Největší švýcarské město Curych požaduje, aby firmy při stavbě veřejných budov využívaly recyklovaný beton. První budovy z recyklátu betonu jsou zde staré už skoro dvacet let. Podobné projekty vznikají také v Česku, stále ale chybí legislativa.
Curych se v tichosti stal průkopníkem ekologicky šetrného stavebnictví dávno předtím, než se udržitelnost stala celospolečenským tématem. Postup města inspirovala veřejná debata o tom, jak snížit množství štěrku, který se používá ve výrobě betonu.
Švýcarské město postavilo první budovu z recyklovaného betonu již v roce 2002, znovupoužitý materiál představoval osmdesát procent celkového objemu stavby. Díky prvotnímu úspěchu začal Curych o tři roky později vyžadovat použití recyklovaného betonu při výstavbě všech nových budov ve veřejném vlastnictví. V roce 2013 zašlo město ještě o krok dále a nařídilo využívání cementu se sníženým obsahem oxidu uhličitého, napsala nedávno agentura Bloomberg.
Používání betonu je jednou z příčin změny klimatu. Odhaduje se, že výroba cementu – hlavní složky betonu spolu s pískem, štěrkem a vodou – je zodpovědná až za osm procent celosvětových emisí. Celkově stavebnictví spotřebovává čtyřicet procent na zemi dostupných zdrojů a je odpovědné za třicet procent všech světových emisí.
Množství vypuštěných skleníkových plynů je tak velké, protože hlavní surovinou cementu je kalcinovaný vápenec. K jeho výrobě jsou potřeba extrémně vysoké teploty – přibližně 1 450 stupňů Celsia. Procesem kalcinace vzniká látka zvaná slínek, která se později rozemele na jemné částice. Emise oxidu uhličitého jsou vedlejším produktem chemické reakce vzniku slínku a spalování paliva potřebného k pohonu celého procesu.
Demontáž a zpracování odpadu ze staveb je pro přírodu šetrnější než těžba nového štěrku v lomech. Problematická je ale přeprava recyklovaného betonu. Studie Evropské komise z roku 2019 dospěla k závěru, že jeho použití má z energetického hlediska smysl pouze tehdy, když je suť na jeho výrobu dostupná v okruhu 25 kilometrů od staveniště.
Muzeum, koleje i datové centrum
Zvýšená poptávka Curychu po recyklovaném betonu vedla k tomu, že výrobci ve Švýcarsku nabízejí více „zelených“ stavebních materiálů než kdy předtím. Nastalá situace také ukazuje, že politici mají možnost trh posunut směrem k šetrnějšímu stavebnictví.
Nyní se i další evropská města jako například Berlín vydávají stejnou cestou. Přijímají opatření, která jsou v Curychu standardem již více než deset let. Švýcarské největší město přesto zůstává přeborníkem. Při dostavbě muzea umění Kunsthaus Zürich stavitelé dokonce použili z 95 procent pouze recyklovaný materiál.
Švýcarská firma na výrobu betonu Holcim Ltd. uvedla pro Bloomberg, že zaznamenává růst poptávky také ve Spojených státech. Za použití recyklovaného betonu nechalo americké hlavní město Washington postavit kolej na Georgetownské univerzitě. V příštím roce má stejným způsobem vzniknout nové výpočetní a datové centrum Bostonské univerzity.
Z hlediska ceny jsou náklady na recyklovaný beton zhruba stejné jako na ten obyčejný. „Největší překážkou rozšíření jeho používání je nedostatečná informovanost,“ uvedl pro Bloomberg Armin Grieder, vedoucí inženýr v kanceláři stavebního dozoru v Curychu. „Někteří architekti ještě nejsou přesvědčeni o výhodách nového betonu. Domnívají se, že jeho použití vyžaduje více úsilí. Není to však pravda,“ dodal Armin Grieder.
První stavby z recyklovaného betonu v Česku
V České republice začala před několika lety používat recyklovaný beton společnost Skanska, která ho vyvinula ve spolupráci s firmou Erc-Tech. Ta jej nejprve využila pro parkurový areál v pražských Modřanech a poté i poprvé částečně v bytovém projektu Čertův Vršek. V současné době vznikají další projekty, využití najde recyklace materiálů například v novém projektu Modřanský cukrovar.
Jedním z problémů zpracování suti je přitom její různorodost. Stavební hmoty je proto nutné třídit již na místě demolice. Čeští vědci ze stavební fakulty ČVUT v Praze proto vyvinuli program, který na základě mikroskopických snímků určí, zda je vzorek vhodný k recyklaci. Celý proces výběru se tak ulehčí.
Širšímu rozšíření recyklovaného betonu zatím brání chybějící legislativa. V současné době povoluje zákon užití maximálně dvacet procent recyklátu. Od švýcarských staveb, kde podíl již dříve použitých materiálů přesahuje až devadesát procent, mají české stále daleko.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
