Skotští výzkumníci přišli na to, jak zabránit kunám požírat tetřeví vejce. V kritickém období roku je přikrmují, a tím pomáhají tetřevům vychovat mladé.
Návrat ohrožených druhů do přírody občas přináší problémy. Ochranáři v Kanadě například musí regulovat stavy vlků, aby ochránili jejich přirozenou, ale taktéž ohroženou kořist – jeleny karibu. A vlci působí starosti také v Česku.
Loni jen za první pololetí chovatelé v Česku nahlásili podle Asociace soukromého zemědělství ČR 177 útoků na hospodářská zvířata, při nichž vlci usmrtili 289 ovcí, 89 kusů skotu, šest koz a dva koně.
Lov vlků je v Česku až na výjimky zakázán, nicméně někteří žádají jeho povolení. Skotští ochránci přírody ale možná objevili lepší řešení.
V horském pásmu Cairngorms žije vzácný tetřev hlušec. Ve volné přírodě se v Británii vyskytuje dnes méně než 600 jedinců, takže jakékoliv ztracené vejce představuje pro populaci velký problém.
Tetřeví vejce si ale oblíbily kuny lesní, které lidé v britské přírodě téměř vyhubili, ale nyní je do ní vracejí. Skotští ochránci přírody se je proto rozhodli krmit, aby daly tetřevům pokoj.
Čím naplnit kuní břicha
„Naším záměrem bylo naplnit břicha kunám a dalším predátorům, jako jsou jezevci, v lokalitách, kde se tetřevi zdržují. Předpokládali jsme, že jakmile se nasytí, přestanou vejce vyhledávat,“ vysvětlil v magazínu Anthropocene Jack Bamber, ekolog z Aberdeenské univerzity, který se podílel na výzkumu.
Výzkumníci nabídli dravcům kousky masa z jelenů, jejichž stavy lesníci regulují kvůli obnově lesů. Národní park Cairngorms, který je s rozlohou 4,5 tisíce kilometrů čtverečních největším ve Velké Británii, má za cíl obnovu ekosystémů. Do roku 2045 se má polovina jeho rozlohy obhospodařovat převážně za tímto účelem. Správci kladou důraz na rozšiřování místních borových lesů, což vysoký počet jelenů výrazně komplikuje. Okusují totiž mladé sazenice.
Přikrmování přineslo výrazný rozdíl
Vědci vytipovali třicet míst, kde tetřevi hnízdí a kde se popelí, a nastavili kamery. Data sesbíraná za tři roky ukázala, že experiment přinesl úspěch. Rozdíl mezi místy, kde byly kuny a další dravci přikrmováni jelením masem, a místy, kde predátoři krmeni nebyli, byl výrazný.
V místech bez přikrmování byla téměř dvojnásobná šance, že se slepice tetřeva objeví bez mláďat. V průměru vycházelo 0,8 mláděte na slepici. Naopak v místech, kde měli kuny dostatek potravy, průměrný počet kuřat stoupl na 1,9, uvedli výzkumníci v časopise Proceedings of the Royal Society B.
Krmení predátorů ovšem omezili pouze na osm týdnů v roce, kdy tetřevi hnízdí. Vyhnou se tak negativním dopadům, jako by byl nepřiměřený růst kuní populace. Podle Bambera výzkum naznačuje, že podobný přístup by mohl být funkční i v dalších oblastech.
Tereza Koudelová
Tereza studuje žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
