Města vynakládají na svoz bioodpadu miliony korun ročně, ale ne všude to má očekávaný efekt. Množství odpadu v černých popelnicích neklesá dostatečně rychle.
Plzeň se začátkem letošního roku rozhodla, že z ulic odstraní hnědé popelnice na bioodpad. Řešení, které na první pohled vypadá nepochopitelně, má jednoduchý důvod: lidé do nich házeli všechno možné. Městem financovaný systém ztrácel smysl.
„Svezený bioodpad byl velmi znečištěný a musel být skládkován. Proto město Plzeň od veřejných bio nádob odstoupilo a zrušilo je,“ uvádí Dagmar Kaiferová Svobodová, vedoucí odboru životního prostředí na plzeňském magistrátu. Plzeň místo toho zavedla sběr přímo v domácnostech prostřednictvím systému „door to door“.
Lidé si nyní na konkrétní adresu mohou bezplatně objednat podle potřeby vlastní hnědou popelnici a město hradí pouze jednotlivé svozy. Další možností zůstává odnést bioodpad do velkokapacitního kontejneru nebo do sběrného dvora.
Třídění bioodpadu je pro tuzemské obce jednou z hlavních možností, jak dosáhnout cíle, který jim ukládá zákon o odpadech. Do roku 2030 by měly odděleně soustřeďovat 65 procent recyklovatelných složek z celkového množství komunálních odpadů. Podle posledních dat se jim to v průměru daří sotva z 50 procent a většina z nich nesplnila cíl pro rok 2025.
Bioodpad tvoří poměrně velkou část obsahu černých popelnic, takže jeho vyčlenění by výrazně pomohlo cíle dosáhnout. Na základě posledních dostupných dat z roku 2024 přesahoval jeho podíl pětinu, jak uvádí společnost Eko-kom, která zajišťuje třídění a recyklaci ve spolupráci s obcemi.
Celé auto na skládku
Plzeň není jediné město, které má s obsahem hnědých popelnic problémy. „Znečištění především ve veřejných nádobách je velmi časté. Lidé vyhazují bioodpad v sáčcích, ale také do nádoby dávají úplně všechno, vůbec nectí barvu nádoby,“ uvádí Tomáš Melzer, tiskový mluvčí Magistrátu města Zlín.
„Nežádoucí příměsi se z bioodpadu v kompostárně vyndávají ručně, nadměrně znečištěný bioodpad nelze v kompostárně zpracovat. Namísto toho proto míří k energetickému využití v brněnském ZEVO,“ uvádí Michal Kačírek, tiskový mluvčí svozové společnosti Sako Brno.
Pokud zaměstnanci při svozu nadměrné znečištění neodhalí, může to celý obsah svozového auta znehodnotit. „V případě většího znečištění je nutné takto znehodnocenou dodávku uložit na skládku,“ popisuje mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk.
Jestliže se znečištění popelnic na bioodpad někde opakuje, posiluje Jihlava v těchto lokalitách osvětu. „Na vchody domů vylepujeme osvětové plakáty se zaměřením na konkrétní problém,“ popisuje Daněk.
Pardubice chrání bioodpad proti znečištění tím, že na sídlištích popelnice zamykají. „Účastníci projektu mají vlastní klíč a na kontejneru je informační popis, v jaké formě je vhodné bioodpad odkládat,“ popisuje Hana Dolanová z Magistrátu města Pardubice. Do projektu se zapojilo na pardubických sídlištích kolem 1300 domácností a čistota obsahu je téměř stoprocentní.
Bioodpadu se sváží víc, ale nestačí to
Množství vytříděného bioodpadu v posledních letech ve městech roste. Akciová společnost Sako Brno v roce 2020 do kompostárny odvezla 166 tun odpadu od domácností a 3504 tun lidé odevzdali ve sběrných střediscích. Loni už z ulic svezla 2381 tun bioodpadu, zatímco sběrná střediska evidují 4756 tun.
Ostrava zajišťuje sběr biologického rostlinného odpadu od rodinných domů a z údržby městské zeleně. „Z bytové zástavby se tento odpad sváží společně v nádobách na směsný odpad a následně se vytřídí na třídicí lince. Svoz tohoto odpadu z domácností je v rámci poplatku za komunální odpad, není tedy samostatně zpoplatněn,“ uvádí Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí. Loni město svezlo přes 27 tisíc tun bioodpadu. „Za posledních pět let jeho množství vzrostlo o 41 procent,“ dodává Boháč.
V Ústí nad Labem, kde systém funguje od roku 2023, už evidují téměř tři tisíce nádob a i tam množství bioodpadu každoročně roste. Před třemi lety město vytřídilo přibližně 1400 tun bioodpadu, loni to bylo 2335 tun. Podobný trend hlásí Pardubice, Hradec Králové nebo Praha, kde počet hnědých popelnic přesáhl 46 tisíc. Množství vysbíraného bioodpadu vzrostlo více než dvojnásobně za posledních pět let i v Karlových Varech, z necelých 1500 tun v roce 2021 na 3800 tun loni.
