Světová meteorologická organizace vydala minulý týden varování, že letošní meteorologický jev El Niño v nadcházejících měsících zesílí. Může zvýšit rizika povodní, sucha i extrémních veder. Globálně vyšší průměrná teplota a srážková nestabilita mají potenciál ovlivnit i střední Evropu.
Světová meteorologická organizace předpovídá od září do listopadu zvýšenou pravděpodobnost teplot nad normálem téměř na všech pevninských územích. El Niňo by mělo vrcholit kolem listopadu.
Co je El Niño
* El Niño a La Niña jsou navzájem protichůdné fáze klimatického jevu El Niño–jižní oscilace (ENSO), který patří k nejvýraznějším přirozeně se vyskytujícím klimatickým jevům na Zemi.
* Vyznačuje se nepravidelným periodickým kolísáním větrů a povrchových teplot moře v tropické oblasti východního Tichého oceánu, které ovlivňuje klima ve velké části tropů a subtropů.
* Fáze oteplování moře je známá jako El Niño a fáze ochlazování jako La Niña. Pokud je El Niño velmi silné, zvyšuje se pravděpodobnost významných změn v množství srážek, teplotách a atmosférické cirkulaci v mnoha regionech světa a také výskytu některých extrémních povětrnostních jevů.
Meteorologové považují za vysoce pravděpodobné, že jev přetrvá až do února příštího roku. Tichým oceánem se aktuálně pohybují tři mohutné hurikány Lowell, Karina a Marie.
„Zatím bych neříkal, že bude tato epizoda neobvykle dlouhá. V historii jsou fáze El Niño zaznamenané i delší než 12 měsíců, například od listopadu 2014 do června 2016. Pokud bude aktuální fáze přetrvávat i v první polovině roku 2027, lze očekávat významnější dopady i mimo regiony kolem Pacifiku. Globálně vyšší průměrná teplota a srážková nestabilita se mohou dotknout i střední Evropy,“ komentuje Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu.
Větší výkyvy i teplá zima
Zásadní bude kombinace oteplujícího efektu El Niña a globálního oteplování. „Nejvýznamnějším projevem je globálně vyšší průměrná teplota, která v ročním vyjádření nebude plus 1,5 °C nad předindustriální období, ale plus 1,6 až 1,7. Rozdíl v průměrech není významný, ale celkově jde o vysokou hodnotu, která přináší i do střední Evropy významně delší a intenzivnější horké vlny,“ uvádí Tolasz. Letošní rok z pohledu vln veder proto nemusí zůstat rekordním příliš dlouho.
V praxi to pro středoevropský region může znamenat větší výkyvy počasí, které známe z posledních let, a abnormálně teplou zimu. Odhadovat vliv jevu na srážky v regionu střední Evropy ale není možné.
„Pro střední Evropu to současné modely nedokážou, jakákoliv projekce na více měsíců dopředu je málo spolehlivá. Můžeme jen odhadovat vliv vyšší průměrné teploty na větší variabilitu počasí a pokračující výskyt teplotních extrémů,“ upřesňuje Tolasz.
„Takto výjimečný jev El Niño vyžaduje mimořádnou připravenost. Za padesátiletou historii Světové meteorologické organizace jsme ještě nikdy nezahájili tak rozsáhlou mobilizaci ve spolupráci s národními meteorologickými a hydrologickými službami, které stojí v první linii při poskytování předpovědí a služeb zaměřených na ochranu životů a živobytí,“ uvedla Celeste Saulo, generální tajemnice Světové meteorologické organizace.
Česko je aktivním členem organizace a v rámci jednotlivých pracovních a regionálních skupin získává nejnovější poznatky a odhady. „Zároveň je důležitá naše role poskytovatele dat do mezinárodní výměny, aby byly vidět projevy v naměřených hodnotách, což v méně intenzivních fázích El Niño v minulosti nebylo zpravidla možné detekovat,“ vysvětluje Radim Tolasz.
Český hydrometeorologický ústav je v případě extrémního počasí součástí Integrovaného záchranného systému. „Pokud jde o přípravu Česka na extrémní počasí, tak to musí být výsledkem dlouhodobých aktivit státní správy i samospráv bez ohledu na fázi El Niño,“ dodává Tolasz.
Tereza Koudelová
Tereza vystudovala žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
