Po celém Česku je přes 130 komunitních zahrad, uvádí web mapko.cz. Ve skutečnosti je jich však víc. „Nejlépe máme zmapovanou asi Prahu, tam je komunitních zahrad přes 60,“ říká Radka Pokorná, výkonná ředitelka organizace Kokoza, která se zabývá kompostováním a pěstováním ve městském prostředí.

Kokoza se zatím podílela na vzniku čtyřiadvaceti z nich a na základě svých zkušeností vytvořila manuál komunitního zahradníka. „V příručce je vše, co by se zahradníkům mohlo hodit. Rady týkající se péče o komunitu, ale rostliny, dotazník při zakládání zahrady, provozní řád či například check-list na slavnosti,“ popisuje Pokorná. Kromě toho organizace pořádá workshopy, webináře či konzultace. O ty se podle Pokorné zajímá čím dál víc architektů i městských zastupitelů.

Založit komunitní zahradu prý není komplikované. „Chce to především elán, partu podobně laděných lidí a trochu štěstí a šikovnosti při hledání pozemku,“ tvrdí Pokorná.

Komunitní zahrady: Spory jsou minimální daň za možnost vypěstovat si vlastní potraviny

Pozemek se dá pronajmout různě

Nejdůležitějším krokem je výběr vhodného pozemku. „Při hledání vhodného pozemku na komunitní zahradu je nutné nahlédnout do územního plánu dané obce a zjistit majitele pozemku. Je důležité se podívat na typ pozemku, aby na něm bylo možné zahradu umístit,“ vysvětluje Pokorná.

Výběr pozemku ovlivňuje vznik zahrady i z legislativního hlediska. Každou zahradu totiž čeká podepsání smlouvy zajišťující pronájem pozemku „Nejčastějším způsobem pronájmu pozemku je smlouva o výpůjčce. Pokud je vztah definován smlouvou o výpůjčce, není možné, aby komunitní zahrada provozovala podnikatelskou činnost. Další možnou formou je smlouva pachtovní,“ uvádí Pokorná. O něco složitější je situace v případě, že se na pozemku bude stavět například zastřešené zázemí. To totiž spadá pod stavební zákon.

Zakladatel komunitní zahrady MetroFarm Štěpán Říha hledal vhodný prostor několik měsíců. Komunitní zahrada nakonec vznikla na Císařském ostrově na pozemku patřícímu Praze. Po doložení řádné dokumentace mohl spolek začít s pěstováním. Ovšem jen do doby, než město začne s připravovanou realizací projektu Divoká Vltava. „Do několika let musíme zkusit s městem domluvit již trvalé umístění komunitní zahrady v dané lokalitě,“ podotýká Říha.

Když komunitní zahrada přeroste v městskou farmu. Denně máme 80 vajec a 10 litrů mléka, říká zakladatel

Nejdřív plánovali, pak upravovali

V případě komunitní zahrady Kuchyňka v pražské Troji se pozemek složitě hledat nemusel. „Pozemek si vybral nás. Oslovila nás jeho majitelka. Řešili jsme tedy jen zakládání spolku, abychom byli důvěryhodní pro nové členy a třeba i dárce. Kromě smlouvy s majiteli pozemku jsme další legislativu neřešili,“ uvádí jeden z členů Kuchyňky Jan Valeška.

Budování komunitní zahrady pak trvalo tři roky. V prvním roce se spolek zaměřil na plánování, další dva roky se pracovalo na úpravách pozemku. „Čistili jsme pozemek od odpadu, vytvářeli terasy, naváželi zeminu a organický materiál, kopali rozvody vody a elektřiny, kopali studnu, obnovili jsme dva rozbité zahradní domky. Z jednoho je bouda na nářadí, z druhého naše základna se zázemím a skladovým prostorem,“ popisuje Valeška. V průběhu prvních let členové vysázeli přibližně dvě stě stromů a keřů.

Větší komplikace přišla ve chvíli, kdy spolek odhalil problém s kontaminací půdy těžkými kovy. „Bylo to velké téma v komunitě. Chtěli jsme zdravé jídlo a nechtěli ho pěstovat v jedovaté půdě. Rozbory půdy a produktů nás stály hodně peněz a také času,“ vysvětluje Valeška. Nakonec se ukázalo, že jde o kovy vázané v hornině. Tudíž jsou pro rostliny nepřístupné a členové se nemusí obávat o bezpečnost svých výpěstků.

Stovky tisíc korun a spousta práce

Peníze na založení a následný provoz komunitní zahrady lze získat několika způsoby. Část potřebných financí zajistí členské příspěvky. Další náklady je možné pokrýt z různých dotací či grantů. Grantový program na podporu komunitních zahrada spustila například Nadace Via ve spolupráci s řetězcem Kaufland.

Grantové výzvy pravidelně pořádají i jednotlivá města, lze také získat přímo státní podporu. Částka, kterou je v začátcích potřeba investovat, se odvíjí od typu pozemku, jeho velikosti, vybavení i požadavcích na využívání prostoru. Při zakládaní komunitní zahrady je dobré předem si promyslet, zda se bude pěstovat ve vyvýšených záhonech, zda se bude stavět společné zázemí, sbírat dešťová voda či kam si budou moci členové dojít na toaletu.

Založení komunitní zahrady MetroFarm stálo podle Říhy desítky tisíc korun. „Vybudování pak přibližně 400 tisíc korun a k tomu dva roky dobrovolnické práce. Je potřeba ale zdůraznit, že jsme i městskou farmou, nejenom komunitní zahradou,“ dodává Říha.

Už to roste, už to klíčí. Kaufland zakládá komunitní zahrady a spouští grantový projekt

„Rozpočet na založení nebyl žádný, věnovali jsme tomu zkrátka svůj volný čas,“ uvádí Valeška. Pět členů se založení komunitní zahrady podle něj intenzivně věnovalo zhruba rok. Na samotné rozběhnutí vyčlenili členové komunitní zahrady Kuchyňka přibližně 200 tisíc korun, které pokryli z členských příspěvků. Tato suma šla na investici do závlahového systému, hadic nebo nářadí. Do studny, terasování pozemku a oprav zahradnických domků investovali přímo majitele pozemku. V současné době spolek tuto investici majitelům splácí v ročních splátkách.

Neméně důležité je i sdílení svých zkušeností mezi jednotlivými komunitními zahradami. „V komunitních zahradách se zahradníci dozví nejvíce praktického života. Je dobré se podívat na víc zahrad, protože každá je trošku jiná,“ dodává Pokorná.