Nová zelená úsporám už lidi příliš neláká. Žádostí je třikrát méně než dřív a číslo bude nejspíš klesat

O aktuální Novou zelenou úsporám mají Češi výrazně menší zájem než o původní verzi. Zatímco dříve oblíbený program podpory zateplení domů, čerpadel, moderních kotlů a fotovoltaických elektráren odbavoval přes tisíc žádostí týdně, nyní je jich kolem 300.

Výrazně přepracovanou verzi populární dotace Nová zelená úsporám (NZÚ) spustilo ministerstvo životního prostředí na konci června. Po dvou měsících od otevření výzvy se ukazuje, že Čechům se do realizace úsporných opatření za nových podmínek příliš nechce. Zatímco v minulém dotačním období podali stavebníci v průměru 4500 žádostí měsíčně, v aktuální etapě po šesti týdnech od začátku výzvy lidé poslali 1759 žádostí. Přepočteno na týdny: dříve přicházelo na Státní fond životního prostředí, který Novou zelenou úsporám administruje, zhruba 1058 renovačních požadavků týdně, nyní je to v průměru kolem 300.

Hlavním cílem NZÚ je přimět majitele domů, aby svá obydlí zateplili, energeticky modernizovali, a tudíž snížili emise nutné k provozu. S nástupem strany Motoristé sobě na ministerstvo životního prostředí se ale podmínky podpory výrazně změnily.

Klasické plošné přímé dotace na zateplení nebo nákup tepelných čerpadel pro běžné domácnosti skončily. Nově jsou přímé dotace určeny pouze pro zranitelné domácnosti s nízkými příjmy (NZÚ Light), zatímco ostatní vlastníci domů mohou na úsporná opatření čerpat bezúročné úvěry, u nichž stát hradí veškeré úroky a poplatky. Od domácností s nižšími příjmy dosud přišlo necelých 800 žádostí na NZÚ light, tedy 129 týdně.

Expert: Skutečný zájem může být ještě nižší

„Očekával bych vyšší zájem. Zároveň je důležité si uvědomit, že část žádostí pravděpodobně vznikla z již připravených projektů, které se nestihly přihlásit do předchozí, uzavřené podoby programu Nová zelená úsporám. Skutečný počet nově vznikajících projektů tak může být ještě nižší,“ říká ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý. Klíčové podle něj bude sledovat, zda zájem v dalších měsících poroste, až se nový finanční nástroj kompletně připraví a dostane do povědomí vlastníků.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) aktuální nižší stovky žádostí hodnotí jako úspěch. „V průměru přijímáme v programu kolem 300 žádostí týdně, což hodnotíme s ohledem na krátkou dobu příjmu a zcela nové nastavení programu pozitivně,“ tvrdí mluvčí Stanislava Beyerová. Dodává, že je třeba počítat s tím, že projekty musí být v nové etapě lépe připravené. Součástí žádosti je totiž nově renovační pas (plán na míru danému domu, který majiteli ukazuje, jak postupovat při rekonstrukci, pozn. aut.) nebo PENB (průkaz energetické náročnosti budovy, pozn. aut), jejichž příprava vyžaduje určitý čas.

Ředitel společnosti společnosti Comfort Group Luděk Lošťák, který se roky pohybuje v byznysu kolem energetických úspor, to vidí přesně opačně než Beyerová. Souhlasí s tím, že první měsíc podle jeho slov není žádným ukazatelem úspěšnosti, protože v tomto měsíci se do dotace na bezúročný úvěr zapojili ti, kteří již měli projekt zpracovaný pro dotace v programu Oprav dům po babičce.

„Zastavení dotací udělalo mnohým lidem čáru přes plánovanou rekonstrukci a financování. Takže pokud SFŽP dělá z tohoto ,úspěch‘, tak já říkám, že totočíslo bude v následujících měsících vypadat zcela jinak,“ je přesvědčen Lošťák.

SFŽP dokládá úspěch nové NZÚ také částkou 2,3 miliardy korun, které lidé žádají na bezúročné úvěry u bank. To je nicméně podle Lošťáka velmi zavádějící informace, protože objem renovací 2,3 miliardy je jen statistický výkaz, nikoliv skutečně vynaložené prostředky.

„Že jsou podané žádosti v tomto objemu, nevypovídá nic o skutečně plánované podpoře schválených projektů. A co více, do celého procesu ještě promluví banky, které ne vždy klientovi žádost o úvěr schválí. Bohužel zde sledujeme pouhopouhý populismus ministerstva životního prostředí, které neprezentuje ostrá čísla, ale zaobalené hodnoty, jež dohromady nic nevypovídají,“ konstatuje Lošťák.

Lidé nemají důvěru v systém

Důvodů, proč je o tuto dotaci menší zájem, je podle oslovených odborníků několik. „Brzdí jej především nižší úroveň podpory a změna její formy – od relativně štědré dotace ke zvýhodněnému úvěru. Řada domácností má přirozenou averzi k zadlužování, i když jsou podmínky úvěru výhodné,“ přibližuje Vítězslav Malý.

