Jak se v Česku ničí knihy. Počet výtisků určených na recyklaci je minimální, shodují se nakladatelé

Tuzemský knižní trh v posledních letech klesá. Jeho celkový obrat předloni dosáhl 8,4 miliardy korun, oproti předchozímu roku o necelých sto milionů korun méně. Jak se zatím zdá, ani zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty od počátku roku 2024 prodeje knih výrazně nenakoplo.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů uvádí, že za pokles knižního trhu mohou především dvě skutečnosti. „Jednak v době covidu ustala investiční aktivita, což se projevuje v dlouhodobém horizontu, nejvíce během jednoho až tří let. A jednak rostoucí výrobní náklady společně s menším počtem realizovaných výtisků vytlačují část produkce z trhu. Jednoduše proto, že nakladatel u těchto titulů neumí stanovit maloobchodní cenu, která by pro něj byla rentabilní a pro zákazníka ještě přijatelná,“ uvádí Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů ve Zprávě o českém knižním trhu.

Bez zavedení nulové sazby DPH na knihy by ale výsledky podle Vopěnky byly mnohem horší. Tištěných knih se předloni prodalo přibližně o devět procent méně.

„Nulové DPH na knihy nepomohlo nakladatelstvím zvolnit, pomohlo jim překonat krizová období a bojovat s inflací. Ale že by se nějak zásadně projevilo na prodejích, to bohužel potvrdit nemůžeme,“ popisuje Radka Hájková, zakladatelka nakladatelství Walden Press.

K nižší prodejnosti knih prý vede i větší roztříštěnost trhu. „Obecně zájem čtenářů o knihy je zhruba stále stejný, ale jelikož vychází čím dál více titulů, prodá se konkrétního titulu méně kusů, poněvadž má značnou konkurenci jednak ve své kategorii, jednak tištěným knihám konkurují další způsoby konzumace čtiva – čtení elektronických knih, poslech audioknih, čtení on-line literatury, která vůbec neprochází nakladatelskou péčí,“ popisuje Jana Kmuníčková ze sítě knihkupectví Kanzelsberger.

Přechod čtenářů k digitálním médiím urychlila zejména pandemie. Podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů zaznamenal prodej e-knih a audioknih předloni nárůst o více než 24 procent.

Konečná stanice: Knihobot

Přesto se podle některých aktérů na trhu vydává více knih, než je nutné. Společnost Knihobot zaměřená na prodej knih z druhé ruky vyčítá tuzemským nakladatelstvím velkou produkci. „To, že knihy musíme posílat na recyklaci, je často důsledek špatné nakladatelské politiky a samozřejmě i vývoje trhu a měnícího se vkusu čtenářů. Knihobot slouží jako lakmusový papírek knižní produkce. Právě v našich skladech vidíme, které knihy se nám tu hromadí, které už lidi nebaví a nechtějí je a které se vytiskly v obrovském množství a není o ně zájem,“ uvádí výkonný ředitel a spoluzakladatel Knihobotu Dominik Gazdoš.

Knihobot nicméně sám poslední dobou čelí kritice ze všech stran. V říjnu letošního roku se objevilo několik svědectví od někdejších i stávajících zaměstnanců kvůli špatným pracovním podmínkám, velkému tlaku na výkon i údajné likvidaci neprodaných knih ve spalovně. Online antikvariát kvůli stížnostem nyní vyšetřuje Státní úřad inspekce práce.

Tvrzení, že knihy Knihobot posílá do spaloven, společnost odmítá. „Všechny zbylé knihy, které se nám žádným způsobem nepodařilo udat, putují na recyklaci do firem, které se zabývají zpracováním papíru. Není pravda, že bychom nějaké knihy skládkovali nebo spalovali. Nedávalo by to ani ekonomický smysl,“ tvrdí Gazdoš.

Podle firmy jde na recyklaci přibližně 15 procent přijatých knih. Od svého vzniku v roce 2019 do konce roku 2024 Knihobotem prošlo přes deset milionů knih.

Beletrie má nejkratší životnost

Údaje o tom, kolik knih recyklují knižní vydavatelství, nejsou k dispozici. Na základě průzkumu Evropské a mezinárodní federace knihkupců v různých zemích nejspíš ale půjde o číslo v řádu jednotek procent. A to kvůli systému prodeje knih, který v tuzemsku funguje.

Většina knih na pultech knihkupectví se totiž prodává takzvaně v komisi. Zboží patří nakladatelům nebo distributorům, nikoliv prodejnám, a pokud se kniha neprodává, knihkupectví ji nakladateli vrátí. „Knihy nemůžeme likvidovat, můžeme je jen vracet. Kdyby to nešlo, nemohli bychom brát od nakladatelů novinky, nebylo by je kam dát. Nakladatelé jsou si toho vědomi a vratky přirozeně umožňují,“ vysvětluje Kmuníčková z knihkupectví Kanzelsberger.

