Některé typy sloupů elektrického vedení jsou pro ptáky smrtící. Energetici měli ty nebezpečné vyměnit do loňského července, ale nestihli to. Vláda jim proto prodloužila lhůtu do roku 2035. Ochránci přírody a ornitologové upozorňují, že výměna neprobíhá dostatečně rychle.
Když káně lesní dosedá na konzolu sloupu s elektrickým vedením, může se snadno dotknout vodiče. A je to často poslední věc, kterou udělá. Vodič s konzolou se totiž propojí skrze tělo ptáka a dravec zahyne buď okamžitě, nebo padá k zemi těžce zraněný.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR odhaduje, že takto ročně v Česku umírá zhruba sto tisíc ptáků. „Mezi nejčastěji postižené druhy elektrickým výbojem patří káně lesní a poštolka obecná. Dále jsou to čáp bílý, výr velký či jestřáb lesní,“ vypočítává mluvčí státní agentury Karolína Šůlová.
Nejde pouze o vedení vysokého napětí. Další elektrické sloupy představují riziko kvůli tomu, že ptáci hynou kvůli nárazům do vodičů a zemnících lan. „Mortalita ptáků na všech elektrických vedeních bude vyšší, bude se jednat o vyšší statisíce ročně,“ tvrdí Šůlová.
Energetici: Víme, řešíme, ale dokončíme až v roce 2035
Vysoký úhyn ptáků na elektrických vedeních podle agentury může ovlivňovat početnost druhů, některých dokonce významně. „Je důležité situaci řešit mimo jiné z morálních důvodů odpovědnosti za to, co se na elektrických vedeních děje. Zranění ptáci umírají často brutálním způsobem,“ podotýká Šůlová.
Zákony energetickým společnostem nařizují sloupy zabezpečit. Energetici je proto začali osazovat ochrannými prvky. Na konzolách, u nichž dráty vedou vrchem, se například nasazuje kryt. Zavádějí se rovněž konzoly typu pařát se šikmými rameny, která neumožňují ptákům dosednout.
Bezpečné sloupy ovšem zatím zdaleka nejsou všude. Původně měly energetické společnosti všechny podpěrné body zabezpečit do července loňského roku. Nově jim to energetický zákon ukládá do roku 2035.
„Tuto problematiku řešíme od devadesátých let, kdy se začaly sloupy měnit nebo opatřovat ochranou. Jen my máme 1,8 milionu podpěrných sloupů a problematika ochrany se dotýká 473 tisíc podpěrných bodů,“ konstatuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Pracovníci ČEZ buď instalují doplňkovou ochranu ptactva na stávající sloupy, nebo je v rámci obnovy distribuční soustavy vyměňují za bezpečnější. Více než 340 tisíc podpěrných sloupů je již zabezpečených, takže jich nyní zbývá vyřešit zhruba 130 tisíc.
Investice v desítkách milionů korun
Skupina ČEZ podle Křížových slov ročně do zabezpečení sloupů investuje desítky milionů korun, od počátku se už investice blíží půl miliardě. S úplným dokončením ČEZ počítá do termínu daného zákonem, tedy do deseti let.
Problém řeší i další hráč na českém distribučním trhu, společnost EG.D ze skupiny E.ON. „S ornitology dlouhodobě spolupracujeme a téma ochrany ptactva je pro nás jedno z prioritních. Proto osazujeme všechny podpěrné body vysokého napětí pouze bezpečnými prvky, které mají certifikaci od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR,“ ubezpečuje mluvčí EG.D Roman Šperňák. Ročně prý firma do ochrany ptactva investuje desítky milionů korun.
Společnost EG.D vyměnila asi 90 tisíc sloupů. „Výměna sloupů je dlouhodobější proces, který začíná obměnou dožitého zařízení a pokračuje přes majetkoprávní projednání a vyprojektování nové stavby až po realizaci. V neposlední řadě je těchto sloupů v síti velké množství a jejich obměna je časově náročná i s ohledem na cíle kvality dodávky energií požadované Energetickým regulačním úřadem,“ vysvětluje Šperňák. Dodává, že pokud je nějaké místo rizikovější, řeší to s ornitology prioritně a zajišťují nápravu.
Místo sloupů podzemní kabely
Na lepším zabezpečení sloupů pracuje také skupina PRE. „Víme, že venkovní vedení je určitým rizikem pro volně létající ptáky, a přestože takového vedení máme v Praze v poměru k podzemní kabelové síti velmi malé množství, dlouhodobě ochranu ptactva řešíme,“ uvádí mluvčí PRE Karel Hanzelka. „V současnosti především rušením venkovního vedení vysokého napětí a jeho obnovu formou kabelového vedení v zemi,“ popisuje Hanzelka.