Dalším důvodem je podle zkušeností expertů nedůvěra v nastavený systém. „A také způsob komunikace, který se žadatelům předvedl za posledních deset měsíců od doby uzavření přijímání žádostí programu Oprav dům po babičce. Lidé budou renovovat jen nezbytné věci související s udržitelností bydlení, ale určitě nebudou zateplovat své domy dle představ a požadavků současně připravované legislativy,“ je přesvědčen Lošťák.

Otázkou pro mnohé stavebníky totiž zůstává, jak a za jakých podmínek lze bezúročné úvěry na rekonstrukce čerpat. Podle oslovených expertů lidé nevědí, kde mají začít.

„Ptají se po renovačních pasech, ačkoliv jim dodnes nikdo v podstatě neukázal, jak takový pas vypadá, co jim přinese a tak dále,“ pozastavuje se Lošťák. Lidé tedy hledají finance, ovšem banky prozatím nedaly karty na stůl a neprezentovaly klientům možná řešení, jak úvěr s úroky placenými od státu vlastně čerpat.

„A to je opět obráceno logikou naruby. Pokud někdo chce investovat do svého bydlení, tak by primárně měla právě banka být tím, kdo klientovi půjde s informacemi naproti, ovšem to se zde neděje. Proč by to banka dělala, když jí informace posléze krásně zpracuje a připraví SFŽP (ke kterému lidé žádosti podávají, pozn. aut.). Stále se neví, kdo s čím a jak má pracovat,“ krčí rameny Lošťák.

Stát teprve jedná s bankami

Vítězslav Malý upozorňuje, že jednání mezi SFŽP a bankami teprve probíhají, i když je už měsíc a půl od spuštění programu. Parametry takzvaných nulových úvěrů u bank zatím nejsou dostatečně srozumitelné ani plně odladěné.

„Pro nás je například důležité, jak bude fungovat čerpání a následné dokládání úvěru. Například co se stane, pokud si majitel podle jednotkových nákladů NZÚ sjedná úvěr ve výši dvou milionů korun, ale skutečné výdaje nebude schopen v plné výši doložit fakturami. Podobných praktických otázek je více a pro rozhodování domácností mohou být zásadní,“ připomíná Malý.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) přitom na konci června při spuštění programu ujišťoval: „Nová zelená úsporám bude fungovat cíleněji a efektivněji. V novém nastavení umožní zaměřit podporu tam, kde bude mít největší efekt – do kvalitních renovací, které domácnostem dlouhodobě sníží náklady na bydlení. Přímou pomoc přitom zachováme domácnostem, které ji potřebují nejvíce,“ řekl Červený.

Jenže nízkopříjmové domácnosti, které jako jediné mají nárok na přímou dotaci, si zatím podaly jen 777 žádostí dohromady za 153 milionů korun. To vychází na necelých 200 tisíc korun na jedno opatření a ve světě stavebních úprav to není vysoká částka.

„Tito lidé zájem o renovace mají, pokud jim někdo něco přispěje. Ovšem tady se nebavíme o komplexních renovacích, ale o dílčích řešeních, ve kterých tito vlastníci nehrají žádnou významnou roli. Pouze využijí to, co se jim nabízí, ale že by to mohlo nějak významně pomoci pro renovaci domů? A z hlediska zlepšení technického stavu domu to žádný moc velký význam nemá,“ hodnotí Lošťák.

Ministerstvo pro domácnosti nechystá nic

Měla by se tedy NZÚ přepracovat, aby skutečně plnila svůj účel? Tedy motivovala lidi renovovat své domy a snížit emise z vytápění? „Jde o formát podpory, která se změnila z přímé na nepřímou, a to je asi ten zásadní problém. Ovšem toto není na SFŽP, ale rozhodnutí ministerstva životního prostředí. Obecně vzato ale lidé ztratili v tento program důvěru a já se jim upřímně řečeno vůbec nedivím,“ míní Lošťák.

Vítězslav Malý by se však nevracel k mimořádně štědrým dotacím z minulých let. „Princip zvýhodněných úvěrů považuji za správný. Je ale nutné, aby byly jejich podmínky jednoduché, předvídatelné a srozumitelné,“ míní Malý.

Otázka visí také nad dalším pokračováním NZÚ. Tento program přitom od spuštění v roce 2009 do konce roku 2025 pomohl s financováním celkem 555 tisíc projektů, přičemž žádosti o dotace odpovídaly hodnotě téměř 137 miliard korun. Díky podpoře z programu Zelená úsporám a Nová zelená úsporám české domácnosti za 16 let ušetřily přibližně 11,7 terawatthodiny energie, jak uvedlo ministerstvo životního prostředí. To odpovídá zhruba 36 procentům roční výroby energie v českých jaderných elektrárnách.

Hnutí Duha však upozorňuje, že ministerstvo životního prostředí nyní připravilo do meziresortního připomínkového řízení Programový dokument pro využití prostředků z obchodování s emisemi, v němž naplánovalo využití 25 miliard korun z výnosů českých aukcí povolenek pro největší průmyslové podniky. Program zelená úsporám z těchto aukcí nedostane zřejmě nic, vůbec v dokumentu nefiguruje.