Dopady našeho podnikání na životní prostředí jsou důležité. Nemůžeme je ale posuzovat, aniž bychom zároveň promýšleli i sociální aspekty a strategické řízení. U nás se musejí setkávat všechny pilíře ESG najednou, říká Kateřina Bohuslavová, Chief Sustainability Officer ve Skupině ČEZ.

Jak podstatnou roli hraje v životě velké energetické firmy rating ESG? Do čeho se takové hodnocení promítá?

U nás to má jednoznačný dopad na financování. To, jak si firma vede v ESG ratingu, může významně zlevnit úvěr či zvýšit zájem o dluhopisy. O výsledky ratingu se zajímají banky, pojišťovny, ale také investoři. Nedávno jsme například vydali „udržitelné dluhopisy“, které jsou navázány na určitá přesná kritéria, a zájem investorů byl obrovský.

Finanční instituce vědí, které cíle firem dávají opravdu smysl?

Banky a další finanční instituce se vyznají hlavně ve finančních kritériích, pro ta nefinanční většinou fungují třetí strany. Dobrým příkladem je třeba iniciativa SBTi, tedy Science Based Target initiative, která posuzuje, nakolik jsou cíle, které si firmy stanoví, v souladu s nejmodernějšími vědeckými požadavky. To je pro finanční investory velmi užitečné vodítko. Samotné audity pak často dělají společnosti, jako například EY, Deloitte, KPMG nebo PwC, které operují i na finančním trhu a zaměřují se primárně na finanční audity.

Podléhají firmy následně i zpětné kontrole, zda cíle, které si stanovily, plní?

Velká většina dat, se kterými se v rámci ESG operuje, je veřejná. Dá se tedy velmi snadno zjistit, zda byl ten který závazek dodržen. Především je ale v zájmu samotných firem, aby byly transparentní a banky či investory pravdivě informovaly. Není nic fatálního, pokud se nějaký cíl nepodaří beze zbytku splnit. Firma to zveřejní a řekne, jaké budou její další kroky v tomto směru. Důležité je nepřijít o důvěru trhů, ta by se pak získávala velmi těžko zpět.

Rostou nároky nefinančního reportingu? Budou firmy za pět let zveřejňovat ještě více údajů o svém podnikání?

Určitě. Mohu to říct na našem vlastním příkladu. ČEZ některé informace uvádí do své zprávy o udržitelnosti dobrovolně a nad rámec toho, co je povinné. Děláme to proto, že je to byznysově výhodné. Usnadňuje nám to přístup k financování a zvyšuje důvěryhodnost a transparentnost. Legislativa, která ukládá určité povinnosti, tak vlastně trochu zaostává za tím, co už se na trhu reálně děje. Dá se čekat, že to půjde ještě dál.

Můžete uvést konkrétní příklad kritérií, která postupně přibývají?

Například biodiverzita. Tu nedávno přidala jedna z významných agentur do svých sledovaných kritérií. ČEZ se touto problematikou dlouhodobě zabývá, ale teď se budeme muset naučit, jak o tom dávat správně vědět. Obecně lze říct, že před pěti lety se sledovala především uhlíková stopa, dnes je těch faktorů mnohem více.

Zdá se, že vaše role je tak trochu detektivní. Musíte vytušit, která kritéria budou důležitá v příštích letech…

Určitě musí být analytická, musíme sledovat trendy ve světě i v oboru. Musíme komunikovat s ratingovými agenturami, sledovat politické i odborné diskuse, stejně jako vývoj legislativy. Pokud je firma včas připravena a dovede to i dobře vykázat, získává lepší hodnocení a s tím už zmíněnou výhodu.

Brzy by už měla platit nová evropská pravidla, která stanoví, jaké nefinanční údaje a v jaké podobě musejí firmy povinně zveřejňovat. Pomůže to?

Jednoznačně, dá to totiž jednotný základ. Dnes mají agentury různé metodiky, což firmám komplikuje situaci. Jednotná evropská pravidla řeknou, co je povinné, a rozdíly pak budou už jen v tom, co firmy zveřejňují nad rámec této povinnosti. To by mělo pomoci i investorům. Snáze se jim budou například srovnávat firmy ze stejného oboru. Po standardizaci nevolají jen firmy, ale i banky a investoři, protože i pro ně je dnešní situace komplikovaná. Jednoduchý příklad, jedna z velkých světových agentur udává své hodnocení v písmenech, například rating AA, další pak v číslech, tedy třeba 37. A teď si to jako investor porovnejte… Některé agentury se výrazně zaměřují především na ekologické aspekty a ty další dvě oblasti tolik neřeší.

Ve zkratce ESG poutá písmeno E (Environment) dlouhodobě větší pozornost než S (Social) a G (Governance)…

To tak je. I některé naše investory zajímá daleko více ekologický aspekt než ty další. Za ČEZ ale mohu říct, že vnímáme ESG komplexně, protože jsou vzájemně provázané.

V jakém slova smyslu?

Pokud chystáte ekologické opatření, například uzavřít důl, bude to mít dopad na zaměstnance i na vztahy s odběrateli, okolím a podobně. Rozhodně nelze posuzovat jedno bez druhého. Takže když nyní řešíme odchod od uhlí, díváme se i na dopad na naše zákazníky a zaměstnance. Veřejně jsme slíbili, že se postaráme o každého zaměstnance, který bude dekarbonizací zasažen. Tím se dostáváme právě do oblasti sociální a k řízení firmy.

To vše musí být součástí dlouhodobých plánů firmy?

ČEZ nemůže uvažovat jednorozměrně.  Nelze říct, že budeme zelenou firmou a vypneme uhlí, aniž bychom věděli, jaké všechny další souvislosti to bude mít. Jsme mimo jiné také součástí kritické infrastruktury státu. Naše rozhodnutí musejí být vždy komplexní, strategická a transparentní.

Co obnáší sestavení nefinančního reportu takové skupiny, jako je ČEZ?

Musíme sebrat data od všech našich společností, kterých je více než dvě stě a pracuje v nich osmadvacet tisíc zaměstnanců. Jedná se o údaje environmentální, socioekonomické i personální. To vše pak musíme zpracovat a dostat do zprávy tak, aby byla dobře čitelná nejen pro veřejnost či investory, ale i pro ratingové agentury. To znamená, že musí obsahovat údaje, které se promítají do jejich hodnocení a jež by nás samotné nikdy nenapadlo tam ani psát.

Které to jsou?

Nedávno jsme například narazili na to, že se veřejně nezavazujeme nezaměstnávat děti v dolech. My jsme si říkali: jsme ve střední Evropě, tady nikdo nezaměstnává v dolech děti, proč to máme psát… Jenže hodnocení má globální charakter a na světě je bohužel stále ještě dost zemí, kde děti v dolech pracují.

Co je z vašeho pohledu nejsilnější stránka skupiny ČEZ v oblasti ESG?

Největší sílu naší skupiny vidím v komplexním přístupu ke všem třem pilířům. A také v míře transparentnosti. Naše zpráva o udržitelnosti je v českém kontextu svou šíří skutečně unikátní. Za všemi daty si zcela stojíme a klíčové oblasti necháváme poprvé podrobit i auditu.

Kde před vaší skupinou leží v tomto směru největší výzvy?

V komunikaci směrem ven i dovnitř firmy. Dovnitř proto, aby naši lidé věděli, co to je ESG, k čemu je to dobré a jak se to dotýká fungování firmy i jich samotných. A ven proto, že spoustu věcí v těchto oblastech sice děláme, ale málo o nich informujeme – a to je škoda.