Kvůli Turkovi a Motoristům může Česko přijít o desítky miliard. Ve hře jsou akcelerační zóny i povolenky

Vláda ANO s účastí Motoristů už přináší první výsledky, byť má za sebou teprve pár týdnů. Potenciální ztráty kvůli jejímu přístupu k životnímu prostředí a klimatické změně Česko zasáhnou, pokud nesplní stanovené cíle, jako je vymezení akceleračních zón do letošního srpna.

Nástup Motoristů na ministerstvo životního prostředí se nesl ve znamení personálních škrtů, rušení či přesouvání sekcí a odborů. Prozatímní ministr Petr Macinka ani vládní zmocněnec pro Green Deal a klimatickou politiku Filip Turek, ani jejich nově instalovaní podřízení přitom neřešili to, aby ministerstvo fungovalo efektivněji. Žádný audit práce úředníků neproběhl, hlavním cílem bylo zlikvidovat odbory či oddělení, které měly v názvu slova klima, dekarbonizace či udržitelnost.

Nyní se po dvou měsících pomalu začíná ukazovat, jaké budou dopady „motoristického“ přístupu. A o kolik peněz Česko kvůli nekonání, zdržování nebo neplnění cílů či milníků z Evropské unie může přijít. Další stamiliony korun navíc může zaplatit na pokutách. Mezitím dočasného Macinku vystřídal v čele úřadu další Motorista Igor Červený, ten jde ale ve stopách svých kolegů.

Do srpna musí být hotovo

Nejnovějším „červeným hadrem“ pro Motoristy jsou větrné elektrárny. Filip Turek v nedávném videu promlouvá ke svým sledujícím stylem „co byste dělali, kdybyste měli chalupu v Jeseníkách a někdo vám u ní postavil 250 metrů vysokou větrnou elektrárnu. Ani byste se kvůli hluku možná nevyspali. A nebyli by z toho nadšení ani ti ptáčci a netopýři“.

Bez ohledu na Turkovu „expertizu“ v problematice větrných elektráren se Česko zavázalo, že vláda do srpna vymezí takzvané akcelerační zóny. Jde o území předem určená pro výstavbu obnovitelných zdrojů, kde proběhne posouzení vlivu na životní prostředí a infrastrukturu už při jejich vymezování. Cílem je odstranit legislativní průtahy, které dnes brzdí rozvoj větrné energetiky i fotovoltaických elektráren.

„V září 2026 bychom je měli vykázat. Pokud tak neučiníme, Evropská komise nám nepošle poslední platbu, což je zhruba devět miliard,“ říká expert obeznámený s procesem přípravy zón, který si nepřál ze zjevných důvodů zveřejnit své jméno. A dodává, že Evropská komise je k činům v tomto případě odhodlaná, protože jestli jí podle něj záleží na nějakém úkolu, tak je to tento.

Jde o jeden z cílů v rámci Národního plánu obnovy, což je balík peněz z Evropské unie ve výši stovek miliard eur, které se rozdělují mezi členské státy. Země ale musejí plnit podmínky v oblastech zelené transformace či digitalizace, k nimž se zavázaly.

Česko dosud obdrželo 6,2 miliardy eur (asi 150 miliard korun) v podobě předběžného financování a čtyř plateb založených na výsledcích. Letos má být vyplacena pátá, již schválená platba ve výši 614 milionů eur (přibližně 15,4 miliardy korun). Vyčerpáno tak bude 79 procent a zbývá podat dvě závěrečné žádosti o platbu. Peníze je nutné dočerpat do konce tohoto roku a všechny cíle a milníky musí být splněny do srpna 2026. Česku jich chybí ještě devadesát.

Na samotných akceleračních zónách sice vázne řádově méně peněz, ale jak uvádějí experti, pokud se nesplní jeden z cílů, je ohrožena celá platba. „Dělá se vše pro splnění milníků. V tuto chvíli má Česko dobrou šanci, aby se tak stalo do konce srpna 2026 a poslední žádost o výplatu se Evropské komisi podala v září 2026,“ tvrdí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

„Občané větrníky nechtějí“

Vymezení akceleračních zón spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj, konkrétně je má na starosti Ústav územního rozvoje. Proti větrným elektrárnám nicméně už začal vystupovat i premiér Andrej Babiš (ANO).