Ke konci loňského roku bylo v síti PREdistribuce v provozu 90 kilometrů venkovního vedení vysokého napětí z celkových 3970 kilometrů. Zbytek tvoří podzemní kabely, které pro ptáky nejsou nebezpečné. Náklady na kabelové vedení jsou podle Hanzelkových slov několikanásobně vyšší než na venkovní. I PRE nicméně stanovilo pro úplnou výměnu krajní lhůtu, tedy konec roku 2035. V té době PREdistribuce nehodlá provozovat žádná venkovní vedení vysokého napětí.
„V neposlední řadě se podílíme formou sponzoringu na činnosti záchranné stanice pro volně žijící zvířata, kterou provozují Lesy hlavního města Prahy, kde zraněným ptákům pomáhají v návratu do volné přírody,“ dodává Hanzelka.
Bez vypnutí elektřiny to nejde
Postupnou výměnu sloupů zpomaluje nejen jejich množství, ale také to, že kvůli zabezpečení elektrických vedení je nutné elektřinu vypínat. „To má svá omezení stanovená Energetickým regulačním úřadem a veřejnost to často nevnímá příznivě,“ uznává mluvčí agentury Šůlová.
Energetici podle ní navíc narážejí na personální kapacity. „V uplynulých letech vznikala složitá situace zapojováním nových fotovoltaik do energetické sítě a ve stávající energetické situaci jsou ve hře jiné priority a veřejné zájmy, které pak ovlivňují realitu dění na elektrických vedeních,“ zmiňuje Šůlová.
Kupříkladu ČEZ má za sebou finančně silný rok. Provozní zisk před odpisy loni dosáhl 137,5 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 12,6 miliardy. Očištěný čistý zisk činil téměř 32 miliard. Prioritou největší energetické firmy v Česku je přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a také dostavba jaderných elektráren.
Barevné spirály a pohyblivé visačky
Všechny tři energetické společnosti už déle než deset let spolupracují na řešení situace s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Při ministerstvu životního prostředí vznikla pracovní skupina, ve které jsou zástupci provozovatelů distribuční sítě – tedy ČEZ Distribuce, EG.D, PREdistribuce a přenosové soustavy ČEPS – dále ministerstva průmyslu a obchodu, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České společnosti ornitologické.
„Výsledkem činnosti této skupiny má být nalezení shody na společném postupu a zejména na způsobu zabezpečení elektrických vedení pro ptáky,“ vysvětluje Šůlová. Prvním výstupem pracovní skupiny byl v roce 2017 metodický pokyn ministerstva životního prostředí, který stanoví postup při snižování rizika úrazů ptáků elektrickým proudem. Vztahuje se na venkovní elektrická vedení vysokého napětí.
V roce 2023 pak resort životního prostředí vydal druhý metodický pokyn, který stanovuje pravidla zabezpečení proti nárazům ptáků do vodičů a zemnicích lan venkovních elektrických vedení. Pokyn určuje rizikové úseky vedení a stanovuje postup, jak vodiče zviditelnit, aby letící ptáci překážku včas zaregistrovali a dokázali se jí vyhnout. Na vodiče se instalují různé předměty, například barevné spirály. Některé z nich na sebe upozorňují pohybem ve větru.
Lidé mohou rizikové sloupy hlásit
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR dlouhodobě shromažďuje informace o uhynulých ptácích na elektrických vedeních. Pro nahlášení jsou potřeba tři údaje – přesná lokalizace elektrického sloupu, detailní fotka sloupu a fotka uhynulého ptáka. Podle toho se vybírají sloupy, které jsou vysoce rizikové.
„Přehled těchto sloupů se pak zasílá kontaktním zaměstnancům energetických společností s žádostí o jejich zabezpečení. Energetické společnosti žádosti reflektují, některé sloupy jsou zabezpečené, některé dosud nejsou,“ říká Šůlová. Pro ochránce přírody a ornitology je podle ní rychlost zabezpečování sloupů nedostatečná. Alarmující je jak vysoký úhyn ptáků, nemluvě o vzácných druzích, tak bolestné umírání zraněných zvířat.
Problém s úhynem ptáků na elektrických vedeních podle Šůlové řeší všechny státy. Řádově se podle jejích odhadů bude jednat o stovky milionů mrtvých ptáků ročně. „Česká republika má však minimálně v rámci Evropy výjimečné postavení ve způsobu řešení tohoto problému. V žádném jiném evropském státě není celostátní koncepční domluva mezi resortem ochrany přírody a energetickými společnostmi, jak se elektrická vedení mají pro ptáky zabezpečovat,“ konstatuje Šůlová.
Další fatální nástrahou pro ptáky jsou nárazy do skel, například do zastávek autobusů, prosklených budov a tak dále. „Bohužel těchto nástrah přibývá a stav řešení není uspokojivý,“ upozorňuje Šůlová. Česká společnost ornitologická odhaduje, že po nárazu do prosklených ploch v Česku ročně zemře asi milion ptáků.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
