Jméno Martina Ronovského není příliš veřejně známé. Ale právě on se spolu s bývalým starostou Čáslavi Vlastislavem Málkem zasloužil o to, že odpadová firma AVE CZ musela Čáslavi i státu doplatit stovky milionů korun a nyní ji stíhá Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Zatímco Vlastislav Málek (STAN) už starostou od roku 2022 není, Martin Ronovský je stále tajemníkem. A jako člověk bývalého starosty je trnem v oku současnému vedení města. Starosta Jaromír Strnad (SOCDEM) se ho pokusil už pětkrát neúspěšně odvolat. Krajský úřad to vždy zamítl.
Současné a bývalé vedení Čáslavi mají výrazně odlišný pohled především na skládku, která začíná čtyři sta metrů od čáslavských domů a již provozuje odpadová společnost AVE CZ. Zatímco Málek s Ronovským se pustili s firmou do boje o stamiliony korun pro své město, Strnad má s AVE CZ, v níž mají podíl miliardáři Daniel Křetínský a Karel Pražák, „lepší“ vztahy než jeho předchůdce.
A to tak, že nynější vedení města dokonce podporuje zdvojnásobení skládky. Občané Čáslavi nicméně v referendu konaném spolu s říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny další vršení hromady odpadu odmítli.
Poslední pokus o odvolání muže, jehož působení na Městském úřadě Čáslav stálo AVE CZ již hodně peněz, vyvrcholil tím, že na něj loni podzim podal starosta Strnad trestní oznámení. Nynější vedení města po třech letech u „moci“ tvrdí, že se Ronovský dostal na svůj post v roce 2019 neoprávněně.
„Považuji za absurdní, že celé řízení je vedeno koalicí, kterou bych nazval koalicí nenávisti. Je tam snaha dehonestovat a kriminalizovat takřka každého, kdo má něco společného s minulým vedením města,“ uvedl tento týden před soudem Vlastislav Málek.
„Chtějí mě odvolat za každou cenu“
Martin Ronovský čelí obžalobě za podvod. V ní stojí, že při výběrovém řízení v roce 2019 nepravdivě uvedl, že v předchozích osmi letech působil aspoň tři roky na vedoucí pozici.
„Nejde o to posuzovat moji práci, ale odvolat mě za každou cenu,“ prohlásil Ronovský před soudem. Sám bydlí v domě asi 600 metrů od skládky, což byl podle jeho slov také jeden z důvodů, proč chtěl pracovat na radnici.
Soudce dospěl k názoru, že Ronovský před šesti lety při výběrovém řízení na tajemníka spáchal podvod. Odsoudil jej k 32 měsícům odnětí svobody s podmíněným odkladem na čtyři roky. Navíc má zaplatit peněžitý trest ve výši zhruba půl milionu korun a městu Čáslav náhradu škody přesahující šest milionů.
Částka přes šest milionů zahrnuje veškeré peníze, které Městský úřad Ronovskému od nástupu na místo tajemníka vyplatil. Rozsudek není pravomocný. Obhájkyně Martina Ronovského ihned po vyslechnutí rozsudku uvedla, že se proti němu její klient odvolá.
Hromada rostla, ale příjmy klesaly
Martin Ronovský, Vlastislav Málek i bývalý místostarosta Martin Horský při hlavním líčení soudu argumentovali tím, že nebýt iniciativy tajemníka, město by přišlo na poplatcích z odpadu zkrátka. „Martin Ronovský byl zásadní postavou při odhalení podvodů AVE CZ s nevyměřováním poplatků, díky čemuž jsme získali již dnes stovky milionů korun navíc do rozpočtu města,“ uvádí Málek.
„Celé jsem to počítal a oni to vědí,“ řekl při hlavním líčení Ronovský. K úrovni práce odváděné Ronovským na úřadě nicméně soudce nepřihlédl.
Když Ronovský nastoupil na místo tajemníka, začali společně s Málkem procházet tabulky, kde jsou evidované jednotlivé odpady. Hromada za městem totiž rostla, ale příjmy do obecní kasy z poplatků za odpady klesaly. To se dělo už od roku 2013, kdy byl starostou – stejně jako dnes – Jaromír Strnad. Málek městskému úřadu šéfoval od roku 2018 do roku 2022.
Zkoumat příjmy za odpady začal nicméně až Ronovský s Málkem. Jak bývalý starosta už několikrát popsal, byla to mravenčí práce, protože každý odpad má svoji řádku v tabulce a svůj kód. Takže například za rok 2017 museli takto vytřídit 50 tisíc údajů a návrh na krajský úřad čítal 670 stránek.
Taktika AVE CZ, kterou vyšetřuje NCOZ
Málek a Ronovský díky procházení a porovnání záznamů o odpadech přišli na to, že firma AVE CZ dlouhodobě vykazovala část odpadů jako takzvané konstrukční prvky skládky, z nichž neodváděla městu poplatky. O peníze přicházela ale nejen kasa Čáslavi, ale také Státní fond životního prostředí. Podobné praktiky navíc společnost AVE CZ uplatňovala rovněž v Benátkách nad Jizerou, Mšeně a Hořovicích.
Díky desítkám hodin práce Málka s Ronovským Čáslav získala 300 milionů korun do rozpočtu navíc a o další téměř miliardu se soudí. Stejně jako zmíněná města, kde provozuje skládky rovněž společnost AVE CZ.
O doplacení stamilionů korun nadále běží řada soudů. Základní skutečnost, že odpadová firma vykazovala odpady nesprávně a kvůli tomu odváděla nižší částky, však už několikrát potvrdil Nejvyšší správní soud.
Společnost AVE CZ navíc kvůli stejným praktikám začala v roce 2020 vyšetřovat Národní centrála proti organizovaného zločinu, přičemž letos v dubnu policisté podali návrh na obžalobu. AVE CZ stíhají pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Celková výše škody dosahuje 3,7 miliardy korun. Nyní se čeká, až státní zástupce podá žalobu.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