Kolik knih se ročně označí za neprodejné a zamíří k likvidaci, nakladatelé nezveřejňují. Životnost každého titulu se liší podle konkurence i tématu. „Například o nožích je knih na trhu málo, takže těch pár, které existují, v knihkupectvích bude ležet delší dobu, aby si knihkupectví udrželo šíři sortimentu,“ vysvětluje Kmuníčková.

Nejkratší životnost mají podle ní beletristické tituly, mezi nimiž je na trhu i největší konkurence. „Vychází velké množství novinek, které dokonce menší prodejna ani nemůže všechny pojmout a z nabídky nakladatelů si pečlivě vybírá už ve chvíli, kdy kniha vychází,“ doplňuje Kmuníčková. Podle dat Národního institutu pro kulturu právě beletrie tvoří téměř 40 procent všech vydaných knih v Česku.

Nakladatelství Host se podle jeho ředitele Tomáše Reichela snaží vrácené knihy udat za „každou cenu“. „Pokud se knihy vrátí z distribuce, snažíme se je prodat se slevou, případně darovat, ale to často naráží na malý zájem, případně vysoké logistické a administrativní náklady. Knihy se snažíme držet skladem po celou dobu trvání licence,“ popisuje.

Nejdříve pět let po vydání

Nakladatelé knihu označí za neprodejnou zpravidla ve chvíli, kdy se o ni zákazníci nejeví zájem po dobu jednoho roku. „Tento přístup nám pomáhá udržet nabídku aktuální, atraktivní a prostorově efektivní,“ uvádí Jan Stanko, ředitel marketingu a online společnosti Euromedia Group, kam spadá i síť knihkupectví Luxor.

Likvidace je podle Stanka až poslední možnost. „K odprodeji k recyklaci dochází jen u minimálního množství výtisků, pouze něco přes jedno procento. Je to až nejzazší řešení. Před tím děláme maximum pro to, abychom každé knize našli svého čtenáře – ať už prostřednictvím akčních nabídek, speciálních akcí, nebo redistribucí k jiným prodejním partnerům,“ dodává Stanko.

Společnost Albatros ve své výroční zprávě za rok 2023 uvádí, že na poskytnuté dary a likvidace zásob vydala téměř 16 milionů korun. „K vyřazení titulu z prodeje dochází až po uplynutí práv, která k němu máme, a vyčerpání všech možností dalšího využití knihy. Stejně jako stanovení výše nákladu, tak i rozhodnutí o recyklaci provádíme u každého titulu individuálně. Díky tomu je počet titulů určených k recyklaci minimální,“ říká Eva Karasová, PR manažerka nakladatelství Albatros Media.

Jak zmiňuje většina nakladatelství, k likvidaci knih dochází až po vypršení licence. To znamená zpravidla po pěti letech od vydání.

Některé výtisky k likvidaci posílají i Reknihy. Ročně vyřadí zhruba 10,8 tuny knih, což odpovídá přibližně počtu 21,6 tisíce výtisků. Celkem společnost ročně zpracuje 380 tisíc knih, na likvidaci jde tedy necelých šest procent.

„I když se to může zdát jako vysoké číslo, bereme to jako přirozenou součást cirkulace knih –většina z vyřazených titulů je ve velmi špatném stavu, poškozená nebo jinak znehodnocená,“ popisuje Pavla Umlaufová, PR zástupkyně online antikvariátu Reknihy. Knihy, které jsou v dobrém stavu, ale ze strany čtenářů o ně není zájem, využívá firma v projektu Reborn, kde se knihy přetvoří na designové květináče nebo podtácky.

Jak se ničí knihy

Neprodané kusy putují podle nakladatelů k ekologické likvidaci. Skartaci knih provádí například česká společnost Kunc71. „Jsme vázáni smlouvou mlčenlivosti. Nemůžu sdělit, s jakými nakladateli spolupracujeme nebo jaké množství knih skartujeme,“ uvádí Kateřina Weissová, jednatelka firmy. Potvrzuje přitom, že po skartaci jdou bývalé knihy do papíren, kde dojde k jejich recyklaci.

Vracení neprodejných knih je běžnou praxí v mnoha evropských státech. Podle zmíněného průzkumu Evropské a mezinárodní federace knihkupců se ve Španělsku nakladatelům a distributorům z knihkupectví vrátí mezi 30 a 35 procenty knih. V Nizozemsku se nakladatelé musejí postarat přibližně o šest procent neprodejných knih. V roce 2021 šlo přibližně o tři miliony výtisků. Zhruba milion znovu distribuovali, dva miliony knih zlikvidovali.

Při zpracování se knihy rozebírají na jednotlivé části. Nejdříve se odstraní tvrdé desky a nepapírové složky, jako je igelit nebo další vložené materiály. Papír se zpracovává do vláken, ze kterých vzniká další papírenské zboží.

