Srbská lithiová horečka. V závodu o kritické suroviny EU obětuje vlastní demokratické hodnoty

Proti plánu těžby lithia v srbském údolí Jadar už léta protestují desetitisíce Srbů. Evropská komise s vidinou kritických surovin na dosah zavírá oči před snahami o umlčování kritiků a transparentně se nechová ani vůči evropským poslancům.

„Zajištění spolehlivých dodávek kritických surovin je strategickou prioritou pro odolnost a konkurenceschopnost Evropy, protože je nezbytné pro modernizaci našeho hospodářství. (…) Přispíváme tím k prosperitě a stabilitě jak v Evropě, tak v našich partnerských zemích, posilujeme hospodářskou bezpečnost a diverzifikujeme dodavatelské řetězce.“

Tato slova zazněla z úst Jozefa Síkely, evropského komisaře pro mezinárodní partnerství. To když letos 4. června slavnostně představoval výběr strategických projektů mimo EU, které se mají stát klíčovým krokem k surovinové bezpečnosti Unie. Seznam 13 projektů však zahrnuje řadu kontroverzních těžebních plánů.

Totéž platí o výčtu 47 strategických projektů v rámci EU, který Unie zveřejnila o několik měsíců dříve. Ten zahrnuje mimo jiné plánované lithiové doly u českého Cínovce nebo v portugalské oblasti Barroso.

Mezi nejkontroverznější projekty patří plán těžby lithia v údolí řeky Jadar na západě Srbska. Pod vedením nadnárodní těžební společnosti Rio Tinto se sídlem v Londýně a Melbourne měla být těžba zahájena v lednu roku 2022. Vznikl by tak největší lithiový důl v Evropě. Projekt však vyvolal široký odpor veřejnosti, který vyústil v jedno z největších protestních hnutí v moderní srbské historii a odložil plány o několik let.

Jak se prosperita a stabilita slibované Síkelou promítají do reality v Srbsku? Pro místní komunitu v údolí Jadar je projekt těžby lithia jedním z hlavních způsobů, jakým si režim prezidenta Aleksandara Vučiće udržuje podporu lídrů EU. „Evropa sundala rukavice (…), čímž ukázala, že se stará pouze o své zájmy a zisky,“ komentoval tehdy rozhodnutí Zlatko Kokanović z místní organizace Ne Damo Jadar (Jadar nedáme).

Plány na největší lithiový důl v Evropě

Strategické projekty se vybírají podle zákona o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act, CRMA), který vstoupil v platnost loni. Stal se hlavním právním předpisem, jehož cílem je zavést kontrolu EU nad dodavatelským řetězcem takzvaných kritických surovin (CRM), jako je lithium, kobalt, nikl, grafit, prvky vzácných zemin (Rare-Earth Elements REE) a mnoho dalších.

Tyto materiály jsou nyní v centru geopolitických a geoekonomických zájmů. Zpracování i souvisejícím technologiím dominuje Čína, navíc se očekává dramatický nárůst poptávky. CRMA podporuje těžební projekty v rámci EU i v partnerských zemích. Navzdory pokračujícímu tlaku na otevření dolu v Srbsku však odpor místních komunit pokračuje.

Projekt Jadar je jedním z nejvýznamnějších plánů těžby lithia na evropském kontinentu. Společnost Rio Tinto odhaduje, že při plné výrobní kapacitě „Jadar bude ročně produkovat přibližně 58 tisíc tun uhličitanu lithného, 286 tisíc tun kyseliny borité a 255 tisíc tun síranu sodného. Během předpokládané 40leté životnosti dolu by to představovalo 2,3 milionu tun uhličitanu lithného“. To by z něj učinilo jeden z největších lithiových dolů „na zelené louce“ na světě.

Zástupci Evropské komise uvedli, že očekávaná produkce uhličitanu lithného v dole Jadar „by představovala přibližně 18 až 26 procent předpokládané poptávky v EU“.

