Pokud se povrch teflonové pánve poškodí v myčce či poškrábe kuchyňským náčiním, nelze jej považovat za bezpečný. Platí to i v případě, že je vystaven vysokým teplotám. Na trhu se už ale objevují možnosti, jak teflonové pánve uspokojivě nahradit.
Debata o zákazu věčných chemikálií v Evropské unii zvyšuje zájem o pánve s jinými povrchy, než je teflon. Jenže jak nahradit jeho téměř zázračnou nepřilnavost? Některé materiály už to umějí docela dobře.
Teflon je obchodní značka pro syntetickou chemickou látku polytetrafluorethylen (PTFE), která patří do velké skupiny per- a polyfluorovaných sloučenin (PFAS), jež se v přírodě téměř nerozkládají a usazují se v lidském těle. Proto se jim říká věčné chemikálie a pro čím dál tím víc lidí jsou problematické.
Jednou z alternativ jsou pánve s keramickým nebo přesněji kvazikeramickým nepřilnavým povrchem. Ten vzniká nanesením minerální vrstvy na bázi oxidu křemičitého na povrch nádobí a nelze zaměňovat s tradičními keramickými zapékacími mísami či formami na bábovku.
Ekologického trendu se chytá i tuzemská značka Elmich, která už dlouho vyrábí ocelové a nepřilnavé nádobí pro obchodní řetězce v zahraničí, například Walmart v USA nebo Metro v Německu. Nyní poprvé cílí na spotřebitele přímo a v nabídce se teflonu zcela vyhýbá.
„Většina lidí v Česku je zvyklá používat teflonové nádobí a měnit tyto zvyklosti není snadné. Jako firma jsme si ale řekli, že je to dlouhá cesta, která dává smysl,“ říká Van Nguyen, který ve firmě působí na pozici zástupce ředitele v provozních záležitostech. Jedním z důvodů strategie je podle něj i možnost, že EU výhledově ve spotřebním zboží PFAS částečně nebo zcela zakáže.
Pozor na vysoké teploty, vyplynulo z testu
* Spotřebitelská organizace dtest nedávno prováděla velký test pánví, jehož součástí byl pokus s laboratorně poškrabanými kusy nově zakoupených teflonových pánví. Test uvolnění měřitelného množství PFAS nezjistil. Organizace ale upozornila, že jde jen o tři vzorky a nelze z nich vyvozovat obecný závěr.
* „Ačkoliv testované pánve obstály, je dobré zachovávat při používání nepřilnavého nádobí opatrnost. Povrchy pánví by neměly být poškozené a rozhodně by se neměly zahřívat naprázdno, tedy bez oleje či jídla. Při přehřátí nad 260 °C může začít docházet k odpařování PFAS z povrchu pánve,“ uvedl dtest.
* „Zvláště rizikové je rychlé zahřívání prázdné pánve, při kterém teplota jejího povrchu velmi rychle roste a chybí na něm olej, který by mohl výpary alespoň částečně pojmout,“ doplnil dtest svá doporučení.
Keramika versus teflon
Teflon má vlastnosti, které se těžko nahrazují. Vývoj keramických povrchů jde ale podle Van Nguyena rychle dopředu. Firma vyrábí rovněž takzvané hybridní pánve, které mají keramický základ, přes nějž je potažena ocelová mřížka.
„Nerezové pánve se trochu přichytávají. Litinové jsou zase těžké, ale také jsme o nich přemýšleli, protože litinové nádobí má v Česku dlouhou tradici,“ podotýká. „Spotřebitel chce stejné kvality jako přináší teflon, postupně se to ale srovnává, což je pro nás ‚game changer‘,“ uvádí. Připomíná, že stejně jako pro teflon platí i pro keramické pánve, že by se měly mýt ručně, čímž se prodlužuje jejich životnost.
Po pár týdnech, kdy firma začala své produkty a značku poprvé propagovat, si Nguyen zájem pochvaluje. „Je větší, než jsme si představovali, což potvrzuje naše předpoklady,“ tvrdí. „K výrobě používáme sol-gel technologii, která vytvoří hladkou, nepřilnavou vrstvu bez fluorovaných polymerů. Nádobí s keramickým povrchem testujeme jak na PFAS, tak na těžké kovy renomovanou společností SGS (dle metodik nařízení EU), tedy nezávislou třetí stranou. Certifikát poskytujeme zákazníkům na vyžádání,“ vysvětluje Nguyen.
„Teflon jen doprodáváme“
Další česká značka Fabini teflon opouští postupně. Firma nyní doprodává poslední zásoby a chystá přechod na keramické nepřilnavé povrchy. „Nevím, nakolik jsme v tom prošli nějakým myšlenkovým vývojem, možná bych spíš řekl, že jak firma roste, tak má člověk více možností, začne jistá témata vnímat jako ještě důležitější,“ říká Jan Fabini.