„Z jedné tuny knih se zhruba 65 procent materiálu promění v nový papír, zatímco zbytek – například hřbety či laminované části – se využije energeticky ve spalovně,“ popisuje proces likvidace knihy Pavla Umlaufová.

Příliš mnoho titulů na malý trh

Podle České národní bibliografie vyšlo v tuzemsku v roce 2023 třináct tisíc knižních titulů, o deset procent méně než v roce předchozím. Údaje o přesných nákladech nejsou veřejně dostupné a nakladatelé je většinou nezveřejňují.

Nejstarší české nakladatelství Albatros Media v roce 2023 vydalo 943 nových titulů pod značkami CooBoo, Egmont, CPRESS, Fragment, Motto, Mladá fronta nebo Nastole. Společnost Euromedia, pod kterou spadají značky Odeon, Yoli, Pragma, Pikola nebo Ikar, v témže roce vydala 758 titulů, z toho 593 nových a 165 vyšlo v reedici. „Každý rok uvedeme na trh přibližně tři miliony výtisků knih. Tento objem zahrnuje jak novinky, tak dlouhodobě úspěšné tituly, které udržujeme v nabídce díky trvalému zájmu čtenářů,“ uvádí Jan Stanko, ředitel marketingu a online společnosti Euromedia Group.

I menší nakladatelé posílají každoročně na trh přes stovku titulů. Brněnské nakladatelství Host podle své výroční zprávy loni uvedlo na pulty 163 nových titulů v nákladu přes půl milionu výtisků a dalších 230 tisíc knih dotisklo. Nakladatelství Argo vydalo v roce 2023 podle Svazu českých nakladatelů a knihkupců přes 150 titulů, Slovart lehce přes sto.

Ke konci loňského roku bylo v Česku evidováno více než 6200 oprávnění k nakladatelské činnosti, což je o 72 méně než v roce 2022. Odhaduje se, že aktivně vydává zhruba třetina nakladatelů.

Velké nakladatelské domy odmítají, že by tuzemský knižní trh trápila nadprodukce knih. „Titulů je mnoho vzhledem k šíři poptávky, takže se trh štěpí mezi velké množství knih s malými náklady. Přesnější je říct, že jde o příliš mnoho titulů na příliš malý počet kupujících,“ tvrdí Karasová z Albatrosu.

Hledání rovnováhy

Problém nadprodukce knih na českém trhu nevnímá ani společnost Reknihy. „Nakladatelé se většinou snaží vydávat knihy v takovém množství, aby odpovídalo poptávce, kterou předem odhadují. To se ale samozřejmě ne vždy podaří stoprocentně. U některých titulů je zájem vyšší a dochází k dotiskům, u jiných naopak zůstanou přebytky, které se pak prodávají za nižší cenu, aby si našly své čtenáře,“ říká Pavla Umlaufová z Reknih.

„Celkově nadprodukci knih nevnímáme jako systémový problém. Spíše jde o přirozený výkyv trhu, kde se neustále hledá rovnováha mezi čtenářským zájmem a vydavatelskými plány,“ vysvětluje Umlaufová.

Podle Stanka z Euromedia Group řada nakladatelů volí často raději menší náklad. „Nakladatelé se stále častěji přiklánějí k menším nákladům a pružnějším dotiskům, aby se vyhnuli případným ztrátám. Tím se přirozeně snižuje objem neprodaných knih,“ popisuje Stanko.

Strategii menšího počtu výtisků potvrzuje i Albatros. „Dnes je běžné, že náklad činí okolo 1500 kusů výtisků. Pokud se v průběhu prodeje ukáže, že kniha má vyšší prodejní potenciál, objednáme její dotisk. Naopak je-li o knihu nižší zájem, hledáme cesty, jak ji co nejvíce přiblížit zákazníkovi,“ dodává Karasová.

V menším měřítku tisknou i malá nakladatelství, jako je Walden Press, které se snaží o ekologický přístup. „Nezaměřujeme se výhradně na profit. Snažíme se snižovat dopad na životní prostředí, tiskneme v Česku na papír s certifikací FSC a EU Ecolabel. Vazbu volíme takovou, aby sloužila danému účelu knihy, dlouho vydržela a knižní blok se používáním nerozpadl, tedy vazbu šitou, nikoliv lepenou. Abychom redukovali odpad při ořezu archů papíru, přizpůsobujeme tomu rozměry knih,“ uvádí zakladatelka Radka Hájková.

Walden Press první náklady plánuje kolem jednoho tisíce výtisků a při větším zájmu čtenářů volí dotisk. „Na dotisk našeho prvního titulu došlo už třikrát. Tedy celkový náklad se nyní pohybuje kolem 6500 kusů,“ dodává Hájková.