Místních se nikdo neptal

Přesto se většina srbského obyvatelstva staví proti výstavbě dolu. Mezi hlavní důvody patří obavy o životní prostředí, dopad na živobytí obyvatel údolí Jadar, z nichž mnozí pracují v zemědělství, problematická historie projektů společnosti Rio Tinto a její konflikty s komunitami po celém světě. K tomu se přidává silný pocit nespravedlnosti, že Srbsku zůstane znečištění z těžby, zatímco EU a mezinárodní investoři budou vydělávat.

Mezi listopadem 2021 a lednem 2022 blokovaly desítky tisíc lidí dálnice, silnice a mosty na desítkách míst v Srbsku i v zahraničí. Před srbskými ambasádami po celém světě se konaly solidární protesty. Vláda byla nakonec nucena v lednu 2022 těžební projekt zrušit, protože se blížily dubnové volby. Protesty však pokračovaly, stejně jako podepisování petic a občanských iniciativ proti těžbě lithia.

Navzdory pokračujícímu odporu nová vláda projekt Jadar později vzkřísila a EU ho prohlásila za strategický. Obavy ve společnosti přitom přetrvávají dodnes, přestože společnost Rio Tinto prohlašuje, že projekt bude rozvíjet „v plném souladu se srbskými a evropskými předpisy, včetně nejvyšších environmentálních standardů“.

Místní komunita se nemohla účastnit rozhodovacího procesu a ani samotné rozhodnutí s ní nikdo nekonzultoval. „Místní komunity jsou v tomto zrychleném procesu systematicky znevýhodňovány,“ uvádí Robin Roels, koordinátor Koalice EU pro suroviny (EU Raw Materials Coalition), která sdružuje občanské organizace zabývající se touto problematikou.

„Tlak na rychlé dodávky surovin již nyní vede k tomu, že se rozhodnutí nezakládají na přísném posouzení vlivu na životní prostředí a smysluplném souhlasu komunity. Naopak podporuje sociální inženýrství, odsunuje nezávislé odborné posudky na vedlejší kolej a normalizuje rizikové praktiky,“ poznamenává Roels. Tento přístup byl nejviditelnější loni v Bělehradě, kde došlo k uspěchanému podpisu strategického partnerství mezi EU a Srbskem.

Zrychlený summit v Bělehradě

Loni v červnu, téměř dva a půl roku od zrušení projektu Jadar, poskytl srbský prezident Aleksandar Vučić rozhovor britskému listu Financial Times. Uvedl v něm, že Srbsko je připraveno dát „zelenou“ plánované těžbě lithia. Vučić citoval „nové záruky“ od společnosti Rio Tinto i Evropské unie, že environmentální obavy budou vyřešeny.

A pak to šlo jako na drátkách: počátkem července srbský ústavní soud označil za protiprávní vládní nařízení z ledna 2022, kterým byl zrušen územní plán projektu Jadar. Následně srbská vláda vydala 16. července 2024 nové nařízení, kterým projekt obnovila. A o pouhé dva dny později, 18. července 2024, přijela do Bělehradu delegace zástupců EU, aby podepsala memorandum o porozumění.

Tímto dokumentem bylo založeno strategické partnerství mezi EU a Srbskem v oblasti udržitelných surovin a hodnotových řetězců baterií a elektromobilů. Ačkoli memorandum o porozumění není závaznou dohodou, vysílá silný politický signál o úzké spolupráci. Kromě Maroše Šefčoviče, který byl v té době výkonným viceprezidentem Evropské komise pro Zelenou dohodu, se podpisu zúčastnil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz.

Dopis o záměru týkající se rozvoje hodnotového řetězce elektromobility podepsal rovněž srbský ministr hospodářství, prezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a generální ředitelé společností Mercedes-Benz a Rio Tinto. Zájmy podniků se tak spojily se zájmy srbských politických elit a zástupců EU.

