Shein, Temu nebo Trendyol patří mezi ultra fast fashion značky, na které bude ve Francii přirážka. Sankce na toto zboží uvalil novým zákonem tamní parlament. Jde o první zemi v Evropské unii, která k podobnému kroku přistoupila.
Ultra fast fashion značky jsou stále populárnější a válcují módní trh. Zákazníky jim přivádí agresivní marketingové kampaně především na sociálních sítích, velmi nízké ceny a nepřeberné množství nabízených produktů, které se každý den obnovují. Nekvalitní produkty, vyráběny za účelem skončit po pár použitích v koši, vznikají ve špatných pracovních podmínkách a mají negativní vliv na životní prostředí.
Produkty navíc často nesplňují normy, které jsou stanovené pro evropský trh. Německá pobočka organizace Greenpeace již dříve upozornila na to, že v oblečení značky Shein objevila rakovinotvorné látky ve vysokých koncentracích.
Francie se jako první země rozhodla přijmout radikální kroky k omezení ultra fast fashion značek.
Do roku 2030 až deset euro za kus
Za každý kus oblečení, bot nebo doplňků ultra fast fashion značek, které do Francie dorazí, zaplatí prodejce až pět eur. Do konce desetiletí by se částka měla zdvojnásobit. Vždy však půjde o maximálně 50 procent z ceny zboží. Podle francouzského zákona jsou ultra fast fashion značky definované jako ty, které denně uvedou na trh více než tisíc kusů nových výrobků. Evropské značky rychlé módy jako je například HM nebo Zara by těmto pokutám podléhat neměly, protože neprodukují takové množství nových produktů.
Do budoucna se plánuje i omezení reklamy těchto prodejců. Francouzský ministr životního prostředí Christophe Bechu, podle agentury Reuters, uvedl: „Francie plánuje uvalit zákaz na reklamu ultra fast fashion značek a zavést takový systém podpory, aby ultra fast fashion značky byly dražší než ty udržitelnější.“
Úspěch ultra fast fashion značek, je kromě nízkých cen a velkého výběru, postaven na agresivních marketingových kampaních, tímto krokem by došlo k jejich výraznému omezení.
Omezení odpadu a pomoc oděvnímu průmyslu
Svými kroky se Francouzi snaží omezit ultra fast fashion značky, které začínají dominovat francouzskému trhu. Spolu s tím usilují i o snížení množství textilní odpad, kterého se podle britského deníku The Guardian ve Francii vyhodí až 700 tisíc tun. Dvě třetiny z toho množství končí na skládkách.
Účelem přijatých kroků je i pomoc namířená i menším francouzským oděvním značkám. Ačkoliv luxusním francouzským značkám jako Hermés, Dior nebo Chanele se stále daří, oděvní průmysl středních cenových kategorií v posledních letech stagnuje. Svůj provoz ukončilo několik francouzských značek jako je Naf Naf, André, Kookaï nebo Minelli. Značka Camaïeu byla v loňském roce nucena propustit přes dva tisíce zaměstnanců.
Kromě přijetí zákona o poplatcích spustili Francouzi program podporující opravy oblečení a obuvi. Francouzští občané mohou požadovat až 25 eur za každý opravený oděv či obuv. Projekt je financován z vládního fondu, na který bylo vyčleněné 154 milionu eur na období pěti let.
Česko textil bude sbírat
Česko se k podobným razantním krokům nechystá, ale textilní odpad se začíná řešit i tady. Od příštího roku bude ze zákona povinný sběr textilu. „Obce musí ze zákona nabídnout místo, kde bude možné tento druh odpadu odevzdat,“ uvádí Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí. Jakým způsobem bude sběr textilu probíhat je na rozhodnutí každé obce.
Posun k udržitelné módě a cirkularitě textilu se chystá ze strany Evropské unie. Nové požadavky by měla přinést změna směrnice o odpadech, konkrétně o textilu a potravinách. Podle návrhu by textilní výrobky a rovněž obuv měly spadat pod tak zvanou rozšířenou odpovědnost výrobce (EPR), směrnice rovněž zavádí nová pravidla ohledně třídění použitých textilních výrobků k opětovnému použití či recyklaci.
„Firmy, které vyrábí a dováží textilní výrobky a obuv na území České republiky, by musely platit poplatky za sběr a další nakládání s použitým a odpadním textilem a obuví. Tím by se zajistilo financování sběru a svozu použitého a odpadního textilu z obcí. Jak vysoké by měly poplatky za likvidaci starého oblečení, textilu a obuvi být, si každá země stanoví v závislosti na výši nákladů na svoz a separaci a další nakládání,“ vysvětluje Krejčí. Podle Ministerstva životního prostředí by měl vzniknout nový kolektivní systém, aby ze stran výrobců docházelo k efektivními plnění povinností.
Definitivní schválení změn ve směrnici o odpadech se nejdříve očekává na konci letošního roku. Následovat bude přijetí směrnice do národní legislativy a vznik kolektivního systému.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
