Většina prodávaných žvýkaček se vyrábí z různých syntetických kaučuků na bázi ropy. Podobají se tak materiálům používaným v pneumatikách automobilů a v přírodě se rozkládají velmi pomalu. Na světě se přitom ročně vyrobí kolem 2,4 milionu tun žvýkaček.
Výrobci žvýkaček obvykle neuvádějí, že jejich produkty obsahují plasty, upozornil před nedávnem web The Conservation. Ve složení stojí pouze jako jedna ze složek „žvýkačkový základ“. Chemická analýza ukázala, že žvýkačka obsahuje styren-butadien (odolná syntetická chemikálie používaná k výrobě automobilových pneumatik), polyethylen (plast používaný k výrobě odnosných tašek a lahví) a polyvinylacetát (lepidlo na dřevo) a také sladidla a aromata.
Přesná definice syntetického žvýkačkového základu neexistuje. V programu značky Wrigley pro ústní zdraví se podle The Conversation uvádí, že „žvýkačkový základ dodává žvýkačkám žvýkací složku a spojuje všechny složky dohromady, čímž vytváří hladkou a měkkou texturu“. „Používáme syntetické materiály pro žvýkačkovou bázi, která je konzistentní a bezpečná a poskytuje déle trvající chuť, lepší texturu a sníženou lepivost,“ tvrdí Wrigley.
Mikroplasty v přírodě i v lidech
Nejčastější hmotnost jednoho kusu žvýkačky je podle průzkumu autorky článku v The Conservation 1,4 gramu. To znamená, že se ročně na celém světě vyrobí 2,4 milionu tun žvýkaček. Třicet procent této hmotnosti tvoří syntetický základ, což představuje asi 740 tisíc tun plastů.
Syntetické žvýkačky se podobně jako jiné plasty biologicky nerozkládají a mohou v životním prostředí přetrvávat mnoho let. A spousta lidí žvýkačku prostě kdekoli vyplivne, protože mu její plastová podstata ani nepřijde na mysl. V životním prostředí ztvrdne, popraská a rozpadne se na mikroplasty, což trvá i desítky let, upozorňuje web The Conservation.
S plastovou podstatou souvisí i to, že při žvýkání se ze žvýkaček uvolňují mikroplasty. Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) před měsíce představili studii, jejímž cílem bylo měřit jejich množství, jak upozornil počátkem dubna web Wired. Vědci naměřili průměrně sto uvolněných mikroplastů na gram žvýkačky, přičemž některé jednotlivé kusy žvýkaček uvolnily až 600 mikroplastů na gram. Našli v nich polyolefiny, polyethylentereftaláty, polyakrylamidy a polystyreny. Nejhojněji zastoupenými polymery byly polyolefiny, mezi něž se řadí polyethylen a polypropylen.
Žvýkačky jsou jednorázové plasty
Jedním z problémů přístupu ke žvýkačkám je to, které termíny se v souvislosti s nimi používají. Ani jedna ze dvou výročních zpráv, které zmíněná pracovní skupina pro znečištění žvýkačkami od svého vzniku zveřejnila, nezmiňuje slovo znečištění. Zatímco termín odpadky znamená, že se o žvýkačkový odpad má postarat spotřebitel, termín znečištění by přenesl odpovědnost za nakládání s odpadem na výrobce, upozorňuje The Conversation.
Stejně jako v případě jednorázových plastů, jako jsou kelímky, tácky nebo brčka, je i znečištění žvýkačkami třeba řešit ze všech úhlů – z pohledu vzdělávání, snižování množství plastů v nich, odpovědnosti výrobců a legislativy. Lepší informování spotřebitelů o obsahu žvýkaček a důsledcích, které tyto složky mají na životní prostředí, může podpořit lepší návyky při jejich likvidaci. Přísnější regulace mohou vést výrobce k odpovědnosti a motivovat je k větším investicím do udržitelnějších alternativ.
Tomáš Pohanka
Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.
