Průkopníci komunitní energetiky: „Když profituje venkov, profitují lidi“

Energetické družstvo Hnutí Duha je jedním z průkopníků komunitní energetiky v Česku. Jeho členem je i ekologická farma Probio v jihomoravských Velkých Hostěrádkách.

Již rok mezi sebou čeští zákazníci mohou sdílet elektřinu. Hybateli komunitní energetiky jsou zatím hlavně lidé v místních samosprávách. Na vysoce centralizovaném energetickém trhu ale není rozvoj neziskových alternativ k výrobě a distribuci elektřiny jednoduchý.

Situaci komplikuje právní, ekonomická a dotační nejistota i neochota distributorů a obchodníků s elektřinou. Průkopníci komunitní energetiky tak vědí, že si rozjezd musí odpracovat. A přes všechny překážky věří, že to bude stát za to.

Farma, sociální podnik i lesní školka

Zakladatel ekologické farmy Probio Martin Hutař začínal na Jesenicku s ekologickým zemědělstvím v tuzemsku mezi prvními. V roce 2008 pak koupil budovy bývalého družstva i přilehlá pole v jihomoravských Velkých Hostěrádkách. Hospodaří zde na zhruba 400 hektarech půdy, pěstuje obilí a chová dobytek.

„Co jsme potřebovali, dali jsme do pořádku a užíváme tu. Ale zbylo tu ještě hodně prostoru, kam se postupně začali nabalovat lidi. Vznikl tu sociální podnik Jasan, kterému jsme pronajali půdu, kde pěstují zeleninu. Jedna děvčice tu od jara provozuje lesní školku. Začínala tu i farmářská škola,“ vypočítává Hutař, co všechno lze v areálu farmy najít.

„V co doufám? Že bude elektřina levnější,“ odpovídá věcně paní Renata na otázku, proč se její sociální podnik Jasan zapojí do sdílení elektřiny v rámci Energetického družstva Hnutí Duha. To vzniklo již předloni v prosinci a aktuálně sdružuje více než 200 členů z celého Česka. Každý má jeden hlas a může ovlivňovat, do jakých projektů se družstvo pustí.

Sdílení elektřiny v Česku od července 2024 umožňuje novelizace energetického zákona, známá jako Lex OZE II. Díky novele mohou české domácnosti, firmy, obce i spolky vyrábět elektřinu, především z obnovitelných zdrojů, a následně ji mezi sebou sdílet. Za rok se do sdílení zapojilo přes 25 tisíc odběratelů a 17 tisíc výrobních míst.

Rozvoj komunitní energetiky v Česku má podpořit decentralizaci a demokratizaci energetiky, boj s energetickou chudobou i s klimatickou změnou. Má také navýšit odolnost komunit proti globálním cenovým šokům v energetice, jako byl například ten způsobený ruským útokem na Ukrajinu.

Plánují první fotovoltaiku

Farma Probio i přilehlé podniky mají relativně malou energetickou spotřebu, a proto se jim nevyplatilo budovat obnovitelné zdroje energie. Solární elektrárnu na střeše jednoho z objektů plánují postavit až nyní. Má být první výrobnou energie pro Energetické družstvo Hnutí Duha a sloužit jako první hmatatelný příklad toho, jak bude družstevní sdílení fungovat.

Komunitní energetiku, podobně jako ekologické zemědělství, vnímá Hutař jako příležitost pro oživení českého venkova. Poukazuje na to, že na rozdíl od měst se na venkově dají levně postavit solární, větrné i vodní elektrárny, ze kterých místní komunity mohou těžit. „A když profituje venkov, tak profitují i lidi. Budou tu bydlet a pracovat. Je ale zásadní pracovat s obcemi a udělat jim dobré podmínky,“ rozjímá.

Dodává příklady z Rakouska či Švýcarska, kde elektrárny často vlastní obce. Občané těchto obcí mají potom na energie slevy a to je motivuje například k podpoře výstavby větrníků ve svém okolí. Podmínky pro rozvoj obnovitelné a komunitní energetiky jsou ale podle Hutaře v Česku často ekonomicky nevýhodné, takže její rozvoj závisí na nadšení jednotlivců či politické reprezentace.

Družstvo, nebo montážní firma?

