Zatímco většina samospráv bojuje s rostoucími cenami, v Prosetíně našli cestu k větší samostatnosti. Pomocí tabulek šetří statisíce korun obecní pokladně i obyvatelům. Loni si za to odnesli Cenu poroty v soutěži Soběstačná obec 2100.
Prosetín na Chrudimsku býval dlouhá léta spojený s žulovými kamenolomy. Dnes sice v nedaleké Zárubce těžba pokračuje, další opuštěné a zatopené doly ale lákají spíše ke koupání. Stará industriální krajina se tu stala kulisou pro zavádění neotřelých postupů a inovací.
Michal Vychroň, který tady starostuje druhé volební období, se totiž rozhodl, že vedení obce s osmi stovkami obyvatel pojme trochu jinak. „Typicky jde v samosprávách hlavně o improvizaci a reaktivní způsob fungování. To byl i náš příklad. Takhle jsem strávil celé první období, až jsem došel do bodu, kdy mě to přestávalo bavit, připravovalo mě to o spánek a rozčilovalo,“ popisuje.
Poslední roky proto připravují strategický rozvojový dokument a jednotlivá opatření rovnou zavádějí do praxe. Nosnou myšlenkou je moderní systém řízení obce postavený na datech. „Nazvali jsme to Odolná obec 2031 s podtitulem Bez ohledu na starostu,“ vtipkuje Vychroň.
Hlavním motorem změn je podle něj neúprosná demografická predikce. Data ukazují, že do roku 2050 zmizí z tuzemských školek třetina dětí. Starosta má spočítané, že aby Prosetín dlouhodobě prosperoval, potřebuje přilákat deset nových rodin ročně. „Chceme být obcí, kde je život o něco dostupnější a výhodnější. Nikdo přece nechce žít v ošklivé a nefungující vesnici,“ shrnuje starosta.
S Excelem proti účtům za odpad
Systematicky mapují téměř všechno od odpadového hospodářství a energetiky přes biodiverzitu až po kybernetickou bezpečnost. Starosta Vychroň si vede velkou tabulku všech obecních agend, chytrý program je pak sám rozřazuje.
Registr rizik Prosetínským podobně jako velkým firmám pomáhá přesně spočítat, kterým oblastem je potřeba se věnovat hned. „S nástupem AI si tohle dneska může za dvacet dolarů měsíčně dovolit každý, kdo umí otevřít Excel, což je přesně můj případ,“ říká s nadsázkou starosta.
Jako jeden z největších problémů do budoucna z analýzy vyšlo odpadové hospodářství. V roce 2023 se obec dostala na 46 procent vytříděného odpadu, což znamenalo oproti předchozímu roku zlepšení téměř o polovinu.
„Přestali jsme se ptát, kdo nás odpadu ‚zbaví‘, a začali jsme přemýšlet, pro koho může mít hodnotu. Vyzkoušeli jsme si to už na bioodpadu, dřevu nebo na kalu z čistírny odpadních vod. Chceme co nejméně věcí předávat ven a ještě za to někomu platit,“ dodává starosta.
Aktuálně hledají cestu, jak se dohodnout se svozovou společností. Matematika mluví jasně, pokud by obec zůstala na původních hodnotách, v roce 2030 by za svoz odpadu platila kvůli legislativním změnám a skládkovacím poplatkům až šestinásobek.
Ze čtvrt milionu skoro na nulu
Zbytečné výdaje našel starosta i jinde. Když před sedmi lety převzali do správy místní kanalizaci, zjistili, že za pouhý odvoz odpadu z čistírny dávají čtvrt milionu ročně. Jako první krok Vychroň pořídil zařízení na odvodnění kalu. Čím méně vody v něm zůstane, tím méně odpadu se musí odvézt pryč, náklady tak okamžitě klesly na 70 tisíc.
Dál bylo potřeba vymyslet novou technologii. „Svépomocí jsme postavili prototyp solární sušárny ze dřeva. Zjednodušeně řečeno je to fóliovník, ve kterém z kalu přes léto sluncem odpařujeme zbylou vodu,“ popisuje Vychroň. Hmotnost odpadu se díky tomu srazila na minimum.
Aby sušárna běžela i v zimě, doplnili ji biomilířem, v praxi velkou a kontrolovanou kompostárnou. Proudí do ní bioodpad z obce, takže není potřeba nikomu platit za jeho zpracování. Ročně vygeneruje pro sušárnu čtyři megawatthodiny tepla a jako bonus zbyde kvalitní kompost.
Dnes za zpracování kalů platí Prosetín čtyři tisíce korun ročně. Ani tím to ale pro obec nekončí – postupně se chce dostat na nulu a ideálně na odpadu vydělávat. Vysušená masa by se totiž dala lisovat do pelet a prodávat místním zemědělcům jako hnojivo, případně spalovat na teplo. Nejlepší postup teď Prosetínští hledají.