„Určitě se chceme zasadit o to, aby lidé vařili zdravě, kvalitně, bez jakýchkoliv obav. Máme ještě hodně co zlepšovat, ale jsme připraveni do těchto témat investovat velké množství času a peněz a nebereme je na lehkou váhu,“ dodává.
Značka se od začátku orientuje na nerezovou ocel. „Tento materiál nám společně s litinou dělá možná přes polovinu objemů tržeb,“ vysvětluje Fabini.
Z pohledu koncové ceny pro zákazníky i nákladů firmy není přechod na „bezteflonový“ sortiment podle něj velký rozdíl. I dodavatelé jsou podobní, většinou se věnují více typům povrchů. Jedná se o firmy z Německa a Švýcarska. „Běžní výrobci jsou například ILAG či Weilburger,“ říká Fabini.
Změnu naopak nechystá značka Tescoma. Kvazikeramické alternativy mají, ale netvoří největší díl nabídky. „Teflonové kuchyňské pánve se budou nadále používat. Nemáme zatím informace, že by se uvedené výrobky měly na trhu EU v nejbližších letech nějak omezovat. A nad rámec platné legislativy se určitě nechystáme naše zákazníky připravovat o tyto výrobky, protože k uvedeným PTFE materiálům zatím neexistuje zcela adekvátní náhrada,“ domnívá se Ladislav Vaculík, ředitel úseku řízení jakosti v Tescomě.
Problém je neochota sdílet složení
Ani keramické povrchy nicméně nemusejí být bezproblémové. Jak připomněl britský deník Guardian, v roce 2019 byla proti značce GreenPan podána žaloba, že tvrzení „0 % toxinů“ představuje klamavou reklamu, neboť podle patentu pánve obsahovaly silan, oxid hlinitý, tetraethoxysilan, methyltrimethoxysilan a titaničitan draselný, přičemž regulátoři některé z nich klasifikují jako nebezpečné. Podmínky urovnání sporu nejsou jasné, napsal Guardian. Společnost GreenPan popřela použití oxidu hlinitého. Na žádost o vyjádření listu nereagovala.
Zásadním problémem prodejců pánví s kvazikeramickým povrchem je jejich neochota sdílet se spotřebiteli přesné složení materiálu, který se klade na hliníkový či ocelový základ. Nebezpečné jsou hlavně těžké kovy jako olovo, arsen, oxid titaničitý, rtuť nebo siloxany. „O siloxanech u pánví vím, ale za mě jsou to velmi nízké koncentrace. Zatím nebyly nijak regulovány ani navrženy na zákaz,“ říká odbornice na toxické látky spolku Arnika Karolína Brabcová.
„Kauza GreenPan opravdu proběhla. To je také důvod, proč je potřeba u všech pánví skutečně prověřovat složení,“ radí na svém instagramu Pavlína Pavlištová, předsedkyně spolku Svět non toxic.
„Volit můžeme prakticky jen mezi ocelovou, železnou, nerezovou či litinovou pánví a keramikou, která prokazatelně neobsahuje nepřilnavý povrch na bázi PTFE a PFOA. A to běžný spotřebitel nezjistí, pokud se přímo nepídí u výrobce. Pokud vám prodejce tuto informaci nedokáže sdělit a ideálně doložit, pak keramickou pánev nekupujte. I granitové pánve běžně používají v příměsi nepřilnavý povrch,“ tvrdí Pavlištová.
O zákazu se diskutuje
„Radíme, aby spotřebitelé v rámci prevence vybírali náčiní bez tohoto rizika. Alternativou mohou být litinové a nerezové pánve,“ radí Brabcová. „Vyplatí se dávat pozor na marketingová tvrzení typu nepřilnavý, vodoodpudivý nebo snadno omyvatelný. Tyto popisy často signalizují možné použití PFAS,“ píše na svém webu spotřebitelská organizace dtest.
Od roku 2026 bude používání PFAS zakázáno v kosmetice, textilu, obuvi, lyžařských voscích a impregnačních prostředcích. Výjimku budou mít pouze produkty nezbytné pro obranu a bezpečnost (například ochranné oděvy pro hasiče nebo armádu). Od roku 2030 se zákaz rozšíří i na další domácí textilie, jako jsou ubrusy, zástěry, chňapky nebo potahy na matrace.
V EU se diskutuje plošný zákaz PFAS ve spotřebním zboží. Důvodem je zejména negativní vliv na životní prostředí, neboť výrobky s věčnými chemikáliemi kontaminují životní prostředí a neustále jich přibývá.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