Nejednoznačné dopady na rozpočet
Přestože města sbírají víc bioodpadu, množství směsného komunálního odpadu odpovídajícím způsobem neklesá. V Brně se aspoň po zavedení sběru bioodpadu růst odpadu z černých popelnic zastavil. „Od zavedení pravidelného svozu bioodpadu přestalo množství meziročně stoupat a v pětiletém srovnání kleslo o 1,5 procenta,“ uvádí mluvčí Kačírek.
V Jihlavě produkce na obyvatele klesla zhruba o deset kilogramů, celkové množství odpadu ale zůstává podobné. „Neustále stoupá spotřeba a výrobky uváděné na trh mají nižší dobu použitelnosti, čímž se také zvyšuje produkce odpadu,“ tvrdí Radovan Daněk.
Hradec Králové má jako jeden z mála opačnou zkušenost. „V období 2021 až 2025 se podařilo snížit produkci směsného odpadu přibližně o tři tisíce tun, tedy přibližně o 16,5 procenta,“ uvádí Martin Hušek, ředitel Hradeckých služeb.
Náklady na sběr a zpracování bioodpadu se ve městech pohybují od jednotek po desítky milionů ročně. Dopady na rozpočet přitom nehodnotí jednoznačně. Některá města uvádějí, že třídění přináší úspory, jiná naopak tvrdí, že výdaje rostou.
„Vzhledem k tomu, že stále přibývá množství nádob na bioodpad, dochází ke zvyšování nákladů na tuto službu. V roce 2025 tyto náklady činily přibližně 3,8 milionu korun. Třídění bioodpadu žádné finanční úspory nepřináší, naopak,“ tvrdí Marek Lukinič, tiskový referent Magistrátu Ústí nad Labem.
Kolik přesně za zpracování bioodpadu zaplatilo Brno, magistrát ani svozová společnost Sako neuvádějí. Podle Sako ale separovaný sběr bioodpadu velké finanční úspory nepřináší. „Pokud vezmeme v úvahu náklady na oddělený svoz bioodpadu, cenu za využití na koncovce a případnou úsporu nákladů za snížení množství směsného komunálního odpadu, dále existenci vlastního ZEVO – tak finanční úspora zde není,“ tvrdí Kačírek.
Lepší než na skládku
Ostrava to vidí jinak. „Lze konstatovat, že tříděním a svozem bioodpadu město šetří finanční prostředky, které by jinak muselo vynaložit na likvidaci nelegálně odloženého bioodpadu mimo místa k tomu určená,“ uvádí Aleš Boháč z ostravského magisrátu. Za zpracování bioodpadu město loni zaplatilo zhruba 29,5 milionu korun.
Jihlava za svoz hnědých nádob, svoz ze sběrných dvorů, mobilních svozů a zpracování svezeného odpadu v kompostárně za loňský rok zaplatila přes 3,5 milionu korun. Třídění odpadu přitom podle mluvčího Radovana Daňka finanční úsporu přináší. „Každé množství odpadu, které se vytřídí a neskončí na skládce, šetří městu náklady za uložení a náklady na skládkovací poplatek. Na skládku se tuna materiálu ukládá za vyšší cenu, než je hrazeno za zpracování tuny v kompostárně,“ popisuje Daněk.
Celkové náklady pro město Zlín na sběr a zpracování bioodpadu se loni vyšplhaly na více než 12,5 milionu korun. Město díky tomu podle magistrátu ušetří. „Když bioodpad lidé netřídí a končí ve směsném odpadu, tedy na skládce, jsou pro město náklady vyšší,“ uvádí Tomáš Melzer, tiskový mluvčí Magistrátu města Zlín.
Náklady na sběr v Pardubicích v roce 2025 činily zhruba 8,4 milionu korun a celkem se sebralo 4200 tun bioodpadu. Třídí tam přitom přibližně 33 tisíc obyvatel, tedy asi třetina města. Karlovy Vary zaplatily za svoz bioodpadu přibližně 7,8 milionu korun.
Kompost rozdají, nebo využijí
Kompost vznikající z bioodpadu města používají při péči o veřejnou zeleň nebo ho poskytují občanům. „Kompost se využívá při zakládání a údržbě městské zeleně a parků. Dřevní odpad se štěpkuje. Veškerá produkce se zužitkuje, přičemž štěpku částečně nabízíme zájemcům ke koupi,“ uvádí Helena Kyselá, tisková mluvčí Magistrátu Karlovy Vary.
Organické hnojivo z bioodpadu z Hradce Králové se také používá k údržbě městské zeleně. Město navíc občanům zapojeným v systému třídění bioodpadu nabízí zdarma 20 kilogramů hnojiva ročně. Zlín rovněž loni občanům rozdal zdarma přes tisíc tun kompostu.
„Z bioodpadu se na kompostárně vyrábí certifikovaný kompost a zeminový substrát pro přímé využití pro zahrádkáře a k úpravě městské zeleně. Poptávka převyšuje nabídku,“ uvádí Aleš Boháč z Ostravy.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
