Květinářství Rosebud bývalo jako každé jiné. Dnes už se v něm ale neobjevují etiopské růže ani jiné květiny z afrických plantáží. Majitelka se začala o původ květin zajímat více poté, co se u ní i jejích zaměstnankyň objevily zdravotní problémy.
Práce s květinami bavila Markétu Rózu Střechovou už od mládí. Vystudovala střední zahradnickou školu a pokračovala studiem vysoké školy zahradní architektury. V celodenní práci za počítačem se ale nenašla, takže když se naskytla příležitost otevřít květinářství ve čtvrti, kde vyrostla, pustila se do květinového byznysu.
Střechová otevřela květinářství Rosebud v brněnském Veveří v roce 2010. Nabízela v něm běžné řezané květiny, ostatně podle majitelky ze začátku ani neměla jinou volbu. „V té době bylo těžké si vybrat, pokud člověk neměl velké odběry. Chtěla jsem mít více druhů řezaných květin na výběr, ale věděla jsem, že si nemůžu dovolit od každého vzít padesát a více kusů. Jezdila jsem proto do velkoobchodů, kde u květin není uvedené, odkud pocházejí,“ popisuje Markéta Róza Střechová.
Další možností, jak se v té době ke květinám dostat, byl nákup od soukromých předprodejců z Nizozemska. Ti je pořizují na nizozemské burze, která je vstupní branou miliard květin na evropský trh, a chlazenými auty je rozvážejí po květinářstvích. To byl druhý zdroj květin pro Rosebud.
Když růže, tak z Evropy
Časem ale Střechová začala při každodenní práci s květinami pociťovat zdravotní problémy. A stejně tak její zaměstnankyně. „Ruce při práci nás pálily, otékaly nám prsty a kůže na rukou červenala,“ popisuje Střechová. Problémy se nejčastěji objevovaly po velkých zakázkách, u nichž bývá jedním z hlavních aspektů co nejnižší cena.
Květinářky postupně vysledovaly, že je ruce pálí nejvíc po aranžování květin dovezených z afrických plantáží. Při práci s velkým objemem květin začaly používat rukavice. Od roku 2016 pak Střechová přestala odebírat květiny pocházející z plantáží v Keni a Etiopii, odkud na evropský trh putují hlavně růže. „Dnes už květiny hodně ošetřené pesticidy většinou poznám okamžitě, mají totiž takový zvláštní odér,“popisuje Střechová. „Darovat kytku s pesticidy je jako dát někomu otrávený dort,“ dodává.
Květin z dovozu se květinářství Rosebud úplně nevzdalo. Výhradně z lokálních zdrojů totiž podle majitelky poptávku nelze pokrýt. Na pultu se proto stále objevují například květiny původem z Ekvádoru. Při práci s nimi květinářky nezaznamenaly žádné zdravotní potíže.
Rosebud nicméně preferuje odběr z evropských květinových farem a těch, které mají certifikaci MPS. Pěstitelé s touto certifikací omezují použití chemických látek, snižují spotřebu energie při pěstování a šetří vodou. A růže vypěstované mimo Evropu nekupuje vůbec. Ty z dovozu totiž bývají nejvíc chemicky ošetřené.
„Růže bereme z Nizozemska a Německa. Stává, že dodavatel přijede s autem květin, u kterých neznáme původ, ale už víme, kdy je sezona čeho a kde se květiny pravděpodobně vypěstovaly. Proto třeba květiny do obchodu nevezmeme,“ popisuje Střechová.
Lokální zdroje nestačí
Květinářství Rosebud prodává čtyři až osm tisíc stonků týdně, záleží na sezoně. Ačkoliv od květin z dovozu Střechová neupustila úplně, začala také zkoumat lokální zdroje, které by květinářství mohly zásobovat. Před pěti lety navíc založila vlastní květinové pole přímo v Brně, kde za sezonu vypěstuje přibližně 25 tisíc stonků.
Od loňského roku se na pozemku hospodaří regenerativně, na květinovém poli pracují dvě zaměstnankyně. „Snažíme se zaplňovat záhony meziplodinami,“ popisuje Střechová, která letos plánuje na poli vypěstovat sedm tisíc tulipánů a v zemi má vysazených pět tisíc pryskyřníků.
