Zimu loni podle projektu Coloss nepřežilo 26 procent českých včelstev, což je nejhorší výsledek za posledních 12 let. Hlavní roli sehrál teplý podzim, který přeje parazitovi kleštíku včelímu. Podle včelaře Josefa Kölbla z Včelařství Domovina, může docházet ke kolapsu včelstev i z nevysvětlitelných důvodů.
„Od loňského podzimu do letošního jara byly úhyny včelstev masivní napříč celou Českou republikou. My jsme přišli přibližně o 80 včelstev, přestože jsme je měli zaléčené a nevykazovaly známky silného napadení kleštíkem,“ uvádí Josef Kölbl.
Jak se důsledky klimatické změny projevují na včelách a včelaření?
Hlavní problém vidím v teplých podzimech. Včely kvůli tomu zůstávají déle aktivní, zatímco by se už měly chystat na zimování. Během teplého podzimu matka stále ploduje a to je ideální pro parazita kleštíka včelího, který se množí dál a dál. Výsledkem jsou oslabená včelstva, která často nepřežijí zimu. Včely by nejvíce potřebovaly stabilní roční období. Jasné jaro, léto, podzim a zimu. Prudké výkyvy teplot jim škodí.
Vysoké teploty na podzim se tedy podepisují na výskytu nemocí a parazitů?
Jednoznačně. Populace kleštíka roste hlavně od června, kdy u včel přirozeně klesá aktivita. Pokud ale podzim zůstává teplý a matka stále ploduje, má roztoč ideální podmínky pro množení. Loni jsme měli teplý podzim a letos na jaře přišly obrovské úhyny. Pokud včelstvo ve větší míře napadne kleštík včelí, je náchylnější k dalším onemocněním, například virovým.
Úhyn včelstev byl loni největší za posledních dvanáct let. Jaká byla situace u vás?
Od loňského podzimu do letošního jara byly úhyny včelstev masivní napříč celou Českou republikou. My jsme přišli přibližně o 80 včelstev, přestože jsme je měli zaléčené a nevykazovaly známky silného napadení kleštíkem. Říkám tomu „neviditelné zlo včelařství“. Ke kolapsům včelstev dlouhodobě dochází třeba v Americe, kdy na podzim včely vypadají v pořádku, ale z nějakého důvodu nepřežijí zimu. Je to frustrující, protože nevíte, co přesně se stalo.
Dochází také k dřívějšímu rozkvétání rostlin nebo kratšímu zimnímu období. Jak tyto skutečnosti ovlivňují životní cyklus včel?
Nejhorší jsou skokové změny. Typická situace je, když je chladno, včelstva se rozvíjejí pomalu a nejednou teplota vyskočí o 15 stupňů. Všechny rostliny včetně stromů začnou rychle kvést, ale včely na to nestihnou zareagovat. Než zesílí a vylíhne se nová generace, rostliny odkvetou.
Stejně problematické je, když se naopak prudce ochladí. Včely se pak stáhnou, matka přestane plodit a vývoj včelstva se zpomalí. Pokud navíc několik týdnů v kuse prší, včely nemají přístup k čerstvému nektaru. To je pro ně signál, že není kam spěchat a celé včelstvo se dostane do útlumu. Nereagují v řádu dnů, musí se jednat o delší období třeba dvou, tří týdnů.
Mají výkyvy počasí dopad na množství nebo kvalitu medu?
Ano, pokud je v dubnu a květnu dlouhodobě chladno jako letos, projeví se to na snůšce. Rostliny sice vykvetou, ale včely nestihnou využít jejich nektar, nebo je kvůli dešti a chladu nemohou opylovat. Výsledkem je nižší produkce medu. Podobně jako když několik týdnů prší, včely zůstávají v úlu a nemají čerstvý přínos potravy. Matka pak omezí kladení vajíček a vývoj včelstva se zpomalí.
Dochází k i úbytku biodiverzity. Jakým způsobem to ovlivňuje včely?
Stejně jako lidé potřebují pestrou stravu, i včely potřebují rozmanitou nabídku pylu a nektaru. Monokultury jim to neposkytnou. Pokud mají přístup jen k jedné plodině, třeba řepce, je to pro ně, jako bychom my jedli celý život jen rohlíky – přežijeme, ale zdraví nebudeme. Když chybí rozmanitá květena, včely jsou oslabené a náchylnější k nemocem.
Co může včelař dělat, aby včelám pomohl přežít zimu a výkyvy počasí?
Včelař počasí neporučí, může ale sledovat zásoby v úlech a v případě kritického nedostatku včely dokrmit například cukrovým roztokem, medem nebo pylovou náhražkou. Před zimou se u nás běžně nechává ve včelstvu přibližně 30 kilogramů medových zásob a navíc se dodává zhruba 15 kilogramů krmiva. Důležitý je také přístupný zdroj vody, zejména na jaře, kdy se včelstva rozvíjejí.
Lze něco v české krajině změnit, aby se včelám v tuzemsku dařilo lépe?
Včelám by prospělo méně monokultury, tedy velkých polí, a více pestré skladby pylodárných a nektarodárných rostlin. Pomoci by mohli i zahrádkáři menším sečením trávy a pěstováním rostlin, které jsou pro včely přínosné.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
