Nepovedené papírenské zboží či odpad přímo z výroby nemusí skončit na skládce nebo ve spalovně. Využít je a dát jim druhý život zkouší nyní české papírnictví Papelote.

V pražské tržnici v Holešovicích otevřela firma outletovou prodejnu Papelote2, kde si zákazník může vybrat poslední kusy ze starých kolekcí, zboží, které má menší vady z výroby. K mání jsou také prototypy nebo zboží, které vzniklo z odpadu z výroby. „Nabízíme za příznivější cenu produkty, které jsou zkažené z výroby a leckde se vyhazují,“ vysvětluje zakladatelka značky Kateřina Šachová.

Zpracovat se dá vše

„Otevření obchodu Papelote2 je dalším krokem na cestě k větší udržitelnosti a nakládání s odpadem,“ tvrdí Šachová. Myšlenky využití zbytků z výroby se značka drží od samého vzniku. „Při běžné výrobě vždy vzniká odpad a my ho zpracováváme do unikátních kusů pod názvem Papelote na druhou a stejné jméno nese i nový obchod. Je to jedna z částí sortimentu, který tady nabízíme,“ vysvětluje.

Podle Lukáše Klímy, který má v Papelote na starost expedici a internetový obchod, je největší zájem o nepovedené věci z výroby a zboží z výprodejových kolekcí. „O prototypy a výrobky ze zbytků mají zájem lidé, kteří jsou vyloženě zapálení, co už nás dlouho znají a mají naše produkty. Vědí, že to už nikde jinde neseženou,“ popisuje Klíma.

Bývalý bankéř rozjíždí recyklaci tenisových míčků a výpletů

Podle Kateřiny Šachové se dá zpracovat úplně vše. „Rozjezdové archy, které vznikají během tisku, zpracováváme na sáčky, v nichž balíme v našem kamenném obchodě. Neprodané diáře upcyklujeme v lepené to-do bločky. Nejrůznější odřezky si necháváme z výroby posílat k nám do dílny, kdy je dále zpracováváme v rámci naší řady papelote na druhou,“ vysvětluje Šachová a dodává, že je ráda, že může na výrobním odpadu experimentovat. „Nejsme limitovaní velkou výrobou a můžeme nějakou věc vyrobit i třeba jen v deseti kusech,“ dodává.

Papírnictví dělá produkty i na zakázku. Za poslední rok dostali pár nabídek přímo na výrobu ze zbytků. Pro nakladatelství Meander využili zbytkový papír z výroby knih, Česká filharmonie oslovila Papelote s tím, zda by pro ně nezpracovali nevyužité katalogy a pozvánky.

Není to jen o sešitech a blocích

Značka Papelote vznikla v roce 2009 jako projekt diplomové práce, ale s reálným záměrem. Ve stejném roce sortiment značky byl představen na Design Blocku. Kateřina Šachová byla nominována i na cenu Czech Grand design v kategorii objev roku.

Od samého vzniku se Papelote dbalo na udržitelnost. „Vše vyrábíme lokálně a zpracováváme odpad, který vzniká při výrobě,“ vysvětluje Šachová. Svůj sortiment si také snaží přizpůsobit plánovacím digitálním nástrojům a tím rozšířit jejich možnosti. „Uvědomujeme si, že existují dobré digitální nástroje a s papírem se vzájemně dobře doplňují,“ vysvětluje Šachová. V nabídce mají diáře či plánovače, které si zákazník přizpůsobí svým potřebám, nebo sešit na práci s prioritami. „Papírenské zboží chápeme jako nástroj pro rozvíjení kreativity. Není to jen o sešitech a blocích,“ tvrdí.

Náklady na výrobu a materiál v posledních měsících prudce rostly. Na Papelote se podepisuje i nedostatek papíru. „Nedostatek papíru na nás dopadá opravdu hodně, stejně jako jeho zdražování. Neustále hledáme všechny možné alternativy a zároveň přemýšlíme, jak ještě více zužitkovat odpadový materiál, který v tiskárnách zůstává,“ uvádí Šachová.

Všechny papíry, které značka Papelote pro svoji výrobu používá jsou buď recyklované nebo certifikované ekologicky šetrné papíry. „Materiály, pečlivě vybíráme. Hledáme takové, které jsou lokální, šetrné svým původem a zpracováním, recyklované nebo inovativní svou vizí a technologickým přístupem,“ uvádí Šachová. Nejraději prý pracují s papírem značky Munken z papírny Artic paper.

Recyklovaný papír je oproti jiným sice o něco levnější, ale je horší kvality, a ne vždy se dá pro výrobu použít. I přes stoupající ceny materiálu se Papelote snaží udržet cenu svého sortimentu na stejné úrovni. „Našim cílen není být luxusní značka, chceme být lidem dostupní,“ dodává Šachová.

 

Valentina Podlesná
Valentina Podlesná

Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.