Co člověk, to názor na jídlo v nemocnicích. Většinou ne pěkný. V Německu si k ověření osobních zkušeností vzali na pomoc data a výsledky ukázaly, že instituce, jejichž úkolem je chránit lidské zdraví, mu ve skutečnosti mohou škodit – a spolu s ním i planetě.
Nová studie německých expertů se podrobně zabývá dopady stravování v nemocnicích a pečovatelských domech. Ukázala, že strava v nich má nízké nutriční hodnoty, a naopak vysoký dopad na životní prostředí.
Průzkum proběhl ve dvou nemocnicích a třech pečovatelských domech. Z každého z nich vyplynuly podrobné údaje o jídlech připravovaných pro tamní obyvatele.
Experti analyzovali týden snídaně, obědy, večeře, nápoje a svačiny z každé instituce. K určení kvality použili Index zdravé výživy 2020 (nástroj americké vlády, který měří kvalitu stravy na základě výživových doporučení pro Američany na období 2020–2025, pozn. aut.) a tzv. planetární dietu EAT-Lancet (dieta upřednostňuje ovoce, zeleninu a obiloviny před masem, pozn. aut.).
Ke změření ekologické stopy shromáždili údaje o nákupu potravin za jeden rok pro každou instituci a poté je rozdělili do 50 skupin – například „kuře“, „mléko“, „rýže“. Tak mohli posoudit dopady životního cyklu každé z nich, včetně emisí skleníkových plynů, využívání půdy a vody a znečištění vody.
Výsledky ukázaly souvislost mezi špatnou výživou a škodami na životním prostředí. Žádná z pěti institucí nezískala v Indexu zdravé výživy více než 57 bodů ze 100 a většina z nich získala kolem 40 bodů. Čím nižší skóre, tím větší dopad na životní prostředí.
Z hlediska výživy vědci zjistili, že jídla ve sledovaných institucích měla nízký obsah prospěšných látek: chyběla vláknina, nízký byl obsah mikroživin, jako je vitamin C, draslík a několik vitamínů skupiny B. Ve třech domovech pro seniory byl nedostatečný obsah bílkovin. Naopak obsah sodíku a chloridu, které by se měly konzumovat v omezeném množství, překračoval doporučený příjem v potravě a jídla měla také znatelně vysoký obsah nasycených tuků.
Špatná nutriční hodnota stravy v těchto institucích je taková, že vědci se obávají, že její dlouhodobá konzumace by mohla být škodlivá pro lidské zdraví, napsal magazín Anthropocene.
Více masa a hodně emisí
Doporučené výživové normy uvádějí, že zdravá strava by měla obsahovat 80 procent kalorií z plnohodnotných rostlinných potravin, avšak žádná z pěti institucí nečerpala více než pětinu potravin z těchto zdrojů. Ve skutečnosti 60 procent bílkovin ve sledovaných jídlech pocházelo z živočišných potravin a pouze jedno procento z rostlin. To částečně vysvětluje vysoký příjem tuků a soli.
Zároveň je tento vyšší příjem masa a mléčných výrobků spojen s vyššími emisemi. Samotná spotřeba masa představovala 38 procent emisí skleníkových plynů, 45 procent dopadů na využívání půdy a 40 procent eutrofizace spojené se stravou ve sledovaných zařízeních.
Potraviny živočišného původu obecně byly zodpovědné za tři čtvrtiny celkových dopadů na životní prostředí, přestože poskytovaly pouze jednu třetinu kalorií. Potraviny rostlinného původu mezitím přispívaly pouze 13 až 20 procentům k celkovým dopadům na životní prostředí, přestože tvořily velkou většinu spotřebovaných kalorií.
„Myslím, že každý ví, že jídlo v těchto zařízeních není nejzdravější. Sama jsem to zažila,“ říká podle magazínu Anthropocen Lisa Pörtner, postdoktorandka na Potsdamském institutu pro výzkum dopadů klimatu a hlavní autorka studie. „Přesto bylo překvapivé, že konkrétní čísla potvrdila tento dojem a ukázala, jak daleko jsou některé instituce od zdravé a udržitelné stravy.“
Z čísel zároveň vyplývá, že co je škodlivé pro lidské zdraví, zřejmě ohrožuje i planetu. Ačkoli se studie zaměřila na malý vzorek pěti institucí v jedné zemi, je pravděpodobné, že trendy, které identifikuje, se opakují i jinde, říkají vědci. To potenciálně činí dopad stravování v pečovatelských domech a nemocnicích na zdraví a životní prostředí značně významným.
Dalším problémem, který v těchto zařízeních navíc může vznikat, je plýtvání jídlem. Ať již pacienti či obyvatelé pečovatelských domů či domů pro seniory, jak psaly Ekonews již dříve, často nejsou schopni z různých důvodů naservírované porce dojíst. A potraviny pak končí v koši, což sebou nese i další zátěž z hlediska vytvářených emisí.