Protesty po celé zemi

Nebylo to poprvé, co Evropská unie prosazovala kontroverzní dohody a ignorovala obavy místních obyvatel. V roce 2023 podepsala strategická partnerství se Zambií a Demokratickou republikou Kongo navzdory zdokumentovanému porušování lidských práv v těchto zemích, zejména v souvislosti s těžbou kobaltu a mědi. V následujícím roce uzavřela strategické partnerství také s Rwandou, přestože ozbrojená skupina M23 podporovaná touto africkou zemí byla obviněna z páchání válečných zločinů souvisejících s přírodními zdroji ve východní části Demokratické republiky Kongo.

Spěšné obnovení projektu Jadar a podpis strategického partnerství vedly v Srbsku uprostřed loňského léta k protestům ve městech a obcích po celé zemi. Došlo ke spontánním shromážděním v Arandjelovacu, Barajevu, Bogatići, Kraljevu, Ljigu, Požeze, Šabacu, Valjevu a na mnoha dalších místech. I když se jedná o města s méně než 100 tisíci obyvateli, která se často nacházejí stovky kilometrů od údolí Jadar, výzkumná skupina Arhiv javnih skupovina (Archiv veřejných shromáždění) tyto protesty proti lithiu považuje za jedny z největších v historii země, pokud se přepočítají na počet obyvatel. Podle archivu je lithium patrně větší motivací k protestům než volební podvody nebo otázka Kosova.

Po létě protestů proti těžbě lithia opoziční strany loni v září navrhly zákon zakazující průzkum a těžbu lithia a boritanů, pro který hlasovalo 84 poslanců. Ačkoli návrh kvůli nesvobodné povaze srbského politického systému neprošel, byl to další signál toho, jak důležitou otázkou se projekt Jadar stal.

Odpůrci projektu pod tlakem

Mezitím mezinárodní podpora těžby lithia pokračovala. V prosinci 2024, pět měsíců po podpisu memoranda, pozval Scholz Vučiće na návštěvu do Saska – konkrétně do Freibergu, sídla Saského úřadu pro těžbu, kde byl představen projekt Zinnwald Lithium jako příklad budoucí udržitelné těžby. „Poptávka po této surovině bude enormní, a proto je důležité v Evropě uskutečnit co nejvíce projektů,“ řekl tehdy kancléř.

Projekt Zinnwald se týká ložiska, které se rozkládá na hranici mezi Německem a Českem, přičemž plány na těžbu lithia se setkaly s odporem obou komunit. Zatímco Zinnwald v Německu nebyl prohlášen za strategický projekt, Cínovec na české straně patří mezi 47 strategických projektů v rámci EU.

Zároveň se v Srbsku stupňuje politický tlak na odpůrce těžebního projektu. Aktivisté a protestující čelili výhrůžkám smrtí, fyzickému násilí, zadržení a uvěznění. Museli podstupovat domovní prohlídky a nechat si prohledávat telefony či notebooky. V prosinci 2024 vyšetřování Balkan Investigative Reporting Network a Amnesty International prokázalo, že srbská domácí bezpečnostní agentura BIA používá izraelskou technologii k nelegálnímu odemykání telefonů aktivistů a novinářů, získávání dat a instalaci spywaru. O několik měsíců později, v červnu tohoto roku, získal projekt Jadar v rámci CRMA status kritického projektu.

Strategický projekt, ale pro koho

Společnost Rio Tinto uvítala rozhodnutí označit projekt Jadar za strategický, „což potvrzuje jeho kritický význam pro Srbsko a Evropu z hlediska zabezpečení dodávek kritických surovin nezbytných pro zelenou transformaci“. Podle Evropské komise výběrové řízení zahrnuje posouzení nezávislými odborníky, kteří ověřují soulad s požadavky zákona o kritických surovinách, zejména pokud jde o environmentální, sociální a správní zásady (ESG), jakož i technickou proveditelnost. „Projekty musí být vzájemně výhodné pro EU i třetí zemi,“ uvedli zástupci Komise ve své odpovědi pro tento článek.

