Vlk se vrátil do přírody, ale žere dobytek. Česko jej chce méně chránit, aby šlo střílet „problematické jedince“

Ministerstvo životního prostředí plánuje snížit ochranu vlka v Česku. V praxi to znamená, že bude snadnější legálně vlky střílet. Krok zdůvodňuje tím, že tím pomůže zemědělcům, kterým vlci zabíjejí hospodářská zvířata. Ekologické neziskovky a vědci však namítají, že přispěje k nelegálnímu zabíjení těchto šelem.

Vlk je v tuzemsku kriticky ohrožený druh. V praxi to znamená, že se chrání jeho přirozený biotop, tedy místa, která obývá a navštěvuje. Nesmí se chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Brzy by se to však mohlo změnit. Ministerstvo životního prostředí chce přeřadit vlka obecného z kategorie kriticky ohrožený do kategorie ohrožený druh, tedy o jeden stupeň ochrany níž.

„Reagujeme nejen na změnu míry ochrany vlka na evropské úrovni, ale i na faktický vývoj tuzemské vlčí populace. Podle platné evropské legislativy je ale nezbytné zajistit, aby vlčí populace u nás byla i nadále v příznivém stavu – vlci by měli zůstat součástí našich ekosystémů, ve kterých plní důležitou roli,“ říká ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela příslušné vyhlášky je aktuálně po vypořádání meziresortního řízení a před odesláním na Legislativní radu vlády.

Podle údajů resortu životního prostředí v Česku žije 250 až 400 vlků. Mohou se vyskytnout prakticky na celém území a dokážou urazit velké vzdálenosti. „Naši krajinu postupně osidlují a již neplatí, že žijí jen v příhraničních pohořích. Obsazují nová, vhodná teritoria,“ doplňuje Veronika Krejčí, tisková mluvčí ministerstva.

Náhrada škod se nezmění

Co bude přeřazení vlka do méně chráněné kategorie živočichů znamenat? Mohlo by to vést k jednoduššímu povolování odstřelu vlků, kteří působí škody na hospodářských zvířatech.

„Vlky nadále nebude možné bez potřebného povolení lovit, ale zajistíme flexibilnější postup vůči jedincům, kteří vykazují takzvaně problematické chování, tedy přibližují se nebezpečně k lidem nebo například opakovaně překonávají dobré zabezpečení pastvin. Co je důležité – navržená změna nijak neohrozí zavedený systém podpory pro chovatele hospodářských zvířat,“ tvrdí Hladík. Ministerstvo ubezpečuje, že náhrada škod, které vlci způsobí, a podpora zabezpečení chovaných zvířat budou fungovat jako dosud.

Změna neovlivní ani oblast trestní odpovědnosti. Nelegální, nepovolené usmrcení i jediného vlka bude nadále trestným činem pytláctví, tedy vlk zůstane nadále zvěří, kterou podle zákona o myslivosti nelze lovit. Vlk také je také exemplářem druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím podle legislativy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).

Ekologové jsou proti

Se snížením ochrany vlka v Česku nesouhlasí ekologické neziskové organizace, například Hnutí Duha nebo asociace Zelený kruh. Obávají se, že kvůli přeřazení šelmy do kategorie ohrožených druhů bude možné trestně stíhat až ty pachatele, kteří zastřelí více než 25 vlků. Nyní je možné postihnout pachatele, který nelegálně zabije byť jediného vlka.

Hnutí Duha také namítá, že není zřejmé, proč má být vlk přeřazen do kategorie ohrožený, zatímco všechny ostatní druhy šelem či bobr jsou chráněny minimálně v kategorii silně ohrožený. „Vlk by se tak ocitl ve stejné skupině savců, jako je veverka obecná nebo bělozubka bělobřichá, což neodpovídá jeho odhadované početnosti,“ říká Michal Feller, koordinátor programu Šelmy v Hnutí Duha.

„Snížení stupně ochrany tímto způsobem je krok špatným směrem a může do budoucna ohrozit soužití s velkými šelmami, které by mělo být primárně založené na podpoře chovatelů, prevenci a edukaci veřejnosti,“ míní Feller.

Ministerstvo obavy zástupců neziskovek vyvrací. „Vlk je nejen zvláště chráněným živočichem, ale zároveň i exemplářem, na nějž se vtahuje ochrana dle úmluvy CITES. Trestně právní odpovědnost je vztažena v rámci trestního zákoníku k oběma těmto aspektům,“ vysvětluje Veronika Krejčí. Dodává, že snížení míry ochrany by samo o sobě skutečně vedlo k tomu, že trestné by bylo až zabití 25 jedinců, nicméně protože se vlka nadále týká i ochrana v rámci CITES, zůstává trestným činem i zabití jediného exempláře.

„Záměrem resortu životního prostředí je nadále pracovat na omezování nelegálního zabíjení všech šelem. Aktuálně v tom konáme řadu kroků, jako je intenzivní spolupráce se státním zastupitelstvím, s Českou inspekcí životního prostředí, Policií ČR a také za účasti neziskových organizací,“ ujišťuje Krejčí.

Populace v příznivém stavu

Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) nyní připravuje specializované školení pro policisty zaměřené konkrétně na nelegální zabíjení divoké zvěře. Chce rovněž policisty naučit, jak lépe informovat veřejnost o případech nelegálního zabíjení šelem a jak se chovat v případě podezření na ně. „Dokončujeme také společný návod jak má veřejnost reagovat v případě nálezu uhynulé či zraněné šelmy ve volné přírodě,“ zmiňuje Krejčí.

