Do nového krmiva jsme dali kapra z českých rybníků, bylinky z okolních polí a prodáváme je v recyklovatelných pytlích, popisuje jednatel českého řetězce s chovatelskými potřebami Super zoo Luboš Rejchrt svůj přístup k udržitelnosti.
Řetězec s chovatelskými potřebami Super zoo má přes 400 prodejen ve čtyřech zemích. Kromě Česka působí v Polsku, Lotyšsku a na Slovensku. Obrat společnosti hlavně díky krmivům pro domácí mazlíčky přesahuje 280 milionů eur, tedy asi sedm miliard korun.
„Snažíme se věci dělat tak, aby nám dávaly smysl, aby to dávalo smysl našim zákazníkům a aby to bylo ekonomicky udržitelné,“ vysvětluje Luboš Rejchrt.
Jak vnímáte coby společnost Super zoo udržitelnost? Co pro vás znamená, pokud odhlédnete od povinností, které máte ze zákona?
Před chvilkou tady seděl člověk z firmy Elektrowin, která podle zákona vybírá poplatky za elektrická zařízení, jež uvádíme do oběhu. A ptal se mě, jak na poplatek koukáme – jestli je to pro nás nutné zlo. A já mu říkal, že vzhledem k tomu, že prodáváme chovatelské potřeby, krmiva pro zvířata i živá zvířata, tak nám není úplně jedno, kde žijeme a jak to tady vypadá. Chceme, aby se lidé o zvířata starali a aby byla součástí jejich rodiny. A taky chceme, aby žila v prostředí, který je příjemné pro nás i pro ně. Nechceme, aby pes venku olizoval vyhozené baterky. Chceme, aby se všechno ideálně recyklovalo a vracelo do oběhu, aby nevznikala prvotní potřeba těžit další a další suroviny.
Takže se k tomu snažíte přispět?
Děláme to přirozeně. Například krmivo, které máme třetím rokem, jsme dali do recyklovatelných pytlů. Jednou z komponent jsou ryby, takže nevozíme lososa z Norska, ale dáváme tam kapra z českých rybníků a naše bylinky. Snažíme se prostě věci dělat tak, aby nám dávaly smysl, aby to dávalo smysl našim zákazníkům a aby to bylo ekonomicky udržitelné. A tím pádem i předbíháme povinnosti vyplývající ze zákona – v uvozovkách to pak jenom vyplníme. Musíme na to ale mít někoho, kdo nám řekne, které všechny povinnosti to jsou. To není úplně jednoduché sledovat.
Zmínil jste ekonomickou udržitelnost. Začali jste už mapovat dopady svého byznysu na okolní prostředí a dopady klimatické změny na vás? Zjistili jste, co vám to může přinést ekonomicky?
My jsme v areálu, kde nejsou inženýrské sítě. Čerpáme proto vodu ze studní, máme čističky a pouštíme vodu zpátky do oběhu do strouhy. Nemáme plyn, takže veškerou spotřebu energie tvoří elektřina. Ta před třemi roky dramaticky stoupala, bylo to určitě devět tisíc korun za kilowatthodinu, a i když je to dneska někde jinde, teď zrovna jsme se domluvili a odebíráme elektřinu z bioplynové stanice. Kamarádi, kteří mají zemědělská družstva, nám dodávají elektřinu z bioplynky, což je pro nás ekonomicky výhodnější, než kdyby byla vyrobená z fosilních paliv, a je to k přírodě šetrnější. Navíc máme svoji fotovoltaiku.
Daří se vám pokrýt veškerou spotřebu z bioplynky a fotovoltaiky?
Asi ze 70 procent, protože nic nevyrábíme, jenom skladujeme a svítíme v kancelářích. Máme sklad, který jsme postavili podle nejnovějších trendů a letos zkolaudovali. Máme ale i prostory z roku 1995, kde jsme zase vyměnili veškeré osvětlení za LED. Jak kvůli energetické náročnosti, tak je to pro nás dobré z ekonomického hlediska, protože platíme podstatně méně za spotřebu.
Jak se zaměstnanci řetězce Super zoo zapojují do udržitelných projektů či jakým způsobem firma počítá uhlíkovou stopu se dozvíte v celém rozhovoru s Lubošem Rejchrtem a ESG manažerem Hubertem Topinkou v placené sekci Ekonews+.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
