Recyklát z tabákových náplní určených k zahřívání se dá přidávat do asfaltové směsi. Slovenská firma Eco Butt ve spolupráci s tabákovou společností Philip Morris vyrábí z použitých náplní granulát, měsíčně zpracuje přibližně dvě tuny nedopalků.
Na českém trhu se loni prodalo téměř 777 tun náplní do zařízení na nahřívání tabáku. „Zájem o nikotinové alternativy každým rokem stoupá, celková spotřeba zahřívaného tabáku činí kolem 15 procent trhu,“ uvádí Tomáš Tesař, vedoucí oddělení externí komunikace společnosti British American Tobacco. Zařízení na nahřívání tabáku používá 6,6 procenta kuřáků.
Společnost Philip Morris spustila sběr použitých tabákových náplní loni v listopadu. Kuřáci nahřívaného tabáku pro zařízení Iqos náplně mohou sbírat do speciálních sáčků, které následně odevzdají v prodejně Iqos. Vysbírané náplně pak putují k recyklaci, nebo se využívají k výzkumu. Tabáková společnost BAT, která na trh uvedla zařízení na nahřívání tabáku Glo, zatím zavedení recyklačního programu neplánuje.
Prodává se po tunách, sbírá zatím po metrácích
„Aktuálně sbíráme tabákové náplně v řádu vyšších stovek kilogramů za měsíc a toto množství od spuštění programu neustále roste,“ uvádí Roman Grametbauer, manažer pro udržitelnost společnosti Philip Morris ČR. Letos v březnu se v Česku v rámci programu vysbíralo 671 kilogramů použitých náplní. O měsíc později to bylo 897 kilogramů.
Jen za loňský rok nicméně společnost pouze na českém trhu prodala 2,3 miliardy kusů náplní do zařízení Iqos. Jedna náplň váží zhruba 0,7 gramu, což znamená přes šestnáct set tun odpadu jen za náplně pro Iqos.
„V roce 2022 bylo na základě inventur tabákových nálepek uvedeno do volného daňového oběhu 2,767 miliardy kusů náplní do zahřívaných tabákových výrobků,“ uvádí Hana Prudičová, mluvčí Generálního ředitelství cel.
„Na Slovensku máme lokálního recyklátora, který se zaměřuje na recyklaci odpadu z tabákových výrobků s filtrem a disponuje technologií, jež jej dokáže přeměnit na materiál, který lze přimíchávat do asfaltové směsi,“ popisuje Grametbauer.
Náplně z Česka i Slovenska
Slovenská firma EcoButt, která se zaměřuje na recyklaci cigaretových nedopalků nedaleko Žiaru nad Hronom, začala se společností Philip Morris spolupracovat před dvěma lety. Recyklace použitých náplní běží ale teprve prvním rokem. Jednatel společnosti Hugo Repáň uvádí, že se náplně při procesu zpracovávají celé a nerozdělují se na jednotlivé složky. Vzniklý granulát se přimíchává do asfaltových směsí a nahrazuje v nich celulózu. Stavební společnosti díky tomu recyklát využívají při opravách silnic.
„Během spolupráce jsme museli vymýšlet nové způsoby zpracování tohoto odpadu. Produkty společnosti Philip Morris se totiž mění a my musíme reagovat na změny při následném zpracování,“ popisuje Repáň. Zařízení Iqos je totiž více druhů a náplně pro ně jsou různé, některé třeba obsahují navíc kovový plíšek. Podle Repáně ale přítomnost kovu recyklaci nevadí. Plíšek se při procesu oddělí a následně se využije při výrobě popelníků.
Koncem loňského roku zpracovala firma EcoButt 150 kilogramů náplní. Letos ale podle Repáně čísla výrazně vzrostla. Za minulý měsíc se na granulát změnily dvě tuny použitých tabákových náplní, které pocházejí z Česka i Slovenska.
Čeští vědci zatím zkoumají
V Česku se materiálové využití náplní teprve zkoumá. Na výzkumu se podílejí Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) a Fakulta chemická VUT Brno. „Materiálové složení náplní je vícekomponentní, a proto je i více možností recyklace. Zaměřujeme se však nejvíce na recyklaci acetylcelulosy a PLA (polylaktidová vlákna, pozn. aut.), které se v některých typech nacházejí. Počítáme s možností návratu papíru do recyklačního řetězce, pracujeme i s možnostmi využití tabákové náplně pro agrochemické aplikace,“ popisuje Radek Přikryl, vedoucí výzkumného projektu Fakulty chemické VUT Brno.
„Výsledky jsou zatím v rovině laboratorních testů různých strategií. V příštím roce předpokládáme testy ve čtvrtprovozních zpracovatelských zařízeních. Nicméně vše se bude odvíjet i od společně domlouvané strategie financování tohoto výzkumu,“ dodává.
Výzkum na půdě VŠCHT skončil loni zatím bez valných výsledků. „Cílem výzkumu bylo zjistit, jestli je možné vyrobit z náplní nějaký konkrétní výrobek. K materiálu použitých náplní byl přidáván odpadní acetát celulózy (filtry cigaret) v různých množstvích a zkoušela se zpracovatelnost takových směsí,“ uvádí Drahomír Čadek, vedoucí výzkumu z Ústavu polymerů VŠCHT.
Vzniklý materiál měl velice dobré mechanické vlastnosti, ale nebylo možné ho dále zpracovat běžnými výrobními procesy. „Důvodem je teplota rozkladu papíru a tabáku, která je nižší než zpracovatelská teplota. Šlo by to lisovat, ale to je metoda pomalá, zdlouhavá, neefektivní. Tam by šlo použít nižší teploty, ale produkce by byla nízká a drahá,“ vysvětluje.
Tabákové firmy jsou tlačeny do zodpovědnějšího chování, pokud jde o odpad, který z jejich výrobků vzniká, legislativou. Podle již platné směrnice o jednorázových plastech musí výrobci tabákových výrobců financovat a zajistit sběr odpadků v obcích.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