Podstatnou část produkce tvoří jiřiny, krásenky, astry, limonky nebo pískožil. Na poli se pěstují převážně křehké druhy květin, které je náročné převážet. Dále na pozemku rostou okrasné keře a zeleň, kterou v Rosebudu přidávají do kytic. Lokální produkce obohacuje nabídku květinářství zhruba od začátku dubna do začátku listopadu, záleží na počasí. „Vlastní květiny a lokální květiny můžeme mít do prvních ranních mrazíků,“ tvrdí Střechová.
Květinové pole Rosebud je součástí české platformy Výkvět, která sdružuje ekologické pěstitele květin. „Členství nám otevřelo možnost spolupracovat s dalšími pěstiteli a případně poptat další farmáře ve chvíli, kdy nám některé květiny chybějí,“ vysvětluje Střechová.
Výkvět dokonce uděluje pěstitelům certifikaci. Všichni členové platformy se zavazují dodržovat stanovené standardy. Používají například pouze hnojiva a přípravky schválené v ekologickém zemědělství, pěstují takové druhy květin, které se hodí pro danou lokalitu, a šetrně hospodaří s vodou. Na dodržování nastavených pravidel dohlíží komunita pěstitelů během kontrol.
„Prodávám svoje květiny, květiny od spřátelených farmářů i květiny z velkoobchodu. Jdu si svojí cestou a hledám možnosti, jak mít široký a zajímavý sortiment, a zároveň se snažím vytvořit pracovní prostředí, které není plné chemikálií,“ dodává Střechová.
Dovážené květiny nikdo nekontroluje
Příběh Markéty Rózy Střechové není ojedinělý. V posledních letech vzbudily ve Francii či v Británii rozruch příběhy květinářek, které měly kvůli květinám ošetřovaným pesticidy závažné zdravotní problémy.
Velké množství reziduí pesticidů na květinách potvrzují i studie. V únoru letošního roku nechala francouzská spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir analyzovat 15 kytic růží, gerber a chryzantém nakoupených v supermarketech, květinářstvích i online obchodech. Ve všech kyticích byla nalezena rezidua pesticidů, přičemž jedna obsahovala dokonce 46 látek podezřelých nebo prokazatelně nebezpečných pro zdraví, tedy karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci či narušující hormonální systém. V deseti kyticích testy odhalily i přítomnost reziduí pesticidů, které jsou v Evropské unii zakázány.
Podobná zjištění přinesla analýza květin z dovozu nizozemské organizace PAN-NL. Organizace analyzovala 17 kytic růží, smíšených kytic a tulipánů. V pěti svazcích z osmi smíšených kytic bylo nalezeno 87 různých pesticidů, přičemž 78 procent z nich bylo škodlivých pro člověka nebo přírodu a téměř třetina z nich v Unii zakázaná. Zvláště kontaminované byly květiny dovezené z Keni a Etiopie.
Problémem je, že v Unii neexistují žádné zákonné maximální limity pro pesticidy na řezaných květinách. Květiny vypěstované mimo EU navíc při vstupu na evropský trh nikdo nepodrobuje žádné kontrole.
Certifikace může pomoci
Zmíněné studie neuvádějí, zda se testování zúčastnily řezané květiny z afrických květinových plantáží označených známkou udržitelnosti Fairtrade. Květinové farmy s touto certifikací musejí dodržovat přísnější podmínky pro používání pesticidů.
„Standardy obsahují seznam zakázaných pesticidů a nutné ochrany zaměstnanců. Fairtradové farmy se navíc snaží využívání pesticidů omezovat. Vysoce toxické pesticidy a geneticky modifikované organismy jsou zakázány,“ tvrdí Eliška Podsedníková, vedoucí komunikace Fairtrade Česko a Slovensko.
Zda farmy pravidla dodržují, kontrolují nezávislí auditoři z certifikační agentury Flocert. Pěstitelská družstva a farmy agentura kontroluje dvakrát v rámci tříletého certifikačního cyklu. Kromě plánovaných kontrol provádí Flocert i neohlášené kontroly.
„Producenti a obchodníci jsou povinni vést podrobné záznamy o pesticidech, včetně konkrétního názvu, použitého množství a frekvence použití. Tyto záznamy kontroluje auditor společně s veškerou dokumentací,“ popisuje Podsedníková. Farem certifikovaných organizací Fairtrade je v Keni 54 a produkují přes 2,7 miliardy řezaných květin ročně.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
