Pětina z peněz, které Česká republika získala v předchozím programovém období z evropských fondů, měla putovat na klimatická opatření.  Podle analýzy provedené Centrem pro dopravu a energetiku ale šlo pouze o 12,7 procenta. Chybí především větší podpora obnovitelných zdrojů. Jejich podíl se za poslední roky takřka nezměnil a Česko patří podle dat think thanku Ember v EU v tomto směru na chvost po boku Bulharska a Rumunska.

Centrum pro dopravu a energetiku (CED) ve spolupráci s datovým expertem Petrem Bouchalem zjistilo, že Evropská komise pracuje s vlastní metodikou, která zahrnuje tři koeficienty hodnotícími klimatický přínos investic. Ten může být buď významný (sto procent), významný, ale nedostatečně popsaný či měřitelný (čtyřicet procent) a neutrální (nula procent). Některé investice jsou ale hodnoceny nesprávným koeficientem.

Část peněz navíc podle analýzy směřuje na projekty, které mají prokazatelně negativní dopady na klima. Se záporným hodnocením ale metodika Evropské komise nepracuje. Vytváří se tak falešný dojem, že členské země včetně České republiky splňují dvacetiprocentní závazek na klimatická opatření, ve skutečnosti je přínos nižší, píše CDE. V Česku jde o financování vysokoemisních zdrojů – například zemního plynu v teplárenství a dopravě. U těchto projektů navíc hrozí tak zvaný carbon lock-in, tedy uzamčení v uhlíkově náročných systémech na několik dalších desetiletí, namísto přechodu na udržitelné zdroje.

Slabinou je podíl obnovitelných zdrojů

Právě v podílu obnovitelných zdrojů Česko zaostává za většinou Evropy. Podle poslední analýzy Ember činil podíl v Česku sedmnáct procent, EU byla v průměru na 37 procentech.

„Považujeme za velice problematické, že evropské prostředky u nás stále směřují na projekty, které jdou proti klimatickým závazkům. Vzhledem k nově přijatému obecnému principu ´do no significant harm´ by v příštím rozpočtovém období neměly evropské fondy podporovat žádné projekty založené na fosilních palivech,” uvedla Eva Mariničová, odbornice na evropské fondy působící v Centru pro dopravu a energetiku. Hodnocení se nyní týkalo let 2014 až 2020, čerpat prostředky je ale možné i tři roky poté.

Podle analytiků Centra pro energetiku a dopravu by Evropská komise svou hodnotící metodiku měla zpřísnit a respektovat princip „významně nepoškozovat“. Česká republika by měla transparentně komunikovat a vykazovat, na jaké projekty evropské prostředky míří.

Ředitelka CED Barbora Urbanová zároveň připomíná, že klíčové změny, které by zpřísnily metodiku pro započítávání klimatického přínosu evropských fondů, zatím chybějí i u nově navrženého balíčku opatření REPower EU. Jde o sérii opatření, která mají urychlit odchod od ruského plynu.

Soláry na všechny vhodné střechy. EU navrhuje balíček, který má urychlit odchod od ruského plynu
Tři sta miliard eur poputuje na opatření, která mají v následujících letech pomoci Evropě se zbavit závislosti na ruském plynu a zároveň přispět k řešení klimatické změny. Balíček s názvem REPowerEU navrhla Evropská komise s...

Málo na klima dává i celá EU

Podobný rest jako Česko má i celá Evropská unie, oznámil počátkem týdne Evropský účetní dvůr (EÚD) ve zvláštní zprávě. Evropská komise sice uvedla, že dvacetiprocentní cíl splnila a na opatření spojená s klimatem vynaložila 216 miliard eur, auditoři však zjistili, že tato částka je minimálně o 72 miliard eur nadhodnocená.

Auditoři rovněž vyjádřili obavu, že problémy se spolehlivostí informací od Komise budou pokračovat i v dalším období 2021 až 2027. Cíl EU pro oblast klimatu se v tomto období zvyšuje na třicet procent. To platí i pro Česko.

„Řešení změny klimatu je klíčovou prioritou EU, která si stanovila pro oblast energetiky a klimatu náročné cíle“, uvedla Joëlle Elvingerová, členka EÚD, pod jejímž vedením audit probíhal. „Zjistili jsme, že ne všechny vykázané výdaje na oblast klimatu z rozpočtu EU za období 2014 až 2020 byly z hlediska klimatických opatření skutečně relevantní. Předkládáme proto řadu doporučení, jejichž cílem je lépe provázat výdaje EU s jejími cíli v oblasti klimatu a energetiky. Doporučujeme například, aby Komise odůvodňovala význam financování zemědělství pro oblast klimatu,“ doplnila.

Z hlediska klimatu jsou považovány za důležité zejména programy EU týkající se zemědělství, infrastruktury a soudržnosti. Hodnocení probíhá tak, že Komise přiděluje jednotlivým programovým složkám koeficienty podle jejich očekávaného přínosu v oblasti klimatu. Vykazování informací o výdajích se ale podle auditorů potýká s řadou nedostatků, vykázané informace jsou nespolehlivé. Neexistuje ani žádný systém monitorování výsledků.

Uhlí tu může být déle, ale jeho konec je jistý. Ekonomicky nevychází, říká odborník z ministerstva
Umím si představit, že tu uhlí s námi bude o pár let déle, než jsme si mysleli. Ale perspektiva toho, že povolenek bude čím dál méně a budou čím dál dražší, zůstává, říká Jan Tůma, který na ministerstvu životního...

Nerealistické koeficienty

Navíc ani samotné koeficienty nejsou vždy realistické. Některé výdaje jsou považovány z hlediska klimatu za důležité, ale přitom mají jen malý dopad anebo žádný. Anebo nejsou zohledňovány negativní dopady, například emisí CO2. Nejvíce jsou výdaje v oblasti klimatu nadhodnoceny u financování zemědělství, podle auditorů o 60 miliard eur. Emise skleníkových plynů ze zemědělských podniků v EU se však od roku 2010 nesnížily.

Podobně se auditoři domnívají, že Komise nadhodnotila příspěvek z hlediska klimatu u sektorů jako je železniční doprava, elektřina a biomasa.

“Závěry Evropského účetního dvora se shodují s naší analýzou. U výdajů na klima se sleduje předpoklad, ale ne konečný příspěvek ke klimatickým cílů. Nyní je míč na straně Evropské komise, ta by měla metodiku zpřísnit a důsledně vymáhat dodržování principu ‘významně nepoškozovat´, “ uvádí Eva Mariničová.