Na festival Rock for People k Hradci Králové zavítá během pěti dnů na 50 tisíc lidí. Udržitelnost takové akce se ale netýká pouze energií a dopravy. Je také o tak základní věci, jako jsou toalety, vysvětluje manažer pro udržitelnost Rock for People Jan Freidinger.
Co dělat s lidským odpadem jiného než ho odvézt do kanalizace? To je jedna z otázek, které řeší manažer udržitelnosti hudebního festivalu. Jan Freidinger popisuje, co všechno se již v tomto směru v královéhradeckém Parku 360 pokusili vymyslet a kde všude narážejí.
„Prošli jsme si kolečko: odbor odpadů, odbor životního prostředí, ministerstvo zemědělství, pak nějaký úřad přes hnojiva, kde jsme se ptali, jak to máme dělat správně, aby to třeba zemědělec vedle nás mohl použít,“ říká Freidinger.
Už nějaký rok přemýšlíte o tom, že by část toalet na festivalu byla kompostovatelná. Jak jste daleko?
Zatím tam ještě nejsme z různých důvodů, ať už administrativních nebo legislativních. Vypadá to, že to bude běh na delší trať, než jsme si původně mysleli. Ale stále vidíme velkou hodnotu v tom, že se odseparují dvě složky a zkompostují. Z jedné se udělá tekuté hnojivo, z druhé pevné hnojivo. Bude to však vyžadovat ještě nějaký čas a úsilí, trošku i změnu vnějšího prostředí. A možná drobnou úpravu legislativy, aby to šlo jednoduše používat a nemuselo to končit v čistírně odpadních vod, ale jako hnojivo.
Proč je to tak složité?
Byl to jeden z našich nárazů do zdi. Věděli jsme, že existuje poměrně triviální technologie na separaci žluté vody – jak tomu hezky říkáme – a následně na tvorbu hnojiva z té žluté vody. Jsou tam dvě nádrže, kde se tekutina ustálí, zraje a pak se zředí vodou. Díky tomu vznikne výborné hnojivo, které má poměr draslíku, fosforu a dusíku stejný jako klasická minerální hnojiva. Ale narazili jsme, když jsme začali zjišťovat, jak to dělat správně, aby to bylo legislativně čisté.
Jak to?
Prošli jsme si kolečko: odbor odpadů, odbor životního prostředí, ministerstvo zemědělství, pak nějaký úřad přes hnojiva, kde jsme se ptali, jak to máme dělat správně, aby to třeba zemědělec vedle nás mohl použít. Chtěli jsme nějakou metodologii, postup, jak to udělat. Ve výsledku nám pak řekli, že nikdo nic takového nemá, ale že to je skvělý nápad. Tehdy začínala válka na Ukrajině a hnojiva zdražovala, protože minerální hnojiva se dělají ze zemního plynu a jejich cena roste při každé krizi.
Nakonec nám řekli, že to musíme sami vymyslet, zdokumentovat, udělat metodologii, udělat užitný vzor, registrovat hnojivo a otestovat ho. A my jsme jim říkali: „Jenže my děláme hudební festival, chtěli jsme jen trošku pomoct.“ Takže zatím jsme to nechali stranou a možná se do toho ještě někdy pustíme, uvidíme.
A nejde rovnou koupit kompostovatelný záchod i s technologií?
Přemýšleli jsme o kompostovatelných toaletách, které odpad separují, a jeden z problémů byl, že jsme neměli co dělat s koncovkou hnědé vody, ne žluté. Chvilku to vypadalo, že náš místní partner Hradecké služby pořídí fermentační jednotku, ve které by se to za nějakých podmínek dalo zpracovat, ale to se nakonec nestalo.
Chtěli jsme to mít v testovacím provozu, pro začátek třeba 50 kompostovatelných toalet. Byli jsme se kouknout v Sušici, kde je jeden výrobce, který má skvělou finskou technologii, ale není tolik vhodná na festivaly. Letos jsme uvažovali o německé technologii, která je pro festivaly vhodnější, ale tam jsme naráželi na technické problémy a na to, že to není úplně levné.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu zde.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
