Klimatická jednání v Glasgow jsou u konce. V sobotních pozdních večerních hodinách Alok Sharma, předseda COP26, udeřil soudcovským kladívkem na znamení uzavřené dohody a zadržoval slzy. V poslední fázi jednání došlo k velkému ústupu v otázce uhlí pod tlakem Indie a Číny, a i další cíle zůstaly nenaplněny.

Hlavním cílem klimatické konference bylo dosáhnout takových dohod na snížení emisí, aby se země neoteplila přes kritického 1,5 °C. Zatímco se tento cíl tzv. „net-zero“ po uzavření jednání „daří držet naživu“, jak informuje Reuters, výsledky jednání jsou pro mnohé velkým zklamáním. Stejně tak zůstaly nenaplněné sliby financí pro chudší země, aby se lépe vyrovnávaly se změnami a klimatu a jimi způsobenými dopady. Výsledkem dohody je tak zejména výzva zemím, aby do konce příštího roku zveřejnily ambicióznější cíle na snížení emisí do roku 2030.

„Kompromis“

Přestože se vůbec poprvé podařilo pojmenovat problém fosilních paliv jako hlavního oteplovatele planety, jde spíše o posun ve způsobu podání. V poslední chvíli se totiž závěrečná formulace dohody o uhlí změnila pod tlakem Indie a Číny z „postupného zavržení uhlí“ na „postupné omezení jeho používání“.  Řada zástupců zemí se vyjádřila, že by si přála, aby bylo dosaženo většího cíle, přesto však ustoupila, aby dohoda mohla být nakonec uzavřena.

„Schválené texty jsou kompromisem. Odrážejí zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě,“ uvedl v první reakci Antonio Guterres, generální tajemník OSN. „Učinili důležité kroky, ale kolektivní politická vůle bohužel nestačila na překonání některých hlubokých rozporů. Nestačí to. Je na čase přejít do nouzového režimu,“ napsal na svém twitterovém účtu. Pro Reuters předseda Alok Sharma uvedl, že by byl rád, kdyby se bývalo podařilo zůstat u původní formulace dohody. Těsně po uzavření jednání se také za potřebu ústupků omluvil.

Odepřené finance

Druhým velmi očekávaným výsledkem jednání byla otázka tak zvaných „Loss and Damage Funds“, tedy finančních příspěvků, které by měly dostávat země nejvíce zasažené změnami klimatu. Ani zde ale nedošlo ke shodě. Té odporovaly zejména USA a Austrálie, ale také Evropská unie a některé další bohaté národy.

Konečné rozhodnutí vést „dialog o opatřeních pro financování činností k odvrácení, minimalizaci a řešení ztrát a škod“ označila například Guinea za velké zklamání. S výsledkem také není spokojena řada malých ostrovních států jako Marshallovy ostrovy nebo Fiji, které jsou přímo ohrožené stoupáním hladiny oceánů.

Americký zmocněnec pro klima John Kerry řekl, že Spojené státy chápou, že bude potřeba v postižených oblastech navýšit zdroje, ale že by se nejprve mělo pracovat na tom, abychom pochopili, jak by se tyto peníze mohly nejlépe doručit, uvádí Reuters.

Glasgowská dohoda přinesla alespoň rozhodnutí o financování „Santiagské sítě“, orgánu, jehož cílem má být expertíza ztrát a škod a také například pomoc zemím při zvažování, jak přesunout osídlení z ohrožených mořských břehů.

Nedostatečná adaptace

Posunout se na závěr konference podařilo dohodu o adaptaci na změny klimatu. Země si stanovily, že v následujících dvou letech definují „cíl globální adaptace“. Ta má zahrnovat například opatření jako je budování protizáplavových stěn u moře, shromažďování dešťové vody na zavlažování nebo pěstování plodin odolných k suchu.

Snaha byla také navýšit financování adaptací, které momentálně představují pouze okolo čtvrtiny mezinárodních financí pro rozvojové země. Celkově by dle předešlých dohod mělo být vybráno sto miliard dolarů ročně. V roce 2019 finance na adaptaci představovaly z celkové částky jen okolo dvaceti miliard dolarů.

Celkové stanovené částky sto miliard se navíc zatím nikdy nepodařilo dosáhnout, nejvíce se vybralo 78,9 miliard dolarů v roce 2018. Glasgowská dohoda na rozvinuté země proto naléhá, aby své příspěvky na „adaptační finance“ do roku 2025 alespoň zdvojnásobily.

I přes navýšení některých finančních závazků jednotlivých států příspěvky zůstávají pod potřebnou hranicí sedmdesáti miliard dolarů ročně, které by rozvojové země potřebovaly. Navíc tato částka může podle Spojených národů narůst do roku 2030 až na tři sta miliard, informuje Reuters.