„Já jsem dokonce sám bojoval proti větrníkům na Osoblažsku. Protože ničení naší přírody, když tam postaví někdo větrník, který je vysoký 250 metrů… My musíme změnit tento projekt, který předešlá vláda navázala na evropské peníze. Všeobecně občané žádné větrníky nechtějí, my tady nejsme na moři,“ pronesl Babiš na vládě 2. února.

Referendum o výstavbě větrných elektráren loni proběhlo v osmnácti obcích. V deseti je lidé odmítli, v osmi schválili. Energetická skupina ČEZ navíc uvádí, že zájem o spolupráci na výstavbě větrných elektráren zaznamenala ve více než čtyřiceti obcích napříč republikou.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček tvrdí, že „akcelerační zóny byly neskutečně nešťastně připraveny“. „Byly naprosto necitlivě vybrány jenom proto, aby se tady splnil nějaký milník, v tomhle případě Národního plánu obnovy s tím, že vlastně hlavní argument byl, vždyť by se přišlo o devět miliard korun, tak už to musíme udělat. Tak nemusíme to udělat,“ říká. A dodal, že už vznikla skupina a připravuje se zásadní změna akceleračních zón.

Na otázku Českého rozhlasu, proč tedy bývalá vláda ANO, ve které seděl i Havlíček, rozvoj akceleračních zón podpořila, staronový ministr odpověděl, že akcelerační zóny jsou na různé zdroje. A že „nikdo nikdy nechtěl, aby byly tyto zdroje uprostřed obcí“.

Termín nesedí

Na vymezení akceleračních zón pracují úředníci a experti Ústavu územního rozvoje. „Ministerstvo pro místní rozvoj je teď na hraně toho, aby termín stihnulo,“ uvádí expert obeznámený s vývojem dění kolem akceleračních zón.

Martin Abel, který je součástí týmu pracujícího na vymezení akceleračních zón, říká, že práce běží intenzivně a nic se zatím nezměnilo. Připomíná přitom, že podle dřívější analýzy Akademie věd jsou v Česku technické a právní podmínky pro větrné elektrárny na 30 procentech území.

„My dnes navrhujeme tak opatrně, že horko těžko označujeme 0,3 až 0,6 procenta území. Nejsou to ale akcelerační zóny. Ty vybere vláda teprve po veřejných konzultacích. Území označené jako AZ nebude celé pokryto obnovitelnými zdroji, ale jen tam ubyde byrokracie. Bez souhlasu obcí to tam stejně nepůjde,“ doplňuje expert.

Vládní zmocněnec Turek na dotazy Ekonews odpověděl, že zóny plánují vymezit v daném termínu, protože jsou vázány na zásadní evropské peníze. „Ale nesouhlasíme například s parametrem 500 metrů od obydlí, budeme se snažit o stanovení větší vzdálenosti a otevřenou diskuzi s obcemi, kterých se to týká. Připravená pravidla se snažíme přenastavit tak, aby bylo vymezování šetrnější k obyvatelům, krajině a živočichům,“ uvedl. Akcelerační zóny nyní spadají pod sekci technické ochrany životního prostředí, jejímž vrchním ředitelem je Motoristy dosazený chemik z Brna Jaromír Wasserbauer.

Jak na akcelerační zóny pohlíží nová vláda, dokládá nicméně i hospodářská strategie, jejíž upravenou verzi měla minulý týden na stole. V příslušné části věnované energetice a rozvoji obnovitelných zdrojů spojení „vymezení akceleračních zón s rychlejším povolováním projektů“ mizí a nahrazuje je „vymezení vhodných oblastí v součinnosti s obcemi a zanesení do příslušných územně plánovacích dokumentací a územních rozvojových plánů“ s termínem do konce roku 2026. Garantem má být ministerstvo průmyslu a obchodu.