Stočné nedotují z rozpočtu
Podobně komplexně přemýšlejí v Prosetíně také o energetice. Obec je součástí místního energetického společenství Enerkom SKCH a sdílí elektřinu mimo jiné z nedaleké pozemní solární elektrárny. Fotovoltaiku navíc během let instalovali na střechy několika budov, osazovat další už pro ně nemá smysl.
Například čistírna odpadních vod bere elektřinu ze třetiny z vlastních solárních panelů a pětinu získává ze sdílení v rámci komunity. „Díky tomu máme nejlevnější stočné v okolí a přitom ho z rozpočtu vůbec nedotujeme,“ doplňuje Vychroň.
Ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským vyvíjejí malou bioplynovou stanici, která je momentálně ve fázi projektování a v budoucnu by měla zásobovat teplem jednu z obecních budov. „Chceme zařízení na gastroodpad ze školních jídelen, trochu kalu, bioodpadu, tuků a použitých olejů. Cílem je opět to, abychom za likvidaci nemuseli platit,“ dodává.
Další novinky přibydou ve sportovním areálu. Loni tady vybudovali velké nádrže na důlní vodu, kterou sem stahují z jednoho z lomů. Dlouhá léta voda zaplavovala okolí a podmáčela budovy. Z problému, který obci roky způsoboval škody, se tak stal užitečný zdroj vody pro sportoviště.
„Z jedné nádrže jsme udělali automatizovanou závlahu hřiště. Dřív se zalévalo pitnou vodou, teď používáme důlní. Z druhé pak vedeme vodu do zázemí klubu, kde napájí zhruba čtyřiadvacet splachovacích toalet,“ popisuje starosta.
Příští rok by navíc areál mohlo začít vytápět tepelné čerpadlo napojené na podzemní zásoby. „Rok budeme ještě měřit průtoky a teploty, abychom zjistili, zda se nám investice vyplatí. V zimě by ta voda mohla topit, v létě naopak chladit,“ shrnuje.
Z nouze ctnost, která míří do Evropy
Na otázku, kam na nápady chodí, odpovídá Michal Vychroň jednoduše: všude kolem sebe. Pravidelně jezdí na konference a inspiraci hledá i na internetu, původním povoláním je strojní inženýr. „Všechno je to spíše z nouze ctnost a do velké míry inspirované tím, co už dávno funguje jinde,“ vysvětluje.
Plánů má před sebou stále dost. „Opravujeme už druhý rybník, nedávno jsme v obci zavedli optické kabely. Kdo dneska může říct, že má rychlý internet v každé chalupě? A teď nás čeká kompletní výměna elektrického vedení,“ vypočítává.
Prosetínská řešení jsou navržena tak, aby se dala snadno přenést do dalších koutů republiky i za hranice. „Chceme tomu jít naproti. U sušárny máme podepsanou spolupráci s firmou a vysokou školou, cílem je udělat z ní produkt uplatnitelný po celé Evropě. Stejně tak u mikrobioplynky chceme vytvořit kompletní balíček, aby to jiný starosta mohl jednoduše převzít a rovnou použít,“ plánuje Vychroň.
Za své technologické snahy získal Prosetín loni Cenu poroty v soutěži Soběstačná obec 2100, kterou pořádá Sdružení místních samospráv ČR. Až do konce května běží přihlašování do již šestého ročníku. Ocenění se letos uděluje v kategoriích udržitelnost, soběstačnost a inovativnost.
„Zatímco v minulosti jsme často vídali izolovaná řešení, dnes samosprávy více uvažujív souvislostech. Energetika, voda, odpady nebo chytré prvky se propojují do jednoho celku. Výsledkem nejsou jen dílčí realizace, ale dlouhodobá vize rozvoje,“ říká předseda sdružení Petr Halada.
Atlas pro starosty
Na vítězné samosprávy čeká 100 tisíc korun, ale i praktické ceny, jako je elektronická úřední deska, zapůjčení elektromobilu či služby energetického manažera. Hlavním smyslem je ale sdílení funkčních řešení. To dokazuje i online Atlas inovací, v němž mohou starostové hledat inspiraci v databázi více než tří stovek úspěšných projektů.
„České obce přicházejí s řešeními, která mají evropský rozměr a mohou sloužit jako inspirace za hranicemi. A nejde jen o nápady, ale o odvahu je skutečně realizovat, posouvat fungování samospráv a zlepšovat život lidem,“ uvádí Michal Svoboda, manažer platformy Soběstačná obec 2100 a strategický konzultant pro udržitelnou energetiku.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