Dílčí úspěchy

Některé dílčí úspěchy se i přes rozpory výše podařily. Většina z nich byla schválena minulý týden a patří mezi ně snížení emisí metanu, zastavení deforestrace a odklon od uhlí. K těmto dohodám se ale ve většině případů přidaly jen některé země, a navíc ne vždy v plném rozsahu. Tento týden také ohlásila skupina zemí včetně Británie, Polska, Turecka nebo Indie společně s firmami jako Ford nebo General Motors, že do roku 2040 chtějí na trhu pouze nová bezemisní vozidla, uvádějí České noviny. V neposlední řadě se okolo 450 finančních organizací shodlo na závazku financování „čistých technologií“.

Velmi překvapivým a poněkud rozporuplným bodem z tohoto týdne je ohlášení spolupráce USA a Číny, která se dosud jednání o klimatu neúčastnila. Tito dva největší světoví znečišťovatelé uvedli, že budou společně postupovat ve snižování emisí, aby dosáhli cíle udržet oteplení pod 1,5 °C. Schůzka prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga se očekává příští týden. Rekce na tuto dohodu byla z velké části pozitivní, vědci ale uvádí, že musí být také přijaté konkrétní kroky, které sliby podpoří, uvádí BBC.

Za velký posun v celkovém vyjednávání je považován přístup Indie, která přislíbila „net-zero“ do roku 2070. V kontextu konečného výsledku dohody je pozice Číny a Indie však rozporuplná. Předseda COP26 Alok Sharma v neděli uvedl, že tyto dvě země budou muset vysvětlit své stanovisko klimaticky zranitelným zemím a své jednání před nimi ospravedlnit, informovalo BBC.

Vydřeným úspěchem, a dlouho očekávaným, je podle agentury Bloomberg také dohoda na pravidlech pro obchodování s emisemi a uhlíkovými kredity. Trh s offsety totiž rychle narůstá a dosud jej nikdo nereguloval. Pravidla a standardizace v tomto směru by měla pomoci emise snížit.

Česká anticena

Česko je se svou pozicí na chvostu klimatických snah. Česká republika v návaznosti na projev premiéra Andreje Babiše z minulého týdne obdržela anti-cenu „Fosílie dne“, kterou na klimatických summitech OSN pravidelně uděluje mezinárodní síť neziskových organizací Climate Action Network. Česko obsadilo na žebříčku nejhorších zemí třetí místo. Současně se propadlo z 47. pozice na 51. místo ze 61 hodnocených zemí na žebříčku Climate Change Performance Index 2022. Před Českem je například i Ukrajina nebo Rumunsko.

V rámci ostatních jednání tuzemská delegace spolupracovala s ostatními státy Evropské unie. Česká republika se již dříve v rámci EU zavázala ke snížení emisí o 55 procent do roku 2030 a je součástí stanoveného cíle klimatické neutrality v roce 2050.

Jak uvedl Jiří Koželuh z Hnutí DUHA na odborném briefingu pořádaném v pátek Ústavem mezinárodních vztahů, COP26 je pro Českou republiku signálem, že postup v boji se změnou klimatu není jen záležitostí EU, ale i jednotlivých států. Česko, které se nepřipojilo k dílčí dohodě o odklonu od uhlí, by se touto otázkou mělo zabývat zejména proto, že je ve výrobě energie na uhlí stále ve velké míře závislé a kvůli tomu také patří k vělkým emitentům CO2.

Proto bude potřeba i více investovat do obnovitelných zdrojů energie, kde je náš závazek v rámci EU zatím nejnižší možný, a to 22 procent. Klíčová je rovněž otázka lesů. Místní lesy totiž výrazně trpí tím, že smrkové monokultury postihla změna klimatu – Česká republika se ale připojila k dílčí dohodě na zastavení odlesňování.

Posun o tři desetiny

Ve výsledné Glasgowské dohodě stojí, že aktuální závazky zemí nejsou dostatečné a planeta míří k oteplení zhruba o 2,4 °C, což je pouze o 0,3 °C méně, než předpovídaly odhady před konferencí. Země se tak nachází daleko za kritickou hranicí, která by měla mírnit záplavy, požáry, extrémní počasí a ztrátu živočišných druhů. Navíc kontrola dodržování dohodnutých závazků má být v rámci tzv. „peer pressure“, tedy tím, že na sebe budou jednotlivé státy dohlížet navzájem a pravidelně aktualizovat své cíle.

Předseda COP26 Alok Sharma uvedl, že lze s důvěrou říci, „že jsme udrželi 1,5 stupně na dosah. Jeho pulz je ale slabý a přežije jen, pokud dodržíme naše sliby,“ dodal. Podle mnohých je tak výsledek klimatického summitu v Glasgow velkým zklamáním. Což popsal pro Ekonews i jeden z českých účastníků.