Právě elektrárna ve Velkých Hoštěrádkách ukazuje, že vytvářet v Česku komunitní energetiku – a ještě k tomu na družstevním principu – není jednoduché. Hutaře družstvo oslovilo již na začátku roku 2022, solární elektrárna se ale zatím nestaví. Hlavním problémem je otázka připojení do distribuční sítě, které je pro rozvod energie nezbytné.

„Většinu toho času čekáme, až distributor EG.D rekonstruuje rozvodnu, aby nás mohl připojit,“ vysvětluje Ondřej Pašek, koordinátor družstva Hnutí Duha. Doufá, že zapojit elektrárnu se povede již letos na podzim. Ke zdržení dochází, přestože družstvo od distributora získalo povolení elektrárnu zapojit již v květnu 2023. „To je dnes zásadní bariéra pro rozvoj obnovitelných zdrojů, protože na řadě míst nelze připojit nové fotovoltaiky do sítě,“ komentuje Pašek.

Družstvo se nepotýká pouze se zpožděným připojením elektrárny na farmě Probio. Problémy při hledání dotací nebo nových lokalit pro elektrárny mu působí i skutečnost, že Česko, jeho právní a dotační systém, není na družstevnictví ani na komunitní energetiku zvyklé.

Sdílení elektřiny zatím funguje v provizorním režimu, který má dle zákona Lex OZE II platit přinejmenším do července 2026. „Řada lidí tomu vlastně vůbec nerozumí. Myslí si třeba, že jsme nějaká montážní firma,“ vypráví Pašek.

Dotační systém se zatím až na výjimky zaměřuje na obce nebo podnikatele, ale nikoli na energetická společenství a už vůbec ne na ta založená na družstevním principu. „Teď se třeba otevřela nová výzva pro společenství, která budou stavět fotovoltaiky. Ale je tam povinnost, aby součástí společenství byla obec, což v našem případě není,“ uvádí Pašek. „Chybí tu investiční podpora s dlouhodobým výhledem. Jak to bude příští rok, nikdo neví,“ dodává.

Co bude s Komunergem

Flexibilní podmínky, které zahrnují i družstva, nabízela koncem předloňského roku dotační výzva ministerstva životního prostředí, která hradila administrativní náklady na zakládání energetických společenství. Balík 116 milionů financovaných z Národního plánu obnovy z této výzvy si rozdělilo více než pět desítek příjemců. Energetické družstvo Hnutí Duha je jedním z nich.

Po administrativním založení energetického společenství by měla následovat investiční podpora na jeho rozvoj, což by měl přinést mimo jiné program Komunerg. Programový dokument Modernizačního fondu s tímto programem počítá již od prosince 2023. Konkrétně by na podporu komunitní energetiky mělo připadnout 2,8 procenta prostředků Modernizačního fondu. Na základě očekávaných cen emisních povolenek by to mělo být přibližně deset až jedenáct miliard korun.

Zatímco však většina dosavadních dotací z Modernizačního fondu již byla rozdělena – a z velké části mířila k největším hráčům české energetiky – podpora malých komunitních projektů skrze tento fond má zpoždění. Resort životního prostředí to odůvodňuje průtahy v přípravě legislativy a očekává, že první výzva Komunerg bude vypsána na podzim.

Průkopníci komunitní energetiky se zatím obávají, že i na peníze z Komunergu si brousí zuby velcí hráči s dobrým právním a administrativním zázemím. Obavy panují i ohledně toho, zda se dotace na české i unijní úrovni nepřesunou na jiné priority, než je komunitní a obnovitelná energetika – například na zbrojení.

Komunitní energetika by potom v Česku těžko byla konkurenceschopná, a to i po velmi potřebném ustálení legislativního prostředí. „V Česku energetika nejde dělat bez dotací. I v tendru na elektrárnu Dukovany je zaručená cena elektřiny. Co bychom my za to dali,“ komentuje družstevník Pašek.

Energetická společenství mohou pomoci českým komunitám k soběstačnosti. Jejich podpora a vytvoření stabilních podmínek pro jejich rozvoj je vedle příspěvku k ochraně klimatu zároveň investicí do bezpečné České republiky, která dokáže odolávat geopolitickým tlakům a stát pevně na vlastních nohou.

Článek vznikl ve spolupráci s Centrem pro dopravu a energetiku.