Evropský systém pro obchodování s emisemi čelí zátěžovému testu. V Unii přibývá jeho kritiků, zástupci průmyslu si stěžují, že jim nakupování povolenek neúměrně zvyšuje náklady. O budoucí podobě systému ETS rozhodnou příští měsíce.
Prezidenti a premiéři zemí EU včera dali v Bruselu najevo, že stojí o reformu Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS). O její podobě by mělo být jasno do července. Na jedné straně stojí státy včetně Česka, které žádají radikální změny, na druhé příznivci mírného ladění. Úpravy systému proběhly už několikrát, naposledy v roce 2023.
Analytička projektu Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová se domnívá, že má smysl se bavit spíše o drobných úpravách EU ETS. „V té debatě někdy zaznívá, že povolenky by se měly zastropovat na 30 eurech nebo systém pozastavit, než bude dokončena revize, jak navrhuje Itálie. To podle mě ale nemá většinovou podporu,“ uvádí Kolouchová. „Podle mě k zásadnímu oslabení systému nedojde, většina EU výrazným změnám nakloněna není,“ dodává analytička.
Odborníci se nicméně shodují, že právě rostoucí cena povolenek je klíčová k tomu, aby se dekarbonizace dařila. Aktuálně se pohybuje pod 70 eury za tunu CO2 vypuštěného do ovzduší. „EU není jen o českém zájmu, záleží především na tom, jaký kompromis se podaří dosáhnout, jak Komise ‚krajinu přečte‘ a navrhne systém, který by byl akceptovatelný pro velké země,“ shrnuje situaci zdroj obeznámený s legislativním procesem Evropské unie.
Babišových 160 miliard
Vláda Andreje Babiše se podle nedávno zveřejněné Hospodářské strategie proti stávajícímu systému povolenek vymezuje. Na tiskové konferenci premiér k povolenkám ETS1 uvedl, že „ničí evropský průmysl“. „Výsledek pro český průmysl, všechny příjmy, všechny výdaje, je mínus 159 miliard,“ sdělil.
Jak Babiš k číslu dospěl, nicméně netuší ani tuzemští odborníci, kteří se povolenkami zabývají. „Ptal jsem se na to expertů, jestli to číslo umějí rozklíčovat, ale nedokázali jsme to. Systém má pro Česko pozitivní bilanci, protože mimo jiné zahrnuje Modernizační fond, který je k dispozici pouze deseti členským státům v tomto regionu, které mají HDP do určité úrovně a zároveň jsou průmyslové. Slouží tomu, aby podpořil průmyslovější země, řekl v nedávném rozhovoru pro Ekonews Petr Holub, odborník na dekarbonizaci a bývalý vrchní ředitel zrušené sekce na ochranu klimatu na ministerstvu životního prostředí.
„Nevím, co v tom čísle bylo opomenuto. Buď to byly bezplatné povolenky, nebo tam byly opomenuty peníze, které nešly přímo zpátky průmyslu, ale šly do rozpočtu nebo českým lidem v programech, jako je Nová zelená úsporám,“ dodal Holub, který se sám vzdal funkce v resortu loni v prosinci.
Seznam Zprávy pak výpočet zpochybnily s tím, že premiér už neuvedl, že povolenky v této výši prodával přímo český stát. Babiš navíc nebere v úvahu miliardy, které do Česka tečou z Modernizačního fondu.
Česko patří mezi největší příjemce
Do Modernizačního fondu jdou i peníze z emisních povolenek prodaných v jiných zemích Unie. Podle Státního fondu životního prostředí je v Modernizačním fondu pro Česko pro období let 2021 až 2030 alokováno odhadem 384 miliard korun. Přesná částka není pevně stanovena, protože přímo závisí na tržní ceně emisních povolenek, z jejichž prodeje se fond financuje. Finance jsou rozděleny do 10 až 11 tematických programů, z nichž největší jsou nové obnovitelné zdroje, modernizace teplárenství, energetická účinnost v průmyslu či donedávna program Nová zelená úsporám. Česko patří k zemím, které z fondu čerpají nejvíc ze všech – 15,6 procenta z celkového objemu, který se rozděluje mezi 13 států.
„Modernizační fond, do kterého přispívají ostatní členské státy, je úžasná iniciativa. Ale vyzdvihl bych ty přímé výnosy z EU ETS. Platí je český průmysl, a proto se ty peníze musejí dobře využít, protože to jsou to naše peníze. Historicky to byl třeba program Nová zelená úsporám nebo obnovitelné zdroje. Jde tedy o přesun peněz z odvětví zatěžujících životní prostředí třeba do energetických úspor pro domácnosti. A to je důležité lépe komunikovat,“ říká analytik neziskové organizace Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.
Emise klesají i díky ETS
Systém EU ETS zahrnuje více než deset tisíc průmyslových a energetických zařízení, letecké společnosti provozující lety na letištích v EU a od roku 2024 i lodní dopravu. Všechny tyto podniky a si musejí nakupovat emisní povolenky, aby byly motivovány vypouštět co nejméně oxidu uhličitého do ovzduší.
