Zuzana Benešová

Ekonomické ztráty eroze dosahují 4,2 miliardy korun. Eroze má dopady na úrodu, jsme v začarovaném kruhu.

Zuzana Benešová, vystudovaná právnička, je vedoucím projektu Živá půda, za kterým stojí Nadace Partnerství a Frank Bold. Jeho cílem je zastavit znehodnocování půdy v Česku.

Erozí je dnes poškozena čtvrtina zemědělské půdy, ročně nenávratně zmizí 21 milionů tun ornice. Částečně tomu měla bránit protierozní vyhláška, ale jak připomíná Zuzana Benešová, vedoucí projektu Živá půda, jehož cílem je zastavit znehodnocování půdy v Česku, ta zdaleka nefunguje, jak má.

„Zemědělec ví, zda hospodaří na erozí ohrožené půdě a vyhláška, místo aby nabízela prevenci, tak tento postup legitimizuje, a to je velký problém,“ uvádí s tím, že vůbec neřeší prevenci a navíc se netýká zahrad a sadů, kde rovněž k erozi dochází.

„Vyhláška je kompromis, ani ne mezi zemědělci a akademiky, ale mezi těmi, kdo se hlučně ozývali, že je moc přísná,“ dodává.

Ekonomická ztráta eroze je vyčíslena na 4,2 miliardy korun, to je ale pouze na zmizelé ornici. Sekundární škody nedokážeme vyčíslit, upozorňuje Zuzana Benešová.

„Dopad na úrodu je začarovaný kruh, ve kterém stále jedeme: více se hnojí, více se vjíždí těžkou technikou, více se do polí musí zasahovat, aby byly požadované výnosy. Nějakou dobu to patrně ještě bude fungovat, ale přijde okamžik, kdy už nebudeme mít co hasit, protože bude pozdě,“ varuje vedoucí projektu na záchranu půdy.

Jak funguje nebo nefunguje státní monitoring erozí? Co by měli dělat majitelé půdy a jak by se o svou polnost měli starat, i když ji pronajímají?

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina se věnuje ekonomické novinařině už déle než dvacet let. Začínala v ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. V červnu roku 2020 založila s Veronikou web Ekonews.