Nejdelší vlna veder v jihovýchodní Evropě, rekordní úbytek ledovcové hmoty ve Skandinávii a přitom západ zažíval dosud nevídané záplavy. Takový byl dosud nejteplejší rok v historii evropského měření.
„Zároveň byl 2024 rokem výrazných klimatických kontrastů mezi východní a západní Evropou,“ upozornil Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus Climate Change Service při Evropském středisku pro střednědobé předpovědi počasí. Rozdíly mezi východem a západem se projevovaly na mnoha klimatických proměnných, jako jsou teplota, srážky, vlhkost půdy, oblačnost, doba slunečního svitu či sluneční záření.
Řeky na západě kontinentu zaznamenaly výrazně nadprůměrné průtoky, kdežto ve východní Evropě průměru ani zdaleka nedosahovaly. A v listopadu kvůli nedostatku vody dokonce vodohospodáři na mnoha řekách naměřili minima.
Téměř každý druhý den extrém
Informaci o vývoji klimatické změny přinesla zpráva Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí a Světové meteorologické organizace. Poprvé v historii měření loni globální teplota překročila hranici oteplení o 1,5 stupně. Evropa se přitom podle zprávy oteplila oproti předindustriální době již o 2,4 stupně.
Východní Evropa se potýkala s rozsáhlým suchem a vysokými teplotami, vlny veder nejvíce zasáhly jihovýchod. Během 96 dnů od 1. června do 5. září meteorologové v oblasti napočítali 43 dnů s extrémními teplotami. Nejdelší vlna veder v červenci trvala 13 dnů a zasáhla 55 procent regionu.
Zvýšil se i počet tropických nocí, loni jich oblast zažila 23. „Vysoké noční teploty mohou mít negativní dopad na zdraví, protože tělu nedopřávají úlevu od denního tepelného stresu,“ uvedla Samatha Burgessová, strategická vedoucí pro klima v Evropském středisku pro střednědobé předpovědi počasí.
Také počet dnů se silným tepelným stresem dosáhl rekordu – bylo jich 66, tedy téměř pětina roku. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) může oteplení o 1,5 stupně způsobit až 30 tisíc úmrtí ročně právě kvůli výskytu extrémních teplot.
Povodně ve Španělsku, požáry v Portugalsku
Západní Evropa včetně Česka se loni naopak potýkala s rozsáhlými záplavami. Rok patřil v regionu dokonce k deseti nejdeštivějším od roku 1950. Až 30 procent evropské říční sítě během roku překročilo hranici vysokého povodňového stavu, 12 procent pak překročilo hranici extrémního povodňového stavu.
Během zářijové bouře Boris podle Burgessové v pěti dnech spadly srážky, které za běžných podmínek naprší za tři měsíce. Bouře zasáhla statisíce lidí, povodně způsobily oběti na životech a škody v částech Německa, Polska, Rakouska, Maďarska, Česka, Slovenska, Rumunska a Itálie. Největší škody způsobené povodní utrpěl v tuzemsku Moravskoslezský kraj. Ministerstvo pro místní rozvoj vyčíslilo celkové škody na 70,6 miliardy korun.
Na konci října pak extrémní srážky a záplavy zasáhly Španělsko. Nejhůře postihly provincii Valencie, kde v důsledku záplav přišlo o život více než 230 lidí. Škody na majetku přesáhly 16 miliard eur, v přepočtu zhruba 400 miliard korun.
Portugalsko naopak v září sužovaly rozsáhlé požáry. Během jednoho týdne shořelo přibližně 110 tisíc hektarů, což představuje asi čtvrtinu celkové vypálené plochy v Evropě za rok.
Mezi východní a západní části Evropy panovaly rozdíly také v oblačnosti. Východní Evropa zažila více slunečných hodin než obvykle, západní byla naopak častěji zatažená. Kontrast se odrazil v potenciálu výroby solární energie – na východě byl nadprůměrný, na západě podprůměrný.
Na Špicberkách se otepluje nejrychleji
V Evropě nadále ubývá dní s teplotami pod bodem mrazu. Území, na němž je za rok méně mrazových dnů než tři měsíce, loni dosáhla rekordní velikosti. Zároveň byl zaznamenán nejnižší počet dnů s „chladem způsobujícím stres“ za celou dobu měření.
Islandský Reykjavík zaznamenal nejchladnější léto od roku 1992. Grónský ledovec kvůli podprůměrným teplotám vykázal třetí nejnižší úbytek hmoty od roku 2001. Omezit ztrátu ledu tam pomohlo i nadprůměrné množství sněhu na jaře a v létě.
Průměrná teplota na Špicberkách dosáhla v létě nového rekordního maxima již třetí rok po sobě. V posledních desetiletích patří tato oblast k nejrychleji se oteplujícím místům na Zemi. Průměrná teplota v oblasti byla o 2,58 stupně vyšší než průměr a výrazně překročila dosavadní rekord z roku 2023, který činil 1,66 stupně.
Vysoké teploty mají vliv na rychlejší tání ledovců. Ledovce ve Skandinávii a na Špicberkách zaznamenaly loni nejvyšší tempo úbytku hmoty v historii měření a zároveň největší roční úbytek hmoty ze všech ledovcových oblastí na světě. Průměrná ztráta tloušťky činila 1,8 metru ve Skandinávii a 2,7 metru na Špicberkách. Pro Arktidu jako celek to byl třetí nejteplejší rok v historii měření a čtvrtý nejteplejší rok pro pevninskou část Arktidy.