Když se řekne Green Deal, většina Čechů je proti, přesněji 58 procent. Jak ale vyplývá z dalšího zjištění stejného průzkumu, jednotlivá opatření tak zvané Zelené dohody, už veřejnost podporuje. Jinými slovy, negativní konotace s sebou nese jen samotný pojem.

Stejné procento, tedy 58 procent oslovených lidí, zároveň uvedlo, že ví, co Green Deal znamená. Větší povědomí o něm mají muži, vysokoškolsky vzdělaní a lidé z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel. Negativně tento název vnímají nejvíce lidé starší 45 let. Zjednodušeně řečeno se bojí, že „vše zdraží a ve výsledku to nebude zelené“.

Když ale dojde na hodnocení a postoj k jednotlivým krokům, které Green Deal zahrnuje, většina účastníků průzkumu s nimi problém nemá a podporuje je. Eliminaci znečištění ovzduší, vody a půdy si přeje 94 procent z nich. Pro energetickou soběstačnost je 90 procent, 95 procent účastníků průzkumu se vyjádřilo pro intenzivnější ochranu přírody a 86 procent podporuje snahy o zelenější průmysl.

„Když zbavíme Green Deal mýtů a polopravd s ním spojených, zůstane jeho agenda, na které se všichni shodujeme. To je zpráva, kterou nám data průzkumu posílají. Lidé chtějí řešit cíle Green Dealu, s jeho označením si ale nejspíš spojují spíše negativní zkušenosti s bruselskou legislativou či byrokracií,” míní předseda správní rady Změny k lepšímu Michal Veselý.

„Je potřeba obsah Green Dealu srozumitelně a jasně komunikovat, vysvětlovat. Je to velký úkol hlavně pro vládu, ale i pro nás. Bez prolomení těchto ledů změnu, kterou lidé přitom jednoznačně chtějí, dokážeme prosadit jen těžko,” dodává Veselý.

Ještě zelenější Green Deal. Brusel navrhuje, jak se odříznout od ruského plynu, ropy a uhlí
Green Deal je mrtev, Green Deal půjde minimálně načas k ledu. To jsou jen některé z titulků, které se objevily hned po vypuknutí války na Ukrajině. Evropská komise má ale nyní na stole plán, který Green Deal a v něm naznačenou...

Průzkum proběhl formou internetového dotazování na vzorku 500 respondentů ve věku 15 až 64 let na přelomu března a dubna letošního roku. Realizovala jej společnost Omicron Media Group pro Změnu k lepšímu a Hnutí DUHA.

Část otázek směřovala i na aktuální problém, a to jak se zbavit závislosti na ruském plynu. Na otázku, co by měl stát dělat, aby zajistil energetické potřeby lidí v případě omezení dodávek ruského plynu, bylo druhou a třetí nejčastější odpovědí podpora zateplování domů a dalších energetických úspor a fotovoltaika na střechách.

Už dnes obnovitelné zdroje v nějaké formě využívá 22 procent respondentů, dalších třináct procent si je plánuje pořídit i bez finanční podpory státu a téměř třetina by o nich v případě státní podpory uvažovat začala.

Zdroj: Změna k lepšímu

Podle nové analýzy společností Ember, E3G, RAP a Bellona je přitom možné nahradit sto miliard metrů krychlových ruského plynu pro EU z celkových 150 miliard m3 do roku 2025 zvýšením výroby energie z obnovitelných zdrojů, tepelnými čerpadly a úsporami energie. Zbylých 50 miliard m3 pak zvýšením dovozu zemního plynu z jiných zdrojů s využitím existující infrastruktury. Propočty také ukazují, že útlum uhlí přitom není nutné odkládat.

Uhlí tu může být déle, ale jeho konec je jistý. Ekonomicky nevychází, říká odborník z ministerstva
Umím si představit, že tu uhlí s námi bude o pár let déle, než jsme si mysleli. Ale perspektiva toho, že povolenek bude čím dál méně a budou čím dál dražší, zůstává, říká Jan Tůma, který na ministerstvu životního...

“Miliony lidí chtějí mít vlastní obnovitelné zdroje energie. Vlády by měla změnit zastaralý energetický zákon a navazující vyhlášky a umožnit lidem, aby společně vyráběli a sdíleli čistou elektřinu bez administrativních a ekonomických překážek. Díky tomu se dají dohromady obce, místní spolky, farmáři či menší firmy a postarají se o většinu svých energetických potřeb sami,” uvádí k výsledkům průzkumu Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.

Zatím vláda podle expertů Hnutí Duha nedělá dost, aby domácnosti a ekonomiku závislosti na ruském plynu zbavila. Zejména je podle nich třeba daleko více a rychleji pomáhat lidem v Česku s úsporami a vlastní čistou výrobou energií, například opatřeními obsaženými ve výzvě  “Uber plyn”.