Jak uvádí zpráva EU Climate Action Progress za loňský rok, v období let 1990 až 2024 klesly emise o více než 37 procent (bez mezinárodních letů a lodní dopravy, pozn. aut.), zatímco ekonomika vzrostla o 71 procent. Energetické i průmyslové podniky navíc získávají díky systému ETS přístup k penězům z různých dotačních programů. Jak uvádí Evropská komise, celkové výnosy z aukcí z prodeje emisních povolenek činily do roku 2024 přes 245 miliard eur, přičemž jen za rok 2024 to bylo 39 miliard eur.
Tyto výnosy jdou jednak do rozpočtů členských států, které je od roku 2024 mohou využívat pouze pro účely spojené s ochranou klimatu. Od roku 2021 pak část z výnosů dražeb putuje rovněž do dvou fondů – zmíněného Modernizačního a pak také do Inovačního. První z těchto fondů slouží především modernizaci energetiky ve státech, které dekarbonizaci potřebují nejvíce. Druhý je určen k podpoře velkých inovativních projektů, například nízkouhlíkových technologií v průmyslu.
Povolenky zdarma docházejí
Firmy dostávaly emisní povolenky dlouho zdarma, přestože do ovzduší vypouštěly miliony tun CO2. Tuzemské podniky v letech 2005 až 2024 za drtivou většinu povolenek neplatily. „V té debatě často chybí, že evropské podniky ještě pořád dostávají povolenky zdarma, právě kvůli tomu, aby nedocházelo k odchodu průmyslu mimo Evropu. Systém začal fungovat už v roce 2005, ten náběh byl pozvolný čili byla velká předvídatelnost,“ vysvětluje Kolouchová.
Největší český emitent, kterým je Elektrárna Počerady patřící do skupiny Seve.n miliardáře Pavla Tykače, vypustil do ovzduší od roku 2005 do předloňského roku 111 milionů tun CO2. Zdarma přitom Počerady dostaly povolenky na 68 milionů tun, jak vyplývá z výpočtů Asociace pro mezinárodní otázky vycházející z databáze Evropské agentury pro životní prostředí. Poté, co Elektrárna Počerady musela za emisní povolenky začít platit více peněz, Tykač oznámil ukončení jejího provozu. Má se tak stát nejpozději v březnu příštího roku.
Existují nicméně podniky, které dostávají více povolenek zdarma, než potřebují na „kompenzaci“ svých emisí. Mohou je tak prodávat. Rafinérie Litvínov patřící koncernu Orlen Unipetrol dostala v letech 2005 až 2024 o 1,3 milionu povolenek více, než potřebovala.
„Firmy mají hodně ‚nasysleno‘, ale zároveň se dostáváme do fáze, kdy všichni vidí, že bezplatná alokace bude rychle klesat a že do pěti let budou povolenky dělat velkou část nákladů. Takže svazy lobbují za to, aby se to nezpřísňovalo,“ říká zdroj z trhu, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Doteď dekarbonizovat bylo strašně jednoduché, teď začíná jít do tuhého, to se nikomu nechce,“ dodává.
Výhled na pět let
Systém přidělování bezplatných alokací má na starosti ministerstvo životního prostředí. Podniky resortu musejí hlásit snížení i navýšení výroby, aby mohl vycházet z reálných dat. Podle informací z tiskového oddělení aktuálně probíhá výpočet bezplatné alokace povolenek na období 2026 až 2030, měl by být dokončen v řádu týdnů. Firmy, tak budou mít jasný výhled na dalších pět let.
Objem bezplatných povolenek v dalších letech bude záviset na mechanismu uhlíkového vypořádání na hranicích neboli uhlíkovém clu (CBAM), které vstoupilo v platnost v letošním roce a má fungovat jako ochrana evropského průmyslu proti levnější konkurenci, například z Asie. Vztahuje se na sedm komodit – železo, ocel, hliník, cement, elektřinu, vodík a hnojiva.
„Tak, jak nabíhá povinnost dovozců platit za dovezené emise, se bude v odvětvích snižovat bezplatná alokace,“ píše resort životního prostředí. Konkrétně v dotčených odvětvích dostanou podniky letos o 2,5 procenta méně emisních povolenek zdarma, v roce 2027 to bude o pět procent a v roce 2030 bude objem bezplatných povolenek pro tyto sektory zhruba na polovině loňského roku. V roce 2034 by měly povolenky zdarma pro tato odvětví skončit zcela.
Mechanismus CBAM se ale teprve rozjíždí. „Systém se postupně buduje a dokončuje, zatímco se vychytávají a odstraňují dílčí nedostatky,“ uvádí vrchní ředitel technické sekce ochrany životního prostředí na ministerstvu Jaromír Wasserbauer.
Ministr životního prostředí Igor Červený tvrdí, že je revize ETS potřeba. Systém je prý nutné nastavit tak, aby podporoval konkurenceschopnost evropského průmyslu a poskytl evropským výrobcům efektivní ochranu před zahraničními trhy. „ČR bude požadovat, aby cena povolenky nebyla ohrožena manipulativním chováním na trhu, ale aby byla předvídatelná a s minimální volatilitou. Budeme také trvat na pokračování solidárních finančních mechanismů, jako je Modernizační fond,“ sdělil Červený.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