Společnost Rio Tinto popsala v odpovědi na otázky pro tento článek rozhodnutí jako „signál (…) k pokračování v rozvoji projektu Jadar s plnou transparentností, odpovědností za životní prostředí a v souladu se srbskými i evropskými předpisy“. Podle kritiků ovšem tento signál dále podkopává prodemokratické snahy v Srbsku, protože srbský režim reaguje rostoucím násilím a útoky na ty, kteří se staví proti těžebnímu projektu.

„Jsme svědky obrovského množství policejní brutality a násilí proti lidem, kteří protestují proti dolu, včetně mě, takže to vše přímo zpochybňuje přístup ESG. Kdyby se tento přístup dodržoval správně, vedlo by to nevyhnutelně ke ztrátě statusu strategického projektu,“ uvádí Aleksandar Matković, ekonom na Bělehradské univerzitě a aktivista proti projektu. Matković sám obdržel loni asi 30 výhrůžek smrtí po zveřejnění svého článku, ve kterém zpochybňoval ekonomické přínosy projektu Jadar.

Petice se 100 tisíci podpisů

Rada pro kritické suroviny, která je orgánem Evropské komise, jenž projekty posuzoval, obdržela několik otevřených dopisů od srbských akademiků a aktivistů, na jejichž koordinaci se Matković podílel. „Za tři dny jsme shromáždili kolem 100 tisíc podpisů na petici, kterou jsme předali delegaci Evropské unie v Bělehradě,“ dodává.

Národní konvent o Evropské unii v Srbsku navíc varoval v otevřeném dopise adresovaném Ursule von der Leyenové a dalším vysokým představitelům Evropské komise, že uznání projektu Jadar jako strategického „dále podkopá důvěru občanů v přínosy evropské integrace“. „Máte tedy všechny tyto hlasy – vědecké instituce, orgány, fakulty, občany – které vyjadřují obavy ohledně dolu, a Evropská komise to všechno ignoruje,“ komentuje Matković.

Po pracovní večeři s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou letos v březnu srbský prezident Vučić oznámil, že Jadar bude prohlášen za strategický projekt do „sedmi nebo osmi dnů“. Nakonec to trvalo několik měsíců. „Je zřejmé, že prezident tam jel nabídnout projekt navzdory současné situaci a nestabilitě v zemi (…) výměnou za setrvání u moci,“ komentoval tehdy návštěvu Zlatko Kokanović z organizace Ne Damo Jadar.

Evropská komise neodpověděla na otázku, zda se zástupci společnosti Rio Tinto nebo srbských institucí podíleli na lobbování za prohlášení projektu za strategický. Nevyjádřila se ani k současné politické situaci v Srbsku a rostoucím nepokojům.

„Demokracie“ v podání Evropské komise

Rio Tinto v písemné odpovědi na dotazy k tomuto článku tvrdí, že „jako globální společnost podporuje větší transparentnost, silné instituce a konstruktivní dialog ve všech zemích, kde působí. Podporujeme také občanskou společnost a věříme v hodnotu účasti komunity“.

Evropská komise nyní čelí kritice za nedostatek transparentnosti a dialogu s komunitami. V červenci tohoto roku čtyři poslanci Evropského parlamentu za Zelené obvinili Komisi z utajování informací a z toho, že nezapojila veřejnost do rozhodovacího procesu. Poslancům Evropského parlamentu byl odepřen přístup k informacím a odpovědi Komise byly popsány jako obecné a vyhýbavé.

„Navzdory několika žádostem poslanců Evropského parlamentu a nevládních organizací nám nebyl poskytnut přístup k hodnocení vybraných nebo připravovaných projektů ani informace o nich. Věříme, že transparentnost v těchto záležitostech není pouze zákonnou povinností, ale nedílnou součástí institucionální odpovědnosti,“ uvedli poslanci Evropského parlamentu letos v červenci pro server Euronews. Tři nevládní organizace podaly stížnost proti rozhodnutí Komise prohlásit projekt týkající se těžby lithia v Portugalsku za strategický.

