Riziko zásahu během nejteplejších dnů je u dětí a dospívajících až o 70 procent vyšší než obvykle. Vyplývá to z nového výzkumu brněnské Masarykovy univerzity a centra Recetox. Zdravotní systém kvůli vlnám veder čeká větší vytížení.
Na základě analýzy více než 8,5 milionu výjezdů mezi lety 2010 až 2019 vytvořili odborníci z Masarykovy univerzity a výzkumného centra Recetox epidemiologický model, který poukazuje na přímou souvislost mezi extrémními teplotami a počtem výjezdů záchranné služby.
Zjednodušeně řečeno, pokud panují vysoké teploty, záchranky vyjíždějí dvakrát častěji.
„Celkově je s neoptimálními teplotami v Česku spojeno více než 30 tisíc výjezdů záchranné zdravotnické služby ročně,“ uvádí hlavní autor studie Tomáš Janoš, environmentální epidemiolog. Ten se v centru Recetox věnuje hodnocení zdravotních rizik v souvislosti s environmentálními faktory.
Mladí jsou častěji venku
Nejzranitelnějšími skupinami populace během horkých jsou podle výzkumu děti, adolescenti a mladí dospělí. Riziko výjezdu k pacientovi ve věku 10 až 19 let je během nejteplejších dnů až o 70 procent vyšší. Každý desátý výjezd k dětskému pacientovi souvisí s horkem. Důvody jsou jak fyziologické, tak behaviorální.
„U kojenců a malých dětí může hrát roli omezená schopnost termoregulace nebo vyšší riziko dehydratace. S rostoucím věkem směrem k dospívání a mladé dospělosti může být zvýšené riziko spojeno s behaviorálními faktory. Děti a dospívající mají tendenci trávit více času venku, což vede ke zvýšené expozici okolním teplotám,“ vysvětluje Janoš.
Extrémní teploty v Česku budou podle klimatických scénářů nadále přibývat. Průměrná globální teplota loni překročila hranici oteplení o 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální dobou, ale v Evropa se zahřívá nejrychleji. Průměrná teplota se do konce minulého roku zvýšila již o 2,4 stupně.
Přibývá i tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů. Kombinace horkých dnů a tropických nocí přitom výrazně zhoršuje kvalitu spánku a může mít negativní dopad na zdraví obyvatel. Přetopené byty a domy zhoršují odpočinek, narušují imunitní systém a přispívají k vyšší míře stresu.
„Horko má vliv na kardiovaskulární zdraví, kvalitu spánku i duševní pohodu. V těle se například zvyšuje hladina kortizolu, což se může projevit větší podrážděností nebo agresivitou,“ uvedla lékařka Marie Bourne v rozhovoru pro Ekonews.
Počet tropických dnů by se mohl do konce století až ztrojnásobit. Výrazný nárůst se očekává i u tropických nocí, kterých může být na konci století v průměru až 30 ročně.
Víc lidí zatím umírá kvůli chladu
Kromě zvýšené potřeby výjezdů během vln veder varuje studie také před tím, jaký dopad může mít další oteplování klimatu na kvalitu zdravotních služeb. Podle Janoše lze během tohoto století očekávat rapidní nárůst výjezdů záchranné služby spojených s horkem, což bude představovat výraznou zátěž pro systém v personální oblasti, ekonomické i materiální. „Hrozí prodlužování dojezdových časů nebo částečná nedostupnost služeb během nejteplejších dnů v roce,“ upozorňuje Janoš.
Výzkumné centrum Recetox se vlivu extrémních teplot na lidské zdraví věnuje dlouhodobě. Z výzkumu úmrtnosti, který současné studii předcházel, vyplynulo, že na každých zhruba deset úmrtí spojených s chladem připadá jedno úmrtí spojené s horkem.
S ohledem na zvyšující se teploty se ale bude tento poměr během následujících let měnit. Nárůst úmrtí spojených s horkem navíc překoná jakýkoli pokles úmrtí spojených s chladem, což bude ve výsledku znamenat čistý nárůst úmrtí.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