Jeden z expertů podílejících se na přípravě rovněž připomíná, že je rozdíl mezi vhodnou zónou pro větrníky a pro fotovoltaiku. „Valná většina zón je určena pro větrníky a tam jsou rozdílné střety konfliktů než u fotovoltaiky,“ vysvětluje. Například pokud jde o zvířata, u větrníků se řeší hlavně ptáci a netopýři a u fotovoltaik velcí savci. Jinými slovy, pokud teď Motoristé spolu s ANO stočí v zónách kormidlo hlavně k energii ze slunce, vybraná území nemusí být pro fotovoltaiky ta nejvhodnější.

Na Babiše a Motoristy doplatí nízkopříjmoví

Druhou významnou oblastí, kde může Česko přijít o desítky miliard korun a navrch zaplatit pokuty, jsou emisní povolenky pro dopravu a domácnosti, takzvaný systém ETS2. Jeho spuštění Evropská unie odložila na rok 2028, ale jak Motoristé, tak Babiš hlásají, že jej nepřijmou, a to i za cenu pokut.

Česko za to zaplatí dvěma způsoby. Na jednu stranu přijde stát o možnost čerpat peníze z výnosů těchto emisních povolenek. Ročně by mělo jít podle odhadů o 30 miliard korun. Další část výnosů má navíc plnit Sociální klimatický fond, kde by mělo být pro Česko zhruba padesát miliard.

Šestnáct států unijní sedmadvacítky už ETS2 začlenilo do svých národních zákonů a s Evropskou komisí konzultovalo sociální klimatický plán. Mohou tak čerpat peníze díky předfinancování od Evropské investiční banky už nyní.

Peníze z tohoto fondu jsou určené pro nízkopříjmové domácnosti, kterým mají kompenzovat zvýšené ceny na energie či dopravu. Nezavedení ETS2 ze strany Česka je před vyššími cenami neochrání, zato ale nedostanou z Evropské unie nic na jejich kompenzaci.

Vláda Andreje Babiše hodlá v létě požadovat zrušení ETS2. Jak bylo ale popsáno výše, většina států Unie již s povolenkami na dopravu a domácnosti už počítá. „Státy V4, tedy my, Slovensko, Maďarsko a Polsko, chtějí rušit a změkčovat, ale jsou izolované, nebudou mít sílu na změnu. Takové státy vždy jsou a nebere se na to zřetel,“ uvádí vysoce postavený úředník obeznámený s vyjednáváním.

„ETS2 zatím vůbec netransponovalo šest států. V tomto stádiu je proto již velmi nepravděpodobné, že by Česká republika byla schopna přesvědčit kvalifikovanou většinu členských států pro předložení návrhu na změnu (respektive zrušení) směrnice o EU ETS2,“ uvádí ve svém komentáři Natálie Polanská z Centra pro klimatické právo a udržitelnost na Ústavu státu a práva na Akademii věd ČR.

Pokutu Česku odečtou z příjmů z Unie

Část směrnice ETS2 mělo Česko transponovat do své legislativy do poloviny roku 2024. Pokutu zatím nikdo nedostal, nicméně proti opozdilcům už se vede řízení o porušení povinnosti, takzvaný infringement.

„Vzhledem k současnému postoji české vlády není pravděpodobné, že by Česká republika směrnici o EU ETS2 plně transponovala, a proto může brzy čelit vysokým finančním sankcím, které může Soudní dvůr České republice udělit již v prvním rozsudku ve věci,“ uvádí Polanská.

Finanční sankce se většinou skládají z paušální částky a denních penále za každý den prodlení, jejichž výši stanovuje Soudní dvůr na návrh Evropské komise individuálně pro každý případ. Podle odhadů ministerstva životního prostředí by se paušální částka mohla pohybovat okolo 100 milionů korun a penále ve stovkách tisíc korun denně.

„Částky jsou však velmi těžko odhadnutelné a jejich výše může být v návaznosti na další faktory – například důležitost implementace systému EU ETS2 – mnohem vyšší. Navíc v případě, že by Česká republika sankce neplatila, mohou být odečteny z libovolných příjmů Česka z EU,“ dodává specialistka na mezinárodní a klimatické právo.

Pokuty přitom naskakují každý den. A to je také důvod, proč se nakonec i hodně „vzpurné“ vlády rozhodnou legislativu EU do svých zákonů zavést, když už se k ní jednou zavázaly, jak upozorňují experti.

