V Plzni má vzniknout čtvrť, která bude umět šetrně hospodařit s pitnou vodou, dokáže si vyrobit přes polovinu elektřiny a bude umět ochladit svoje okolí pomocí zelených střech či fasád.

Návrhy nové čtvrti, kterou plánuje postavit developerská společnost V Invest, zpracovali studenti českých i evropských vysokých škol, v rámci pátého ročníku architektonicko-technické soutěže Český soběstačný dům.

Do návrhu čtvrti s pracovním názvem Green District se jich zapojilo přes 150. Důraz se kladl na výrobu elektřiny pomocí fotovoltaických panelů. Do finálového kola postoupilo osm nejlepších projektů, které si můžete prohlédnout níže. Vítěz bude známý 12. srpna letošního roku.

„Každý rok v soutěži klademe důraz na praktickou stránku věci a na skutečnou realizovatelnost jednotlivých studentských návrhů. Proto je také každý ročník zasazený na reálnou parcelu a konfrontovaný se skutečnými podmínkami v místě návrhu. Letošní ročník je ale výjimečný ještě tím, že studenti poprvé navrhují komplexní urbanistické řešení navazující na reálný developerský projekt, což posouvá celou myšlenku udržitelnější výstavby zase o kousek dále,“ říká zakladatel projektu Český soběstačný dům Pavel Podruh.

Výroba vlastní elektřiny

Studenti letos pracovali s územím severní a severozápadní části etapového projektu Nová Valcha v Plzni a museli vzít v úvahu podobu stávající i budoucí zástavby. Všechny návrhy kladou důraz na zelené střechy osázené fotovoltaickými panely a také na včlenění přírodních vodních prvků do řešeného území. Navrhovaná čtvrť tak zvládne vyrobit a uložit si v bateriích více než polovinu elektřiny, kterou její obyvatelé spotřebují, a zároveň pomáhá zmírňovat efekt městského tepelného ostrova, tedy ohřívání krajiny ve městech, uvádí k projektu společnost V Invest.

Další výzvou bylo jílovité podloží v místě výstavby, které neumožňuje její efektivní zasakování, proto je potřeba vymyslet jiné způsoby využití dešťové vody.

Na studenty čekají finanční odměny přes sto tisíc korun. Odborná porota hodnotí u jednotlivých návrhů kvalitu urbanistického řešení a jejich architektonickou kvalitu, reálnost a ekonomickou přiměřenost řešení, jeho udržitelnost a hospodárnost a také kvalitu integrace energetického řešení, hospodaření s vodou a dalšími zdroji.

Prohlédněte si jednotlivé návrhy:

Franziska Schenk a Jo Jaspar Pötting, Münster School of Architecture / FA VUT Brno
Návrh vychází z myšlenky dlouhodobé neudržitelnosti rodinných domů jako formy bydlení. Zkoumá proto možnosti komunitního bydlení se zachováním maximální míry soukromí. Jednotlivé bytové domy tvoří polouzavřené formace, jakási hnízda s malým polosoukromým prostorem uprostřed. Vnitřní část objektů je osazena pavlačemi, které v přízemí navazují na zmíněný polosoukromý prostor.

Několik bytů v každém hnízdě přitom disponuje předzahrádkami, které se nacházejí na obvodové straně. Střechy kombinují střešní porost s fotovoltaickými panely. Větší blízkost sousedů vytváří na druhé straně dodatečný volný prostor mezi jednotlivými hnízdy, který je protkaný sérií malých jezírek a zelení, které slouží k rekreaci i ochlazování celé oblasti. Stávající a novou zástavbu odděluje komunikace.

Jana Doležalová, FSv ČVUT v Praze
Návrh klade důraz na centrální park oddělující stávající a budoucí zástavbu. V parku jsou předem připravena místa pro řadu volnočasových aktivit, od venkovní posilovny přes griloviště až po víceúčelový prostor vhodný jako venkovní sportoviště a místo kulturních akcí. Zároveň jsou do něj zasazené dva mokřady zlepšující mikroklima řešené oblasti. Celé území je rozčleněné na několik funkčních celků.

Na východě a na západě lokality jsou bytové domy navazující na stávající či plánovanou zástavbu v podobě bytových domů. Centrální část patří rodinným domům. Bytové domy mají směrem na východ a na západ umístěné velkoplošné balkony s přípravou na vysazení vzrostlé zeleně. Střechy bytových domů jsou osazeny fotovoltaickými panely.

Jiřina Zuklínová, FSv ČVUT v Praze
Návrh pracuje s východo-západním členěním celé oblasti. Na místě centrálního prostoru určeného pro parkovou úpravu se vyjímá velká vodní nádrž, která slouží jako přirozená klimatizace svého okolí. Stávající zástavbu ze severu lemuje husté stromořadí, za kterým se nachází pás bytových domů. Jejich specifikem jsou velkorysé balkony osazené po obvodu sítí, která předpokládá osazení popínavými rostlinami. Bytové domy tak budou měnit svůj vnější vzhled v závislosti na ročním období. Za bytovými domy se nachází rodinné domy, které vytváří pozvolný přechod zástavby do okolních lesů.

