Letošní rok přinese řadu změn, které se dotknou jak firem, tak spotřebitelů. K těm nejviditelnějším bude patřit zavedení cla pro menší balíčky, které by mělo zdražit hlavně levné zboží z problematických online obchodů, jako je Shein a Temu.
Které změny v oblasti udržitelnosti v tomto roce nejvíce ovlivní život v Česku? Ekonews přinášejí jejich přehled od nových cel až po zákaz ničení neprodaného oblečení.
Zavedení cla pro menší balíčky
Evropská unie letos od července zavede celní poplatek ve výši tří eur (asi 72 Kč) na zásilky s nízkou hodnotou. Opatření má omezit příliv levného zboží z čínských e-commerce platforem, jako jsou Shein nebo Temu, které doposud využívají bezcelní výjimku pro zásilky do 150 eur (asi 3600 korun). Vzhledem k tomu, že ceny zboží v těchto online obchodech se pohybují většinou v řádu několika set korun, clu se vyhýbaly miliardy balíčků.
Původně se EU chystala bezcelní výjimku zrušit v rámci celní reformy až v roce 2028. Tlak na rychlejší postup však zesílil kvůli množství zboží, které do EU ročně dorazí. V roce 2024 se počet nízkohodnotových zásilek zdvojnásobil na 4,6 miliardy balíčků, přičemž více než 90 procent z nich pocházelo z Číny.
Poplatek se začne uplatňovat od 1. července 2026 a má platit do doby, než dojde ke zrušení hranice 150 eur. Clo se bude vztahovat na jednotlivé typy výrobků. Například deset párů ponožek stejného druhu bude zatíženo poplatkem tří eur, zatímco kombinace různých materiálů nebo typů zboží se bude počítat jako více položek a bude se za ně platit více.
Zákaz ničení neprodaného oblečení a obuvi
Během července rovněž vstoupí v Evropské unii v platnost zákaz ničení neprodaného oblečení a obuvi u velkých společností. Zákaz se bude vztahovat jak na zboží, které se neprodalo, tak na výrobky vrácené zákazníky v rámci čtrnáctidenní lhůty odstoupení od smlouvy. Likvidace zboží bude možná jen ve výjimečných případech, například z hygienických nebo bezpečnostních důvodů, při nevratném poškození výrobku, nepřijetí nabízeného zboží k darování, nebo kdyby jiné řešení mělo vyšší negativní dopad na životní prostředí.
Společnosti budou muset každoročně zveřejňovat data o vyřazeném zboží. A to včetně typu výrobků, počtu kusů, hmotnosti, důvodu vyřazení a případně i způsobu likvidace. Cílem opatření je zvýšit transparentnost v oblasti likvidace neprodaného zboží a omezit nadvýrobu.
„Věčné chemikálie“
Od srpna začne platit zákaz uvádění na trh obalů přicházející do styku s potravinami, které obsahují „věčné chemikálie“ (PFAS). Tyto látky jsou oblíbené pro své výjimečné vlastnosti. Obaly z fastfoodových řetězců se díky nim nepromočí mastnotou, vajíčka se nepřichytí na teflonovou pánev, turistická obuv s goretexovou membránou jen tak nepromokne. Používají se v hasicích pěnách, při výrobě polovodičů, lékařských zařízení, přípravků na ochranu rostlin, krmiv, léčiv i barev. Zároveň jsou však některé z nich prokazatelně karcinogenní.
Kromě obalů začne od října roku 2026 platit zákaz uvádění na trh přenosných hasicích přístrojů s obsahem PFAS nad 1 mg/l.
Ještě dále jde v omezování škodlivých látek Francie, kde je od letošního ledna roku zakázáno používání PFAS v kosmetice, textilu, obuvi, lyžařských voscích a impregnačních prostředcích. Evropská unie o obecném zákazu PFAS diskutuje.
Právo na „opravu“
Směrnice o opravě zboží (Directive on Repair of Goods) platí už od 30. července 2024, ale od 31. července letošního roku musí členské státy pravidla začít uplatňovat. Výrobci budou muset zjednodušit opravy a nabídnout dostupnější opravy i po záruce. Lze tak očekávat tlak na dostupnost náhradních dílů, transparentnost cen oprav a delší životnost výrobků.
Nová pravidla pro obaly
Nařízení EU o obalech a obalových odpadech (PPWR) vstoupilo v platnost 11. února 2025, ale jeho hlavní pravidla se začnou uplatňovat až od 12. srpna letošního roku. Od tohoto data musí firmy splňovat nové požadavky na udržitelnost obalů, jejich označování a rozšířenou odpovědnost výrobců.
Výrobci například budou muset plnit přísnější pravidla pro „zbytečné obaly“, zvýšit podíl recyklátu či rozšiřovat znovupoužitelné systémy. Do 1. září 2026 musí členské státy předložit své národní plány, jak budou dosahovat cílů v oblasti prevence vzniku odpadů a recyklace.
Obnova přírody
Členské státy Unie mají povinnost do 1. září 2026 předložit Evropské komisi návrh Národního plánu obnovy přírody. Tento plán určí konkrétní opatření k obnově poškozených ekosystémů, jako jsou mokřady, lesy a volně tekoucí řeky. Cílem je do roku 2030 zavést opatření na obnovu alespoň 20 procent pevninských a 20 procent mořských oblastí EU a do roku 2050 všech ekosystémů, které potřebují obnovu.
Od nového roku také začala platit Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2026-2050 a na ni navazující Akční plán pro období 2026-2030. Tyto dokumenty stanovují opatření, která mají za cíl zastavit úbytek biologické rozmanitosti a posílit ekologickou stabilitu krajiny.
Strategie se zaměřuje zejména na ochranu a obnovu ekosystémů, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a posílení povědomí společnosti o významu přírody a na propojení ochrany přírody s dalšími sektory, zejména se zemědělstvím, lesnictvím, vodním hospodářstvím a územním plánováním. Akční plán by měl mimo jiné zajistit ochranu alespoň 23 procent území České republiky prostřednictvím chráněných území nebo zavést přísné formy ochrany na minimálně šesti procentech území státu.
Vizuální smog
Od 1. července 2026 bude platit novela zákona o pozemních komunikacích, která mění pravidla pro definici zastavěného území v zákoně o pozemních komunikacích. Zanikne specifická definice „zastavěného území“. Napříště se bude vycházet výhradně z územních plánů obcí.
Tato změna může vést k opětovnému návratu billboardů do míst, odkud dříve zmizely. V oblastech, které územní plán označí za zastavěné, již nebude billboard v ochranném pásmu silnice automaticky zakázán.
Redakce Ekonews
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.