Podle jednoho z vysoce postavených úředníků je možné, že Babiš, který je protřelejší než Motoristé, hodí neúspěch s odmítnutím ETS2 na Macinku a spol. „Nechá je v tom vykoupat a pak bude říkat: ,Podívejte se, jak selhali‘,“ domnívá se. Každopádně ale půjde o dlouhý proces. Samotný infringement totiž může trvat 1,5 až 2 roky.

Rizikem jsou v souvislosti se systémem ETS2 rovněž civilní žaloby. „Může se stát, že se teplárnám nebude líbit, že plyn pro domácnosti topících v kotlích nezvyšují ceny emisních povolenek, kdežto oni je platit musejí. A tím pádem se nevytváří rovné konkurenční prostředí,“ doplňuje další z expertů.

Pokud se nesplní část, nepřijdou peníze

Možností, jak může Česko přijít kvůli působení Motoristů ve vládě ANO o peníze z Evropské unie, existuje spousta. Na různých projektech financovaných z Unie na ministerstvu životního prostředí pracovala před současnou „systemizací“ řada lidí a oddělení.

„My jsme sice milník zvládli, ale teď ho musíme odreportovat. Národní plán obnovy se vykazuje ex post. Takže teď musíme říct ,udělali jsme za poslední monitorovací období tohle a tohle, pošlete nám tolik a tolik‘,“ popisuje jeden z úředníků.

Pokud se tyto kroky neuskuteční, protože Motoristé oddělení zrušili, nebo z něj propustili většinu lidí, nedostane ministerstvo zaplaceno za práci, kterou jeho lidé odvedli. Anebo mu EU neproplatí vývoj IT systému, který se kvůli projektu dělal. Tyto částky se pohybují „pouze“ v řádu desítek milionů korun, ale podobných projektů je na resortu životního prostředí spousta.

„Národní plán obnovy je navíc nastavený tak, že pokud nesplníte nějaký projekt celé komponenty, tak se neproplatí ani ten zbytek. Je to takhle motivačně nastavené, aby to všichni dokončili. Aby se nestávalo, že budete mít v rámci komponenty jeden velký projekt, který bude primární, a na zbytek se vykašlete,“ popisuje jeden z expertů.

Další hrozbou je, pokud Motoristé budou chtít rušit předchozí projekty, na které už Česko peníze dostalo. Varuje před tím i ministerstvo průmyslu a obchodu.

„V posledním roce implementace jsou klíčové dva aspekty: splnit včas a v potřebné kvalitě vytyčené milníky a cíle a zároveň nezrušit milníky a cíle, které se podařilo dosáhnout v minulosti, a to včetně reforem,“ uvedla mluvčí Štěpánka Filipová.

Zrušená místa mohou mrzet

Konkrétním příkladem, kde hrozí krok zpět, je reforma jednotného environmentálního stanoviska. To bylo přijato s cílem zrychlit povolovací procesy v oblasti infrastruktury i obnovitelných zdrojů tím, že se sloučí více dílčích environmentálních posouzení a závazných stanovisek do jednoho koordinovaného rozhodnutí.

S novelou stavebního zákona, kterou podporuje současná vláda a bude ji projednávat sněmovna, se ale jednotné environmentální stanovisko prakticky ruší. „Stavební zákon šel jako poslanecký pozměňovací návrh se stovkami paragrafů. Ministerstvo životního prostředí dostalo na připomínky půlden, takže žádné neproběhly,“ popisuje jeden z úředníků.

Výsledkem mimo jiné může být, že nový zákon zruší to, co již bylo přijato. Podle jednoho z úředníků by to ale nemuselo znamenat vracení peněz, protože to časově spadne do období, kdy již bude Národní plán obnovy končit.

Na peníze z Národního plánu obnovy je navíc navázána i řada pracovních míst na ministerstvu životního prostředí, kde se nyní plánuje další vlna škrtů. „Pokud se tato zruší, bude to bráno jako neplnění,“ tvrdí jeden z úředníků.

Tento text vznikl díky grantu od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.