Evropská komise chystá řadu návrhů, které mají sloužit finančnímu sektoru a velkým firmám k tomu, aby se mohly vyrovnat s regulací v oblasti taxonomie. Navíc se blíží povinný reporting nefinančních dat.
Schválené návrhy i ty, o nichž se zatím jen hovoří, shrnul na proíhajícím CEE Sustainable Finance Summitu Martin Špolc, který má taxonomii v Evropské komisi na starosti. „Nejde jen o regulatorní zátěž. Je to v prvé řadě příležitost, ale musíme vysvětlovat, proč to děláme, proč je to pro vás dobré a proč je to dobré pro finanční sektor,“ uvedl Špolc na konferenci, která se koná v Praze celý tento týden až do 19. května.
Špolc zdůraznil, že jde především o zmíněnou taxonomii. Ta má být klasifikačním systémem, který vnáší jasno do toho, co je v souladu s environmentálními cíli. Na stole přitom nyní leží první sada cílů z oblasti životního prostředí, podoba dalších čtyř cílů se dokončuje.
„Jde o cirkulární ekonomiku, prevenci a kontrolu znečištění, ochranu vody a mořských zdrojů a biodiverzitu. V následujících týdnech schválí Evropská komise další taxonomii na tyto čtyři cíle,“ uvedl Špolc.
U bank to začíná a není to ideální
Bank a finančního sektoru se týká požadavek na mapování toho, nakolik zelená jsou jejich portfolia. Hlavní komplikací je podle nich přitom skutečnost, že většina firem zatím nemá povinnost podávat zprávy o svojí udržitelnosti a dělají to výhradně na dobrovolné bázi. „Velké společnosti ještě nereportují to, co my jako finanční ústav potřebujeme, je to výzva,“ uvedla na konferenci Agnieszka Słomka-Gołębiowska, šéfka dozorčí rady mBank. Problém jsou podle ní také příliš malé týmy ve společnostech, které tyto problémy pokrývají.
„Pro banky je výzvou sbírat data od ekonomických hráčů, které nejsou přímo pod regulací. Tito hráči nemají ani motivaci, ani prostředky mít data v kvalitě, jakou potřebujeme,“ uvedl hlavní manažer pro ESG bankovní skupiny Erste Group Gabriel Marosi. Zároveň dodal, že banky budou muset v nadcházejících letech hodně investovat do edukace a povědomění o udržitelnosti svých klientů.
„Začali jsme s transparentností finančního sektoru a pak teprve korporátu, což není optimální. I když některé banky mají informace od svých klientů, společnosti většinou ještě nereportují, ale finanční ústavy musí,“ připustil Špolc.
Investice mohou pomoci vyrovnat environmentální dluh
Nicméně i reportovací povinnost pro firmy se přiblížila. Od roku 2025 se bude týkat těch, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, nebo aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Od roku 2026 budou muset reportovat i střední a menší podniky, i když jen ty veřejně obchodované na burze. Velkou část firem k tomu nicméně dotlačí jejich odběratelé. Nebo právě banky a investoři.
Podle Špolce se Evropská komise snaží regulatorní zátěž nových standardů pro reportování snížit. Uvědomuje si totiž, že to není jednoduché cvičení. „Udělali jsme spoustu práce, abychom zvýšili transparentnost a zlepšili probíhající debatu. Podporujeme akcionáře a stakeholdery v diskusích o tom, jak je ovlivní plnění cílů,“ uvedl Špolc. V polovině června proto komise chce vydat dokument, který bude zaměřen na vysvětlování reportovací legislativy. Kromě toho vznikla platforma, kde jsou banky a další společnosti a jež má pomoci identifikovat největší problémy a pokusit se k nim nalézt řešení.
Podobně Evropská komise chystá praktické tipy, jak využívat taxonomii. Klasifikace podle ní je sice podle Špolce přísná a ambiciózní, ale mohou ji používat i společnosti, které zatím environmentální kritéria neplní. „Pokud máte společnost s aktivitami, které neodpovídají taxonomii, můžete mít zároveň kapitálové investice, které vám během pěti až deset let dovolí dosáhnout environmentální výkonosti a pomoci s vyhověním taxonomii,“ uvedl. Cementárna díky tomu může třeba investovat do nové udržitelnější technologie a vydat zelené dluhopisy.
Hodnocení je potřeba vyhladit
V půlce června má vyjít také poslední legislativní část týkající se udržitelných financí. Konkrétně se má týkat hodnocení v oblasti ESG, které budí velké debaty. A to hlavně kvůli tomu, že každý se zakládá na jiné metodice, podkladech, přináší jiné výsledky a výsledkem je často zmatení jak mezi firmami, tak investory.
„Některé ESG ratingy nejsou objektivní,“ uvedla ESG manažerka skupiny ČEZ Kateřina Bohuslavová. „Nerozumíme metodologii, měří se rozdílné věci, metodiky se mění časem, někdy musíte platit ne za lepší rating, ale za lepší servis, abychom pochopili, co chtějí,“ vyjmenovala stěžejní problémy. ČEZ si přitom už v roce 2021 dal za cíl dostat se v hodnocení udržitelnosti do konce desetiletí mezi dvacet procent nejlepších energetických společností.
Podle Bohuslavové je problematické, pokud jedna společnost vyjde z jednoho hodnocení dobře a z druhého řádově hůře. „Věříme v data, ale data musí být dobrá, bez kompromisů,“ uvedla.
Nový dokument z dílny Evropské komise na některé z těchto stížností reaguje. „Půjde o návrh, který nebude ESG ratingy harmonizovat, ale bude o tom, jak zajistit minimální úroveň transparentnosti, kterou mají poskytovatelé těchto ratingů zajistit,“ prohlásil Špolc.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