Kseniya Liutenko, FSv ČVUT v Praze
Projekt vytváří polouzavřené celky s vnitřním soukromým prostranstvím, které slouží ke společnému odpočinku sousedů. Centrálním prvkem všech hnízd je vodní plocha sloužící k ochlazování okolí a pasivní rekreaci. Zatímco na východě a na západě řešené oblasti se nachází hnízda z rodinných domů, centrální části dominuje hnízdo bytových domů. Na jeho jižním okraji leží multifunkční sportoviště a začíná park oddělující novou a stávající zástavbu. Všechny bytové i rodinné domy mají střechy osázené fotovoltaickými panely, volná místa vyplňuje zeleň, která zabraňuje přehřívání střechy.

Lenka Vondrovicová, FSv ČVUT v Praze
Cílem návrhu bylo dostat do území co nejvíce zeleně. Pracuje proto s konceptem hnízd bytových domů, na východním a západním okraji území, mezi kterými se nachází několik samostatných rodinných domů. Kromě kompletních hnízd, která tvoří vždy čtyři bytové domy s vnitřním náměstíčkem, počítá návrh i s jejich polovičními variantami. Díky rozestupům mezi jednotlivými domy se náměstíčko přirozeně otevírá do okolního prostoru a přístupové cesty nepůsobí stísněně.

Fasády bytových domů jsou zčásti osazeny terasami, zčásti obloženy dřevem nebo jsou ozeleněné popínavými rostlinami. Střechy jsou osazeny fotovoltaikou a jejich okraje jsou pro lepší vizuální dojem ozeleněné. Vyšší počet bytových domů umožňuje ponechat nezastavěnou větší plochu. Díky tomu vzniká mezi parkem oddělujícím stávající a novou zástavbu a nedalekým lesem přirozený zelený koridor.

Michal Rešetár, FSv ČVUT v Praze
Návrh nabourává klasické pásy zdůrazňující severojižní nebo východozápadní členění. Ve východní části se nachází několik bytových domů, zatímco na západě je místo pro rodinné domy. Mezi rodinnými domy se nacházejí polosoukromé prostory sloužící vždy několika domům. Koncepce hnízd zde není ale vizuálně tak výrazná jako v jiných návrzích. Rodinné domy jsou orientovány různými směry ve snaze nabídnout variabilitu výběru – od orientace, velikosti domů přes průhledy do okolí apod.

Zároveň nabourávají geometrické členění čtvrti a vnášejí do něj nové prvky. Bytové domy nabízejí předzahrádky, parkování částečně skryté pod terasami 2. NP a několik menších prostranství pro aktivní či pasivní odpočinek. Novou a původní zástavbu odděluje park, v centru oblasti se potom nachází centrální park s jezerem a pódiem. Propojením s polyfunkčním objektem a dětským hřištěm vzniká možnost pořádání sousedských slavností a dalších aktivit.

Michal Talabiška, FSv ČVUT v Praze
Koncept pracuje s hlavním východozápadním členěním celé oblasti. Vychází z principu tří pásů, které prochází celou lokalitou od západu na východ. V každém pásu se odehrává jiná činnost. V nejjižnějším pásu je pruh zeleně, který odděluje stávající a novou zástavbu. Druhý pás je vyhrazený pro bytové domy, které jsou hlavním vizuálním prvkem navrhovaného řešení.

Kvůli harmonickému dojmu jsou uspořádány do jakési vlny. Za bytovými domy se nachází pás rodinných domů, které fungují jako pozvolný přechod zástavby do přilehlého lesa. Bytové domy poskytují venkovní i kryté parkování a fotovoltaické panely jsou zde netradičně součástí fasády. Centrální část je opět vyhrazena vodní ploše a také multifunkčnímu sportovišti.

Patrik Kučera, FSv ČVUT v Praze
Návrh pracuje s jasným vizuálním oddělením bytových a rodinných domů. Bytové domy tvoří pevný pás blíže k centru nové lokality. Pás zároveň narušují tři vodní plochy, které ho rozdělují na čtyři menší části. Na ně na jihu navazuje parčík oddělující novou a původní zástavbu. Severně od bytových domů se nachází rodinné domy, které vizuálně postupně splývají s lesem. Parkování na území je řešeno v platformách pod byty, které jsou částečné zahloubené, aby auta v lokalitě nepůsobila rušivě. Střechy bytových i rodinných domů jsou osázeny fotovoltaickými panely, fasády jsou obložené dřevem a osazeny popínavou zelení.