I AOPK považuje snížení ochrany vlka za krok správným směrem. Mluvčí Karolína Šůlová Ekonews řekla, že Česko poprvé letos reportovalo Evropské komisi stav druhu z hlediska ochrany jako příznivý. „Vlci obecní naši krajinu postupně osidlují, mají tu k dispozici dostatek potravy, kterou je především přemnožená spárkatá zvěř. Klíčové je, aby populace vlků byla nadále v příznivém stavu,“ míní Šůlová.

Pro farmáře, kterým vlci uloví ovci či jiné hospodářské zvíře, je k dispozici systém finančních náhrad. Dále mohou získat dotace na pořízení vhodného zabezpečení stád, například ohradníků nebo pasteveckých psů z Operačního programu Životní prostředí. Čerpat mohou také náhrady újmy za ztížení pastvy v místech, kde se vlci opakovaně vyskytují. Ministerstvo životního prostředí uvádí, že ačkoliv populace vlka v Česku roste, díky lepšímu zabezpečení útoků spíše ubývá.

Environmentální neziskovky však argumenty ministerstva neakceptují. Hnutí Duha namítá, že současná legislativa již umožňuje rychlé zásahy v krizových situacích, například když vlk opakovaně útočí na hospodářská zvířata či navštěvuje lidská sídla. Překážkou pro pohotovostní zásah podle Michala Fellera není vysoká úroveň ochrany, ale komplikovaná legislativa různých resortů, protože vlk jako zvěř spadá také pod kompetence státní správy myslivosti a ta zase pod ministerstvo zemědělství. „Snížení ochrany by fakticky pomohlo pytlákům, protože oslabí kontrolu a postih za nelegální odstřel vlků,“ tvrdí Feller.

Dvacet tisíc evropských vlků

Oslabení ochrany vlka na evropské úrovni letos v květnu schválil Evropský parlament i Evropská rada. V praxi to usnadňuje povolení omezeného lovu nebo odstřelu vlků v místech, kde se tyto šelmy dostávají do střetu se zemědělci.

Zastánci opatření poukazují na neblahé statistiky: Podle dat Evropské komise žije v Evropě více než 20 tisíc vlků a jejich populace i oblasti rozšíření se zvětšují. Tento úspěch v ochraně přírody ale v některých regionech vedl k rostoucím škodám na chovu hospodářských zvířat. Podle dostupných údajů z členských států se odhaduje, že vlci v Evropské unii zabijí každý rok nejméně 65 tisíc kusů dobytka.

Evropské nevládní organizace zabývající se ochranou přírody v otevřeném dopise vyzývají členské státy, aby odmítly snížení ochrany vlka a zachovaly přísný stupeň jeho ochrany. K výzvě, která byla adresována vládám všech 27 členských států Unie, poslancům národních parlamentů a evropským médiím, se připojilo více než 75 ochranářských neziskových organizací včetně Hnutí Duha Šelmy. V dopise neziskovky i vědci upozorňují, že predace vlků zasahuje jen 0,07 procenta populace ovcí a koz v EU, tedy způsobené škody jsou z ekonomického hlediska zanedbatelné.

Klíčový druh

Ochránci přírody varují, že opětové umožnění lovu vlka na evropském území podkopává snahu o jeho navrácení do přírody, která trvala několik desetiletí. „Tento bezprecedentní krok ohrožuje dlouholeté úsilí o ochranu přírody v Evropě. V době, kdy je biologická rozmanitost ohrožena, vysílá nesprávný signál,“ píše například Mezinárodní fond pro welfare zvířat (IFAW).

„Toto rozhodnutí ignoruje vědecké poznatky a upřednostňuje politickou výhodnost před ochranou přírody,“ uvedla Ilaria Di Silvestre, ředitelka IFAW pro politiku a advokacii v Evropě. „Vůbec nepomůže zemědělcům ani nesníží konflikty. Naopak, vystaví vlky ještě většímu nebezpečí,“ varuje Di Silvestre. Místo oslabování ochrany by podle ní vlády evropských států měly investovat do řešení, která fungují, například do podpory zemědělců, aby aplikovali účinná preventivní opatření proti predaci vlků.

Čeští i zahraniční zoologové uvádějí, že návrat vlků do přírody je pro krajinu prospěšný. „Vlk je vrcholový predátor a takzvaný klíčový druh. Může ovlivňovat strukturu ekosystému,“ říká Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Jako příklad uvádí udržování počtu kopytníků v rovnováze, což má vliv i na lesní porosty, protože zvěř nespásá tolik mladých stromů a ty mají šanci vyrůst.

Zoolog Jan Mokrý z Národního parku Šumava zase připomíná, že návrat vlků je výsledkem úsilí o ochranu přírody. „Evropské zákony na ochranu zvláště ohrožených druhů přispěly k tomu, že se vlci i další druhy mohou vracet do krajiny. Je to dobrá zpráva nejen pro přírodu, ale i pro nás,“ míní Vorel. Resort životního prostředí Ekonews sdělil, že po příchodu vlků se dle neoficiálních informací lokálně snížily škody na travních porostech způsobené divokými prasaty.

U Evropského soudního dvora nyní probíhá soudní řízení proti snížení ochrany vlka, které zahrnuje žaloby jak proti Evropské komisi, tak proti Radě EU, jež nižší ochranu této šelmy schválily.