministerstvo ve stanovisku, které vzniklo ve spolupráci s potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou, brojí proti názvům a popiskům, které používají slovo „alternativa“, například „alternativa k mléku“. Tím se podle českých výrobců a prodejců rostlinných alternativ jejich výklad liší od většinové interpretace evropského předpisu.

Nemléko a netuňák ne! Zastánci rostlinných alternativ tvrdí, že stát příliš horlivě prosazuje nařízení EU

„Předpis Evropské unie, který názvy řeší, je už daný. Jasně říká, že nesmíte použít název ‚mléko‘ pro něco, co nepochází z mléčných žláz savců. Pak už je ale na národních orgánech, jak si vykládají, co je pro spotřebitele matoucí, a co ne,“ uvádí Jeřábek.

„Soud ukázal cestu, jak rozhodovat i v budoucnu. Je důležité, že je to pravomocné rozhodnutí, které zatím není žádným jiným soudem zpochybněno, a že soud říká něco jiného, než prezentovalo ministerstvo ve svém nedávném stanovisku,“ vysvětluje Fojtík.

„Patvary matou ještě více“

Inspekce pokuty rozdává rostlinným výrobcům delší dobu, uvedly pro Ekonews dva zdroje z trhu. Zpravidla se tak děje na upozornění ze strany výrobců živočišných produktů. Názvy svých výrobků na Optimistic například musela změnit pod hrozbou sankcí společnost Nemléko. Název musel upravit i výrobek „Kešu rýS“ na „Kešu rýs“. V tomto případě vadilo velké písmeno „S“.

„Nutí výrobce vymýšlet nové patvary, které jsou ještě více matoucí. Pro jogurt máme používat označení ‚dezert‘. Nikdo si ale nepředstaví, že jde o jogurt, ale že dostane na vidličku nějakou dobrotu. Takže by se mohlo stát, že až se přežene stávající vlna pokut, přijde další, a oni zase budou říkat, že mateme spotřebitele, protože ‚dezert‘ je přeci něco úplně jiného než rostlinná alternativa jogurtu,“ komentuje Jeřábek.

Lidl bude prodávat víc potravin pro vegany. Navíc omezí propagaci sladkostí cílenou na děti

Postup inspekce i ministerstva zemědělství kritizuje i advokát Robert Plicka z advokátní kanceláře Plicka & Partners, která společnosti Soyka rovněž radila. Plicka vnímá rozhodnutí ústeckého soudu jako potvrzení dřívějšího rozboru.

„Rozhodnutí soudu je zcela v souladu s právními závěry našeho stanoviska. Bohužel je také vizitkou tendenčního přístupu ministerstva zemědělství, které se rozhodlo za pomoci až nezákonných postupů bojovat s rostoucím trendem udržitelné a rostlinné výroby. Rostlinní výrobci by si z něj měli odnést to, že nezřídka má smysl investovat do právního zastoupení a proti obdobným až šikanózním postupům orgánů veřejné správy se náležitě bránit,“ napsal Plicka.

Inspekce proti rozsudku podá kasační stížnost

Ministerstvo na svém přístupu k představitelům rostlinnému segmentu nevidí nic nestandardního. „Ministerstvo zemědělství ve zmiňovaném stanovisku pouze shrnulo dosavadní přístup k úřední kontrole v oblasti možného klamání spotřebitele. Jednoznačně v něm vychází z platné legislativy, judikatury i stanovisek Evropské komise,“ napsal dříve mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

S rozsudkem už se mezitím seznámila potravinářská inspekce. „Státní zemědělská a potravinářská inspekce toto rozhodnutí soudu nepovažuje za správné, a proto proti němu podá kasační stížnost,“ napsal Ekonews Marek Bartík z mediálního oddělení inspekce.

Potravinářská inspekce v současnosti eviduje 36 výrobců rostlinných produktů, s nimiž vedla celkem šest správních řízení. Pokuta byla údajně uložena ve dvou případech, přičemž v obou se jednalo o částku na spodní hranici v řádu nižších desítek tisíc korun. „V této fázi se Potravinářská inspekce snaží zejména o edukaci, jak rostlinné výrobky správně značit ve shodě s platnými právními předpisy,“ dodal Bartík.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.