Vojenské důvody jako výmluva

Kritické suroviny jsou již řadu let považovány za nezbytné pro zelenou transformaci, přičemž lithium se stalo synonymem pro baterie a elektromobily. Převládající pojetí zelené transformace, které je založeno na trvalém ekonomickém růstu a rostoucí spotřebě surovin, by vyžadovalo bezprecedentní zvýšení těžby, aby bylo možné uspokojit poptávku. Stále více se však ukazuje, že kritické suroviny mají klíčový význam také v obranném průmyslu.

Utajování pak často souvisí s vojenskými zájmy, protože „širší tlak na militarizaci nyní vytváří více příležitostí k odvolávání se na převažující veřejný zájem“, jak zdůrazňuje Robin Roels. „Využívání obranných a vojenských důvodů k omezení transparentnosti mění politiku, která má posílit odolnost, v polotajný závod o dodávky, což značně ztěžuje vyvozování odpovědnosti u jednotlivých aktérů,“ dodává.

Bitva o kritické suroviny tak podkopává některé z hlavních hodnot, na nichž EU stojí. V uplynulých deseti měsících otřáslo Srbskem největší protestní hnutí v historii, které vzniklo v reakci na zřícení části betonové střechy nově rekonstruovaného nádraží v Novém Sadu, při němž zahynulo 16 lidí. Hnutí se soustředí na nedostatek transparentnosti velkých infrastrukturních projektů a korupci, přičemž poukazuje na mnoho paralel s těžebními projekty v Srbsku.

Reakce EU na největší prodemokratické hnutí, které kontinent zažil za poslední desetiletí, a na to, co někteří popisují jako největší studentské hnutí od roku 1968, však zůstala přinejmenším vlažná. „Uznání projektu Jadar jako strategického projektu vysílá nesprávný signál, dokud desítky tisíc lidí v Srbsku protestují a závažné otázky týkající se postupů státní správy zůstávají nezodpovězeny,“ poznamenává Roels.

Srbové se do Unie nehrnou

Nedávný průzkum z jara letošního roku ukázal, že pouze 33 procent srbských občanů „by v případě referenda hlasovalo pro členství Srbska v EU“. To je nejnižší podíl v regionu. Přesto tlak ze strany EU na otevření dolu pokračuje, aniž by se bral ohled na zhoršující se veřejné mínění i o samotné Unii.

EU si tak podřezává větev, na které sedí. „Pro EU to představuje jak praktický, tak reputační problém. Pokud Komise zachází s partnery v procesu rozšiřování pouze jako s dodavateli surovin, podkopává tím principy, které Unie údajně prosazuje. Vzkaz občanům Srbska a komunitám v celém regionu je jasný: politika v oblasti kritických surovin může fungovat odděleně od transparentnosti, lidských práv a demokratické odpovědnosti. To podkopává důvěru v instituce EU a dává kritikům jednoduchý argument – bezpečnost surovin se rovná těžbě za každou cenu,“ uvedl Roels.

Matković zašel ještě dál ve své kritice z letošního dubna, kdy Vučić poprvé prohlásil, že projekt bude označen za strategický. „Můj dojem z toho všeho je, že o osudu jedné země se rozhoduje neuvěřitelně amatérským způsobem. Možná ani nechápeme, do jaké míry lidé, kteří o nás rozhodují, kteří by o nás rádi rozhodovali, vlastně nemají ponětí, co dělají,“ komentoval rozhodovací proces. „Ne v tom smyslu, že by to nedělali vědomě, ale v tom smyslu, že nechápou důsledky,“ uvedl během rozhovoru pro tento článek.

Protesty zatím nepolevují. V sázce je reputace EU, která se jak uvnitř svých hranic, tak mimo ně uchyluje k čím dál tím neprůhlednějším a nedemokratičtějším praktikám, čímž podkopává své vlastní proklamované hodnoty. Pokud nezmění kurz, strategické projekty se ukážou jako jedna z největších strategických chyb EU.

Vytvoření této reportáže podpořil grant z fondu Investigative Journalism for Europe (IJ4EU).