Premiér České republiky Petr Fiala ve svém nedávném projevu mimo jiné vyzval k úsporám energie s tím, že stát a jeho instituce půjdou občanům příkladem. Jedním ze způsobů je uvedení energetického managementu do praxe. Obce jako Brno, Chrudim či Česká Lípa už jsou v tomto napřed a mohou být příkladem pro ostatní.

Ministerstvo průmyslu a obchodu už před měsícem představilo manuál, který by měl orgánům státní správy sloužit jako návod pro snížení spotřeby energie. Kromě vcelku běžných opatření, jakými je například snížení teploty vytápění nebo zateplení budovy, je hned na prvním místě zmíněn sběr dat a zavádění energetického managementu.

O co se v případě energetického managementu jedná? Podobně jako je finanční management zaměřen na efektivní hospodaření s finančními prostředky, tak energetický management se soustředí na efektivní řízení a snižování spotřeby energie. 

V praxi se jedná o cyklický proces zlepšování energetického hospodářství, který se sestává z měření spotřeby energie (zmíněný sběr dat), stanovení potenciálu úspor, plánování a realizaci úsporných opatření, vyhodnocení jejich účinnosti (porovnání předpokládaných a skutečných úspor) a aktualizace stávajících či přijetí nových cílů snížení spotřeby. To má při současných cenách energie samozřejmě nemalý dopad i na finanční hospodaření.

Základní podmínkou provádění účinného energetického managementu je určení osoby odpovědné za jeho provádění. V minulosti tuto práci prováděli například podnikoví energetici, dnes tato agenda spadá do činnosti správců budov, správců majetku, facility manageru apod.

Rychlý přechod na zelenou ekonomiku straší Čechy. Optimistických podporovatelů je pětina

Energetický management nabývá na významu obzvláště v případě správy většího množství budov. Umožňuje totiž efektivní využití omezených prostředků tam, kde dávají největší smysl, díky čemuž dokáže zajistit také nejrychlejší návratnost realizovaných úsporných opatření. Provádět se ovšem dá i na úrovni jediné budovy, přičemž může sledovat mimo jiné využití (obsazenost) budovy v čase, řešit teplotní zónování jednotlivých místností atd.

Obecně mají energetičtí manažeři na výběr z celé řady opatření, která lze rozdělit na opatření nízkonákladová a investiční. Nízkonákladová opatření mohou kromě zmíněného teplotního zónování (případně dalších opatření organizačního charakteru), zahrnovat například vyvážení otopné soustavy nebo regulaci osvětlení. Investiční opatření lze dále dělit na opatření stavebního charakteru (výměna oken, zateplení obálky budovy), opatření na technických zařízeních (izolace tepelného potrubí, instalace rekuperace tepla, výměna světelných zdrojů…) nebo zdroje energie (instalace tepelného čerpadla, střešní fotovoltaiky apod.).

Dlouhodobé vyhodnocování spotřeby energie umožňuje prokazatelně stanovit dopady provedených opatření. Z grafu je patrné, že díky zavedení energetického managementu mezi lety 2006 a 2008 poklesla spotřeba energie v dané budově o 7 %. Poté v letech 2009-10 prošla budova nízkoenergetickou rekonstrukcí, která snížila spotřebu na úroveň 50 kWh/m2rok (rok 2010). Následně se díky EM podařilo tuto hodnotu nejen udržet, ale dokonce snížit na 40 kWh/m2rok v roce 2014, což představuje úsporu 67 % oproti výchozímu stavu, resp. 20 % od provedení rekonstrukce. Graf: převzat z přehledu Příklady správné praxe energetického managementu.

Návrh těchto opatření by měl být vždy podložen analýzou, založenou na datech o chování spravovaných objektů. Sběr takovýchto dat lze provádět různými způsoby, od metody tužka-papír až po automatizované odečty, vyhodnocované pomocí sofistikovaného softwaru, který zohledňuje celou řadu dalších parametrů. Důležitá je především pravidelnost měření. V případě ručních odečtů by periodicita měření neměla překročit jeden měsíc. U automatizovaných odečtů lze provádět měření i častěji než jednou za hodinu, nicméně kratší intervaly už naráží na omezení, která jsou dána možnostmi ukládání a smysluplného vyhodnocení takto získaných dat.

Příkladů prováděného energetické managementu na úrovni veřejné správy je v České republice celá řada. Jedním z nejstarších je Brno, respektive městská část Nový Lískovec, kde byl energetický management zaveden už v roce 2001 jako výsledek spolupráce mezi městskou částí, Vysokým učením technickým a Základní organizací Českého svazu ochránců přírody Veronica. Primární motivací přitom bylo ověření účinnosti provedených opatření na budovách ve vlastnictví městské části.

Energetický management je prováděn pracovníky úřadu s pomocí vlastní softwarové aplikace, která je dostupná prostřednictvím webového rozhraní. Do této aplikace jsou odpovědnými pracovníky (obsluha kotelen a předávacích stanic) vkládána data o venkovní teplotě a spotřebě tepla na vytápění a přípravu TUV. Odečty dat probíhají ručně s týdenní periodicitou. Vybraná data jsou veřejně k dispozici na internetových stránkách aplikace.

Energetický management (v souladu s ČSN EN ISO 50001) byl mezitím zaveden namátkou také v Chrudimi, Jablonci nad Nisou, Opavě, Táboru, České Lípě nebo Děčíně. Další příklady jsou popsány v přehledu Příklady správné praxe energetického managementu. Zavádění energetického managementu v současné době podporuje například program Efekt III, vyhlašovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Zatímco v minulosti přinášelo zavedení energetického managementu významné úspory, které byly v ideálním případě alespoň z části alokovány přímo do rozpočtu dané organizace, v dnešních podmínkách může sloužit především jako brzda prudkého nárůstu výdajů v souvislosti s aktuálním vývojem cen energie.