Datacentra technologických firem, jako je Vodafone, jsou obvykle velmi náročná na spotřebu elektřiny. Zároveň při jejich provozu vzniká dost odpadního tepla, které lze dále využít, třeba na vytápění.

Ve Vodafonu se datacentra podílejí na spotřebě energie v celé firmě téměř z jedné desetiny. „Datacentrum je obvykle srdcem technologických firem, tam jsou v úložištích data, tam běží procesní servery. My jich máme několik, navíc naše síť se opírá o tisíce infrastrukturních bodů, vysílačů,“ popisuje Zuzana Holá, která má ve společnosti na starosti udržitelnost a komunikaci.

Nejvíce se v rámci datacentra na spotřebě energie podílí primární spotřeba, část ale dělá i nutné chlazení. Zahřívající se počítač při dlouhodobém puštění zná asi každý, u datacenter vzniká násobně více tepla. Servery na místě je proto nutné chladit, což představuje další nároky na spotřebu energie.

„Výrazná většina energie je využita přímo v IT a jiných primárních zařízeních, menší část jde na chlazení a na ztráty při úpravě energie. Tuto menší část se nám navíc každoročně daří snižovat technickými vylepšeními a investicemi do nových účinných technologií,“ vysvětluje Zuzana Holá. A dodává, že velký posun znamenal pilotní projekt z loňského roku. Od té doby využívají odpadní teplo z jednoho z největších svých datacenter na vytápění kanceláří v budově.

Díky tomu Vodafone ušetří dvanáct procent celkové spotřeby plynu na vytápění a 40 tun emisí oxidu uhličitého ročně. Výhledově navíc společnost hledá možnosti, jak využít odpadní teplo z provozů i pro další účely.

Kromě využití vzniklého tepla je možné snižovat energetickou náročnost provozu datacenter i tím, že využívají přirozeného chlazení „zvenku“. „Důsledně se snažíme využívat po co možná nejdelší období v roce tak zvaný nepřímý vzduchový ,free cooling‘, tedy ochlazování pomocí proudění venkovního vzduchu místo použití kompresorů,“ popisuje Zuzana Holá.

Data rostou rychleji než spotřeba

Snižovat energetickou náročnost datacenter je o to důležitější, že množství přenesených dat rok od roku stoupá. Nejrychleji přibývají mobilní data, která se za posledních pět let zvýšila o skoro 600 procent, přičemž jen za rok 2021 šlo o čtyřicetiprocentní nárůst.

Spotřebu elektrické energie se daří firmě relativně stlačovat a neroste tak rychle, za rok 2021 se zvedla jen o 22 procent. Díky modernizaci sítí a využívání zelené energie se navíc mobilnímu operátorovi podařilo snížit uhlíkovou stopu z vlastního provozu, což je takzvaný Scope 1 a 2. Množství emisí přepočtené na jednotku dat kleslo dokonce o 91 procent.

Úspory energií a snižování uhlíkových emisí jsou pro Vodafone klíčové, protože plánuje do roku 2030 dosáhnout ve vlastním provozu uhlíkové neutrality, tedy nulových emisí. A v dodavatelském řetězci (což je část Scope 3) si tentýž cíl stanovil maximálně do roku 2040.

Ze sta procent na zelenou

Snižování energetické náročnosti datacenter je zásadní, což potvrzují souhrnná data. Podle webu Datacenter forum se kvůli obrovskému nárůstu dat přenášených mobilními operátory očekává do roku 2030 (oproti roku 2020) nárůst spotřebovávané energie o 160 procent.

Kvůli témuž lze také podle stejného webu předpokládat, že stoupne podíl technologických firem na emisích CO2. Dnes se na nich celosvětově podílejí zhruba ze čtyř procent, v roce 2040 by mohlo jít až o 14 procent.

Vodafone už nyní jede ze sta procent na zelené energii. Pro svou spotřebu ji nakupuje přímo a tam, kde to nelze – například v obchodech, které si pronajímá od obchodních center – dokupuje zelené certifikáty. Hledá ale i další možnosti, jak energií šetřit.

„Třeba kolegové z IT zavádějí chytrou správu serverů, díky čemuž mohou ušetřit až 40 procent nákladů na elektrickou energii a pravděpodobně také ušetřit náklady spojené s klimatizací serverů,“ doplňuje Holá s tím, že využití serverů bude možné optimalizovat podle jejich vytíženosti.

Z hlediska uhlíkové stopy řeší mobilní operátor ve svých datacentrech také výměnu hasiv a chladiv, tedy hasebních a chladicích látek. Jejich starší typy jsou totiž velkým zdrojem emisí skleníkových plynů, pokud uniknou. Novější plyny mají na klimatickou změnu menší dopad.

Partnerem tohoto článku je společnost Vodafone.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.